Minulý týden jsme byli svědky dvou událostí s dalekosáhlým dopadem na budoucnost americké společnosti i globální ekonomiky. První z nich se týká rekordně nízké hodnoty desetiletých amerických státních dluhopisů, jejichž úroková sazba se propadla na 1,366 procenta. Ta druhá pochází ze světa mobilních her: Nintendo zveřejnilo hru Pokémon Go, která se okamžitě stala celosvětovou virální senzací. Obě události toho mají společného daleko víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Bylo by samozřejmě směšné tvrdit, že hra Pokémon Go je zodpovědná za aktuální ekonomické trendy. Každopádně nám však takovéto technologické novinky odhalují podstatné rysy současné globální ekonomiky.
Zábava pro 21. století
Když jste se chtěli se svými známými před padesáti lety pobavit, mohli jste zajít třeba na bowling, na večeři do restaurace nebo do kina. Všechny tyto aktivity předpokládaly, že nějaké peníze utratíte v místní ekonomice. Umožňovalo to lidem ve vašem sousedství začít s drobným podnikáním, díky němuž pak mohli puberťáci z okolí dostat práci jako brigádníci v restauracích nebo jako prodavači vstupenek do letního kina.
Akumulace kapitálu se v pokémoní ekonomice osvobodila od ekonomického růstu. Americká ekonomika se od roku 2008 topí v levném kapitálu.
V Pokémon Go můžete peníze taky utrácet. Jenomže ekonomika téhle hry je odlišná. Když nakupujete v Pokémon Go, vaše peníze netečou do kapsy nějakého lokálního pokémoního podnikatele, ale do kapsy obrovské japonsko-kalifornské korporace, která hru vytvořila. Samozřejmě, má to i své světlé stránky. Pokémon Go je rozhodně cenově dostupnější hobby než pravidelné návštěvy kina nebo bowlingu. Při hraní dokonce nemusíte peníze utrácet vůbec. A navíc, rozvoj online platforem přinesl explozi nových možností a vytváří skutečné hodnoty – průměrný teenager si dnes může vybírat z tolika nových her, nových filmů a tak dále jako nikdy předtím v historii.
Pokémoní ekonomie podporuje regionální nerovnosti
Pokémoní ekonomie má ovšem také své nedostatky. Jde především o regionální nerovnosti. Nintendo a jeho partneři údajně na hře vydělávají milion dolarů denně. Peníze tečou z malých a středních měst do technologických korporací koncentrovaných ve velkoměstech. Pokémon Go toho samozřejmě není jediným příkladem. Amazon dělá to samé maloobchodním sítím, protože bere práci malým prodejcům a vysává peníze do své centrály v Seattlu. Společnosti jako Google, Facebook nebo Vox Media si zase uzurpují peníze z reklamy, které kdysi putovaly na konta lokálních novin a televizních stanicí.
Ano, můžete namítat, že v USA vždy existovaly geograficky koncentrované průmyslové klastry, které prodávaly zboží na národní úrovni – vzpomeňme jen automobilové továrny v Detroitu nebo hollywoodský filmový průmysl. Tyto příklady však obsahují jeden podstatný rozdíl: nejvýznamnější průmyslová odvětví 20. století přinášela mnoho příležitostí pro komunity v oblastech, kde se jejich zboží prodávalo. V Hollywoodu sice vznikl nějaký film, ale lidi po celé Americe mohli stavět a provozovat místní kina. Auta sice vyjela z výrobní linky v Detroitu, ale lidé po celé zemi museli provozovat prodejny a opravny automobilů. Internetový byznys je však natolik éterický, že v mnoha případech nedokáže vytvořit téměř žádná nová pracovní místa. Smartphonové platformy možná vytvořily nějaká místa pro vývojáře aplikací, ale ti nejsou spojeni s žádným konkrétním místem. Ve skutečnosti se nejčastěji koncentrují v týchž velkých městech, v nichž sídlí technologické společnosti.
Internetová ekonomika proto ve výsledku intenzivně mění USA v systém dvou paralelních ekonomik. Města, ve kterých žijí ti, kdo na pokémoní ekonomice vydělávají, se rozrůstají tak rychle, že v nich v důsledku akutního nedostatku bytů dochází ke skokovému nárůstu nájmů. Zbytek země se ale z poslední ekonomické krize nikdy pořádně nevzpamatoval.
Zpomalení růstu a nízké úrokové sazby
Nová průmyslová výroba ve 20. století vytvářela také velkou poptávku po kapitálu. Vybudovat výrobní linky a filmová studia stálo spoustu peněz. Tisíce lidí však také měly možnost zajít si do místní banky a podílet se na financování kin nebo autoopraven. V takové situaci vždy našli ti, kteří hledali možnosti, jak svůj kapitál dále zhodnotit, dostatek lidí ochotných půjčit si od nich finance na chod svých malých podniků. Ve výsledku tak měla americká centrální banka relativně snadnou práci. Kdykoliv si „Fed“ umínil popostrčit ekonomický růst, snížil úrokové sazby, a obratem tak vygeneroval novou várku byznysmenů.
Ekonomika Pokémon Go je odlišná. Nintendo a jeho partneři zjevně museli nejprve investovat do najmutí designerů nebo programátorů, kteří hru vytvořili. Ve srovnání s investicemi do stavby nové výrobní linky jde ale o opravdu drobný objem peněz. Navíc se zdá, že Pokémon Go jenom těžko vytvoří nějaké příležitosti pro návazné místní podniky. Pokémon Go lidé hrají na svých smartphonech, a nemusí tak kvůli němu sedět ani v internetové kavárně. Smartphony jsou navíc natolik levné, že rozjet byznys s jejich opravou se nijak zvlášť nevyplácí.
Akumulace kapitálu se v pokémoní ekonomice osvobodila od ekonomického růstu. Americká ekonomika se od roku 2008 topí v levném kapitálu. Díky tomu se na několika místech, speciálně pak v Silicon Valley, vytvořily nepřirozené podmínky a nemáte zde problém sehnat finance na kdejakou šílenost. Kapitál, jenž se tady proinvestuje, přitom představuje stále jenom zlomek celkové sumy kapitálu, jenž se může dostat do oběhu ve světové ekonomice. Jenomže ve zbytku země nenajdeme téměř žádné plodné investiční záměry. V důsledku nám tedy úrokové sazby padají, zatímco lidé zoufale hledají cesty, jak zhodnotit své úspory. Taková situace je nevýhodná pro všechny strany, protože se projevuje negativním schodkem v poptávce. Mimo velká města pak pomalý ekonomický růst znamená, že zákazníci mohou utratit méně peněz v hrách jako Pokémon Go.
Jak vybudovat pokémoní ekonomiku pro všechny?
Úspěch hry Pokémon Go dává našim zákonodárcům dva náměty k přemýšlení. Prvním je rozvolňování bytové politiky takovým způsobem, aby se mohlo více lidí uchytit v centrech technologické produkce a inovace. I když průměrný rezident Kansas City nebo Baltimoru pravděpodobně nemá dostatečné schopnosti na to, aby naprogramoval další skvělou mobilní hru, rozhodně může najít práci jako zdravotník, učitel nebo stavař v New Yorku či San Franciscu – ale jen za podmínky, že bude žít v bezprostředním sousedství dobře vydělávajících zaměstnanců technologických firem.
Druhým námětem je regulace poptávky. Centrální banky mohou dělat pro její opětovné zažehnutí mnohem víc než jen dál manipulovat s hodnotami úrokových sazeb. A pokud politika centrálních bank i pak selže, na pomoc nám může přispěchat větší redistribuce zisku z příjmů. To znamená zdaňování bohatých rezidentů rychle rostoucích center produkce a inovace za účelem zkvalitňování veřejných služeb, dotování mezd nebo dokonce za účelem poskytování přímých dotací lidem v pomaleji rostoucích lokalitách.
Autor je spolupracovník portálu Vox specializující se na ekonomii a nové technologie.
Z anglického originálu Pokémon Go is everything that is wrong with late capitalism publikovaného na stránkách internetového portálu Vox přeložil Lukáš Likavčan.