Humanitární a zdravotnická organizace Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières (MSF) oznámila, že od dnešního dne nebude dále přijímat žádné finanční prostředky od Evropské unie a členských států EU. A to kvůli jejich přístupu k uprchlíkům a dopadům vyplývajícím z dohody EU–Turecko. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost okamžitě a vztahuje se na všechny projekty Lékařů bez hranic.
Dohoda mezi EU a Tureckem nastavuje nebezpečný precedens pro ostatní země, které poskytují uprchlíkům útočiště.
Od schválení dohody mezi EU a Tureckem uplynuly tři měsíce a evropské vlády o ní mluví jako o úspěchu. Lidé v nouzi však cítí její opravdové dopady. „Lékaři bez hranic už měsíce upozorňují na ostudnou reakci Evropy, která se zaměřuje na zastrašování lidí, místo toho, aby jim poskytla ochranu a pomoc, kterou potřebují,“ řekl Jerome Oberreit, generální tajemník Lékařů bez hranic.
Minulý týden Evropská komise představila nový návrh, který by měl logiku dohody mezi EU a Tureckem kopírovat v dalších státech v Africe a na Blízkém východě. Tyto dohody by omezily obchodní a rozvojovou pomoc státům, které neomezí migraci do Evropy a nezajistí nucené návraty. Naopak by odměnily ty, jež by tak učinily. Mezi těmito možnými partnery jsou také země jako Somálsko, Eritrea, Súdán či Afghánistán – čtyři z deseti států, odkud pochází nejvíce uprchlíků.
Dohoda mezi EU a Tureckem nastavuje nebezpečný precedens pro ostatní země, které poskytují uprchlíkům útočiště. Vysílá zprávu, že péče o lidi, kteří byli vyhnáni ze svých domovů, je nepovinná, a že se země mohou vykoupit ze své povinnosti poskytovat azyl. Evropskou migrační politiku citovala minulý měsíc keňská vláda, když se snažila ospravedlnit rozhodnutí zrušit tábor Dadáb, největší uprchlický komplex na světě, což bude mít za následek vracení jeho obyvatel zpět do válkou zmítaného Somálska. Tato dohoda také nijak nepřispívá k tomu, aby země sousedící se Sýrií, které již hostí miliony uprchlíků, otevřely své hranice pro lidi v nouzi.
„Snaha Evropy přesunout kontrolu migrace na okolní státy způsobuje dominový efekt, své hranice uzavírají země ležící po celé trase do Sýrie. Čím dál více lidí nemá kam utéct. V syrském Azázu je sto tisíc lidí uvězněno mezi bojovou linií a uzavřenou hranicí. Stává se tato situace opravdu novým standardem spíše než nebezpečnou výjimkou?“ dodal Oberreit.
Finanční kompenzace, která je součástí dohody mezi EU a Tureckem, zahrnuje miliardu eur určenou na humanitární pomoc. V Turecku, které již hostí téměř tři miliony syrských uprchlíků, je tato pomoc nepochybně zapotřebí. Byla však vyjednána jako odměna za uzavření hranic a není poskytnuta pouze na základě potřeby. Využití humanitární pomoci jako politického nástroje je nepřijatelné.
„Dohoda EU-Turecko zdánlivě přináší očekávané výsledky. Není však vidět cena, kterou za ni platí tisíce lidí svým utrpením. Ti jsou uvězněni v pasti mezi frontovými liniemi a uzavřenými hranicemi. Mnoho dalších vědomě vystavuje sebe a své nejbližší smrtelnému nebezpečí, aby unikli z pekla, kterému čelí v Libyi. Pokud dohoda spustí globální dominový efekt, samotný status uprchlíka může být ohrožen a nikdo z nás nikdy neví, kdy může právo na azyl potřebovat,“ podotkl Pavel Gruber, ředitel české pobočky Lékařů bez hranic.
Pro další informace navštivte stránku Lékařů bez hranic.