Nemyslím si, že je seriózním postupem, pokud Martin Hekrdla ve svém článku Kavárna versus lid zkonstruoval obraz mého myšlení z fragmentárních odpovědí na manipulativní otázky Barbory Tachecí. Kdo by měl zájem seznámit se s tím, co si opravdu myslím o demokracii, levici, pravici či fašismu, má k dispozici řadu souvislejších textů, jako například esej Svatý Václave, vyžeň fašisty, dále diskusi o Rusku v časopise Tvar anebo kapitoly Katolíci a pravice a Katolíci a levice v knize Česká katolická literatura 1918–1945 z roku 2010 (viz například zde). Ve „svatováclavské“ eseji mimo jiné píšu, že autoritářská hnutí „vznikla z frustrace, kterou přinesla hospodářská krize a neschopnost ‚standardních‘ politických stran“. Není tedy pravda, že bych si neuvědomoval souvislost mezi ekonomickou krizí a fašizací, jak mi Martin Hekrdla vytýká.
Čelíme společnému ohrožení
V této opravdu těžké společenské situaci se snažím zdůrazňovat styčné plochy mezi lidmi a skupinami, kteří chtějí čelit ultrapravicovému fašistickému ohrožení. Jak mezi levicí, „havlovským“ či (možná přesněji!) „čapkovským“ středem a demokratickou pravicí, tak třeba mezi křesťany a muslimy (viz naposledy článek Muslimové a farizeové v Lidových novinách z 16. srpna).
Jsem přesvědčen, že potřebujeme vzájemnou vstřícnost a ochotu překonávat nebo aspoň dávat do závorky mnohé názorové rozdíly. Jinak nás hnědá vlna smete všechny. Na překrucování mých názorů v prokremelském bulvárním tisku typu Parlamentních listů zásadně neodpovídám. Naopak s A2larmem někdy souhlasím a někdy nesouhlasím, ale pravidelně ho čtu, neboť ho pokládám za seriózní platformu levicového myšlení. Nejen kvůli sobě, ale i kvůli A2larmu tímto odpovídám na článek Martina Hekrdly.
Autor je literární historik.