Je skvělé, že Prague Pride od loňského ročníku kromě klasického programu lépe pokrývá například tematiku transgenderu a pořádá debaty, které se zabývají prolínáním LGBTQ+ problematiky s migrací nebo třeba islámem. Obecně se tedy zvyšuje rozmanitost. Přesto Prague Pride stále ještě není (stejně jako mnoho jiných světových Pride pochodů), něčím, co by LGBTQ+ komunita měla důvod oslavovat.
Normativní, ne politické
Důvodů je více, zastřešit se ale dají jednoduchým vysvětlením: Pride se snaží přizpůsobit kapitalismu, a pokud se vůbec dožaduje něčeho politického, pak pouze legální rovnosti. Je pak ale takový pochod vskutku queer?
Pride pochody jsou dnes už spíše normativní než politicky angažované.
Queer politika musí brát v potaz sociální nerovnosti a bojovat za jejich odstranění – už proto, že LGBTQ+ osoby často podléhají silnějšímu útlaku než osoby, které jsou cis (tedy ne trans) a hetero – anebo tak aspoň „působí“. Queer politika je z principu do určité míry nutně levicová: myslí i na sociálně a ekonomicky slabé a nedožaduje se charity, nýbrž odstranění sociální a ekonomické hierarchie. Jak potom ale hodnotit Pride, který vybízí svými akcemi k tržnímu využití LGBTQ+ komunity a jinak se ekonomickým tématům nevěnuje?
Co se týče legální rovnosti, Pride pochody jsou dnes už spíše normativní než politicky angažované. Místo snahy o zničení patriarchátu a sexuálních norem se zaměřují na rovnost monogamních párů s dětmi, bez ohledu na jejich sexuální orientaci. To je samozřejmě v pořádku, ovšem trvat pouze na legální rovnosti samo o sobě ještě není queer. Je třeba zaměřit se přímo na hierarchický systém, který preferuje určitý typ soužití (monogamní, se svatbou a potomky), a ne tomuto systému přikyvovat.
Pokud Pride nevybízí LGBTQ+ komunitu k silnějšímu boji za queer politiku, pokud se podpora jejích práv omezuje na mávání vlaječkami jeden den v roce, pak Pride nedělá svou práci. Nabízí „hrdost“ založenou pouze na zábavě a veselí a nic dalšího si nežádá.
Bez sponzorů a bez konzumu
Politickou alternativu chce letos nabídnout Alt*Pride, konající se v pražském sociálním centru Klinika od 10. do 13. srpna. Z jeho prohlášení je zřejmé, že se zabývá queer politikou – minimálně v otázkách ekonomiky a kapitalismu. Místo byznys fóra a log americké ambasády a Airbnb nám Alt*Pride nabízí program bez sponzorů a bez konzumu. A nebojí se kritizovat i témata, která jsou v LGBTQ+ komunitě často neproblematicky nahlížená, například přijímání queer identit či užitečnost LGBTQ+ historie. Alt*Pride, prezentující se jako alternativa k Prague Prideu, odmítá pojetí queer identity jako zboží a otevírá prostor pro témata „oficiálním“ Pridem zamítnutá.
Hlásat „Všichni jsme stejně teplí“ je stejné jako tvrdit „Já nevidím barvu pleti“. Někteří z nás jsou zkrátka teplejší – a my potřebujeme Pride, který naše rozdílnosti nemaže, ale bere je v potaz. Snad takový bude Alt*Pride – aspoň pokud dost z nás najde odvahu v jeho rámci svou odlišnost oslavovat.
Autorka pomáhá s organizací Alt*Pride.