Poté, co se minulý týden v Paříži sešlo několik stovek tisíc lidí, aby vyjádřili nesouhlas s některými konkrétními kroky kabinetu Manuela Vallse, se ve čtvrtek 23. června uskutečnila další z předem ohlášených manifestací. Francie se tak nadále zmítá v období plném demonstrací a stávek namířených proti novému zákoníku práce a současné vládě.
Důvody, pro které se stávka konala, se řešily jen okrajově, zato jestli se v ulicích nahromaděné odpadky nějak dotknou Eura, to bylo tahákem celého příspěvku.
Přípravy na poslední odborářskou akci ovšem doprovázely scény jako vystřižené z Ionescových dramat. Počínaje minulým týdnem se stupňovaly debaty na téma případného zákazu manifestací a shromažďování v reakci na pouliční násilí, často vyprovokované především policejními sbory. Dříve již bylo zraněno několik desítek osob, jeden demonstrující novinář dokonce velmi vážně, nyní však došlo k údajnému útoku na pařížskou nemocnici. Okolnosti demonstrací, včetně brutálních policejních zásahů pomocí vodních děl, a sociální sítě zahlcené fotografiemi zlomených a pohmožděných rukou, se ale nediskutují. Ani ve francouzských většinových médiích, natož pak v těch českých. Ty zajímá opět jenom fotbal.
Informace mimo hřiště
Český tým byl sice po sérii tragických výkonů vyřazen, to ovšem nemění nic na tom, že českého diváka tíží bezpečnost pro fotbalové hvězdy, ale také chování fotbalových fanoušků. Jen tak pro zajímavost, hojně diskutovány byly útoky ruských příznivců tohoto kolektivního sportu. Ani angličtí fanoušci se ovšem nenechali zahanbit a ve volných chvílích si zaházeli pár kamenů na romské a další děti, které se zrovna v jimi navštívených městech nacházely. Dlouhodobě tristní úroveň zahraničního zpravodajství se dotkla i způsobu šíření informací o zemi galského kohouta. Je až ku podivu, když se nějaké opravdu kvalitní a fundované zprávy zpoza našich hranic vynoří, a bohužel, téma francouzských stávek a protestů se dobře zpracovávat nedaří. Ve středečním pořadu Horizont České televize se například rozvíjela debata o tom, jak v podstatě nesmyslné stávky vždy nespokojených Francouzů mohou ovlivnit klidný a hladký průběh evropského šampionátu. Nedojde snad k rozrušení fotbalistů, kteří musí vydat patřičné výkony, aby správně reprezentovali svůj stát? A co nebozí fanoušci, jak těch se demonstrace dotknou?
V podobném duchu se vedly také diskuse okolo stávek popelářů. Ve Francii žijící reportéři či reportérky podávali zprávy o neúnosném smradu, který se line historickou Paříží, a neopomněli se postavit před přeplněný kontejner s odpadky. To proto, aby měl divák reálnou představu, jak vypadá nevyvezený kontejner. Důvody, pro které se stávka konala, se řešily jen okrajově, zato jestli se v ulicích nahromaděné odpadky nějak dotknou Eura, to bylo tahákem celého příspěvku. Bude fanouškům pohled na odpadky odporný? Koupí si v důsledku toho málo věcí ve fanshopu nebo snad podají horší fanouškovský výkon? Tyto a podobné otázky reportáž vznášela, namísto toho, aby se probíraly podmínky pracujících nebo třeba tolik problematická novela zákoníku práce.
Asi nikdo si zřejmě neuvědomuje, že nyní je to právě ta doba, během které je potřeba být slyšet a zejména vidět. Novela totiž momentálně prochází debatami na půdě Senátu a příští týden v úterý se odehraje naprosto stěžejní hlasování. Takže ať se to českým (nejen) sportovním komentátorům líbí, nebo ne, do konce evropského šampionátu tyto nepokoje zkrátka nepočkají. Odborové svazy si v žádném případě nemohou nyní říct: „Kluci a holky, nechme to ty senátory schválit, ale hlavně nedělejme bordel, když probíhá ten šampionát. Co si o nás celý svět pomyslí!“
Konečně hodné děti
Přitom poslední vývoj se na obou stranách pomyslné barikády zdá být kritický, dokonce se i vážně debatovalo o zákazu včerejší demonstrace. To, že se bude konat ve čtvrtek, bylo řádně vyhlášeno již minulý týden. Ovšem politická reprezentace zprava doleva neváhala a zahájila seriózní debatu o nebezpečí, jímž manifestace odporu je, a skutečně do veřejného prostoru vložila téma potenciálního zákazu organizovat demonstrace. Celá řada představitelů a představitelek současné francouzské politické scény se předháněla ve výrocích o důležitosti, respektive nebezpečí demonstrací, a prostor sociálních sítí plnila protichůdná vyjádření z úst prezidenta Hollanda nebo také Marine Le Penové, která se z hlediska mediálního pokrytí stala v poslední době marginální figurkou francouzského dění.
Ve středu dospěla policejní prefektura k závěru, že čtvrteční akci bude třeba zakázat, což vyvolalo nemalý odpor nejen odborových svazů, ale široké veřejnosti. Proběhly několikahodinové rozpravy, které vyústily v „neutrální“ řešení. Demonstrace se konat může, ovšem její trasu dostanou organizátoři jasně vymezenou a omezenou (došlo k výraznému zkrácení) a bude ji doprovázet obrovské množství policistů, kteří tak zamezí páchání dalšího násilí. Otázka, jestli budou četníci takto kritičtí ke svým kolegům, kteří se rozhodně použití slzného plynu vůči komukoli nebrání, zůstala nezodpovězena.
Akce, které se dle organizátorů zúčastnilo na dvě stě tisíc lidí, se tedy nakonec včera opravdu konala. Vše se odehrálo bez ztráty desítky a ministr vnitra Bernard Cazeneuve všechny zúčastněné nazval „hodnými dětmi“ a vyzdvihl příjemnou a klidnou celodenní atmosféru, která se kolem demonstrace vytvořila. Přesto však byla necelá stovka zúčastněných zadržena a legitimována. Jak plyne z vyjádření ministra Cazeneuva, takto by se mu to líbilo: demonstrující v pozici hodných dětí, které nakonec poslechnou a nebudou už zlobit. Otázkou je, jak se k tomu postaví odbory, které na úterý 28. června naplánovaly další demonstraci, jejíž konání si nechtějí nechat takto narušit. Uvidíme a společně s českými médii doufejme, že se to nijak nedotkne Eura. Fotbalisté, ale koneckonců i senátoři by přece měli mít hlavně klid na práci.
Autorka studuje politologii.