Politický time-out

Kromě akcí parlamentních stran se v Praze na Prvního máje odehrály tři pochody. Kromě bartošovců a konvičkovců měli svoji demonstraci i jejich političtí odpůrci.

Kolem jedenácté dopoledne se na náměstí Republiky začali scházet účastníci demonstrace s názvem Spolupracujme na budoucnosti, akci svolanou platformou Zleva proti xenofobii (ZPX). Na rozdíl od předchozích demonstrací se včerejší První máj nekonal v duchu širokých koalic, ale jeho politické ukotvení bylo jasně levicové. Dvě stě padesát anarchistů, antikapitalistů a socialistů se sešlo, aby vyjádřilo nesouhlas s daňovými úniky, genderovou nerovností nebo dopady naší nešetrné a neúměrné spotřeby na planetu. Stejně tak z levicových pozic kritizovali xenofobii a nenávist namířenou dnes především proti uprchlíkům coby důsledky rostoucích sociálních nerovností nebo deziluze z „dohánění“ Západu.

„Copak jsi to za svini?“

Demonstrace minimálně od pohledu připomínala doby, kdy býval první květen převážně záležitostí antifašistů na straně jedné a neonacistů na straně druhé, jen s tím rozdílem, že náckové si včera v Praze dali voraz. V davu vlály takřka výlučně černorudé vlajky a jejich přítomnost nebylo třeba před nikým obhajovat. Cestou se kromě obligátních hesel typu Alerta Alerta Antifašista nebo Anti- Anti- Antikapitalista provolávalo i „Copak jsi to za svini, že chceš ženskou v kuchyni?“. Trasa vedla přes Revoluční, Dlouhou nebo Pařížskou, kterou anarchisté symbolicky procházeli už před třemi lety v rámci tematického Prvního máje s názvem Párty skončila.

Obě tyto demonstrace měly až komunitní charakter. V důsledku strachu z migrantů byla v posledním roce navázána nová přátelství zejména starších lidí, kteří „vycházkový“ charakter pochodů jen umocňovali.

Letos byla hlavním tématem protestu kauza Panama Papers, v České republice opomíjené úniky dokumentů odhalující fungování daňových rájů a jejich využívání globálními elitami. O možnostech světa, který by mohl fungovat, kdybychom dokázali neplacení daní zamezit, mluvil ve svém projevu rozvojový expert Tomáš Tožička. Vedle něj a zástupců Anarchistické federace se organizátoři z řad ZPX rozhodli svůj hlas postoupit utlačovaným – ženám, Romům a lidem bez domova. V závěru akce tak současnost viděnou optikou těch slabších představil třeba romský aktivista Jozef Miker nebo členky kolektivu Kuchařky bez domova. Ačkoli byl střet s demonstrací Martina Konvičky nebo Adama B. Bartoše vysoce nepravděpodobný, byla demonstrace doprovázena několika policejními auty, asi padesátkou civilních policistů a zpovzdálí vše kontrolovaly ještě zástupy těžkooděnců. Během pochodu vedle sebe harmonicky šli v průměru čtyři demonstranti a dva tajní policisté, díky čemuž se nezúčastněným pozorovatelům v ulicích mohlo zdát, že Prahou táhne docela solidní zástup antikapitalistů.

Antiislamisté v krizi?

Bez podpory Miloše Zemana, německého hnutí Pegida nebo fotbalových chuligánů nedokáže česká ultrapravice udělat početnější akci. Aspoň to tak vypadá po včerejšku, kdy se v Praze uskutečnily hned dvě akce islamofobů. Minulý rok 17. listopadu pochodovalo večer směrem k úřadu vlády minimálně pět tisíc lidí, akci tehdy předcházelo vystoupení Miloše Zemana na akci Bloku proti islámu (BPI), demonstrace Bartošovy Národní demokracie – Ne Bruselu (ND-NB), demonstrace Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) i okamurovců. Letos 6. února se už tento úspěch nepodařilo zopakovat, ale demonstrace na Hradčanském náměstí v Praze se v rámci celoevropského dne proti islámu zúčastnilo minimálně tisíc lidí, včetně několika desítek chuligánů, kteří zaměstnávali policii a napadali oponenty (například Kliniku). Na prvomájové akce BPI i ND-NB však přišlo vždy jen pár stovek věrných.

Blokem proti islámu cloumá krize, hnutí se rozešlo s partnerským Úsvitem Národní koalice a z kandidátky pro středočeský kraj se stáhl místopředseda Petr Hampl. A na účasti jejich dopoledního pochodu z Letné na Klárov se to projevilo a přišlo jen něco kolem dvou set lidí. Adam B. Bartoš z Národní demokracie byl zase ve čtvrtek zatčený policií. Toto zatčení ale nevyvolalo mezi jeho příznivci žádnou zvláštní vlnu solidarity a na akci Národní demokracie přišlo jen něco mezi třemi a čtyřmi sty lidí. Pochod BPI byl skutečně především vycházkou a ani Jana Volfová na závěr hřímající o vlastencích místo vlastizrádců a zavírání hranic nerozptýlila rozpaky většiny účastníků. A to přesto, že několik nadšenců skandovalo „Ať žije Martin Konvička!“. Národní demokracie se pokoušela vyvolávat dojem posledního zúčtování.

Bartošovcům dochází trpělivost

Průvod příznivců Národní demokracie se sice při pochodu ztrácel z Mariánského náměstí na Slovanský ostrov v davech turistů, při projevech na Slovanském náměstí se však řečníci snažili vyostřovat rétoriku: Lucie Hašková prohlásila, že čas poklidných demonstrací skončil, a naznačila, že vládnoucí režim v blízké budoucnosti čekají těžké časy. Byť zatím mělo Bartošovo zatčení pouze ten dopad, že byl na demonstraci zrušený plánovaný program pro děti, všichni řečníci opakovali, že už toho mají dost. Během nacionalistické demonstrace si turisti různých národností chodili půjčovat šlapadla a dovršovali tak podivné vyznění některých hesel.

Obě tyto demonstrace měly až komunitní charakter. V důsledku strachu z migrantů byla v posledním roce navázána nová přátelství zejména starších lidí, kteří „vycházkový“ charakter pochodů jen umocňovali. Kameraman České televize to sice na demonstraci bartošovců schytal a vuvuzelou na něj troubili asi z pěti centimetrů, jinak se ale ani jeden dav neprojevoval agresivně nebo výhružně. Komunitní ráz byl na obou akcích posilován i výběrem řečníků. Každé hnutí má svoje celebrity, v podstatě youtubery, kteří se stavějí vedle matadorů, jako jsou Volfová nebo Bartoš. Jejich promluvy k sympatizantům jsou, zvláště u bartošovců, založeny na znalosti těchto tváří a kontextu jejich humoru. Outsider nemůže pochytit všechno.

Adam B. Bartoš ve svém projevu také vyzval k narušení schůze ČSSD, která měla svůj program na nedalekém Střeleckém ostrově. K tomuto narušení opravdu došlo, příznivci Národní demokracie po skončení akce totiž napochodovali na akci ČSSD, kde právě končila diskotéka pro děti. Sami příliš nevěděli, co tam mají přesně dělat a co jejich vůdce oním narušováním myslel. Nakonec tak většina ze zhruba třiceti „radikálů“ vzala zavděk levnou klobásou a v relativním klidu se smísila se zbylými příznivci sociální demokracie.

Autoři jsou redaktoři A2larmu.    

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies