Igor Ševcov má podporu

Ve středu proběhne odvolací soud s Igorem Ševcovem, kterému hrozí vyhoštění za natáčení sprejování.

Za ruského studenta, jemuž hrozí vyhoštění z České republiky, se již postavily organizace Amnesty International či Člověk v tísni. Disident Petr Uhl, europoslanec Jaromír Štětina i filosof Jan Sokol se shodují, že politické smýšlení nemůže být důvodem trestu.

Odvolací soud se Ševcovem, obviněným z natáčení sprejování zdi, proběhne ve středu 20. července 2016 ve 14 hodin v síni Vrchního soudu v Praze. V polovině července bylo zveřejněno prohlášení na podporu Igora Ševcova, k němuž se již připojilo přes dvacet osobností a organizací zabývajících se lidskými právy i zástupci akademické sféry, mimo jiné rusista Tomáš Glanc, děkanka Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Marie Pětová, člen Rady vlády pro národnostní menšiny Alexej Kelin či ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

Vyhoštění Ševcova, který byl v Rusku již stíhán za organizaci antifašistických protestů nebo protestů proti anexi Krymu, by bylo nerespektováním mezinárodního práva.

Městský soud v Praze sňal v dubnu z Igora Ševcova nespravedlivé obvinění z údajného útoku zápalnými láhvemi, kvůli němuž strávil student ve vazbě neprávem tři měsíce, odsoudil ho však ke dvouletému vyhoštění z ČR. Autoři prohlášení zdůrazňují, že respektují nepravomocné rozhodnutí soudu, domnívají se ale, že je potřeba upozornit na dosud opomíjené skutečnosti související s případem.

Politický proces

Igor Ševcov byl k vyhoštění z ČR odsouzen za to, že přihlížel sprejování a natáčel ho. Soudkyně odůvodnila rozhodnutí tím, že příznivec anarchistických myšlenek, vegan a abstinent Ševcov má tetování a chodí na demonstrace. Čin natáčení sprejování má být tedy z jeho strany „projevem organizovaného odporu proti aktu státní moci“. Igor Ševcov však nikdy žádné násilí nečinil ani k němu nevyzýval, pouze projevil slovem nesouhlas se systémovými chybami, které jako student FF UK a budoucí antropolog kritizuje. „Obávám se, že v tomto případě došlo k odsouzení na základě politického přesvědčení, což je hrubé porušení základních svobod daných českou Ústavou,“ říká jeden z autorů prohlášení Jakub Múčka, předseda Východoevropského klubu. Čin natáčení sprejování je podle něj banální a nedá se usuzovat, že vůbec došlo k nějakému protiprávnímu jednání. Pokud ano, pak pouze k takovému, které by mělo být trestáno maximálně pokutou nebo náhradou škody. Ne vyhoštěním, jehož se používá spíše jako trestu v krajních – obzvláště závažných – případech, kdy je pachatel pro společnost doslova nebezpečnou osobou. Takové použití trestu vyhoštění navíc musí být řádně odůvodněno, k čemuž u rozsudku Igora Ševcova nedošlo.

Autoři prohlášení jsou rovněž zaskočeni faktem, který během procesu vyšel najevo, totiž že česká policie spolupracovala při sledování Ševcova s ruskou policií. Tím česká policie zcela přehlíží skutečnost netransparentních a nespravedlivých poměrů v Rusku. „Není možné spolupracovat se stejnou policií a úřady, které ve své zemi pronásledují anarchisty a antifašisty, případně kryjí útlak na nich páchaný neonacistickými skupinami,“ říká politoložka Sára Vidímová, spoluautorka prohlášení, a dodává, že právě za účelem zvýšení povědomí o těchto represích byly na webu zveřejněny i rešerše o mnoha nedávných případech perzekvovaných i zabitých anarchistů v Rusku. Lidskoprávní organizace Člověk v tísni ve svém prohlášení žádá české soudy, aby „vyloučily možnost vyhoštění osob, kterým v cílové zemi hrozí represe za jejich občanské a politické postoje“. Současně vyzývá ministra spravedlnosti, „aby v případě, že soudy takový trest pravomocně uloží, využil svého zákonného práva napadnout takový trest stížností pro porušení zákona“. Vyhoštění Ševcova, který byl v Rusku již stíhán za organizaci antifašistických protestů nebo protestů proti anexi Krymu, by bylo nerespektováním mezinárodního práva. ČR by tak porušila princip non-refoulement (nevyhoštění), k němuž se zavázala v mezinárodních úmluvách. „Vyhostit člověka do země, kde mu hrozí pronásledování, by znamenalo popřít jednu z podstatných ‚evropských hodnot‘, kterými se dnes kdekdo ohání,“ dodává profesor Jan Sokol.

Úplná znění prohlášení k případu Igora Ševcova naleznete zde.

 

Čtěte dále