„Kdybych měl hrst lentilek a řekl vám, že jen tři z nich vás usmrtí, vzali byste si? To je náš problém se syrskými uprchlíky,“ zní nápis v obrázku, který na svém twitterovém účtu sdílel Donald Trump Jr. Podobné přirovnání se často šíří i u nás, i když lentilky nahrazuje třeba bonboniéra, a má sloužit jako poslední „argumentační“ hřebíček do rakve sluníčkářským zastáncům přijímání uprchlíků. V dubnu tohoto roku bonboniéru v rozhovoru pro stránky EuroZpravy.cz vytáhl i herec Jiří Krampol: „A sluníčkáři pak říkají: oni nejsou všichni takoví. Já jsem slyšel, co na to řekl jeden Němec, a to se mi strašně líbilo. Řekl: když vám dám na stůl 100 bonbonů a z nich budou tři otrávené, řeknu vám, že to jsou nejlepší bonbony na světě, pravá belgická čokoláda. Vezmi si bonbon. No, vezmete si? Když víte, že jsou tři otrávené? Já teda ne.“
Tahle v současnosti oblíbená analogie má ale zajímavý původ. Pochází z období, kdy kulminovala antisemitská kampaň v nacistickém Německu. Vydavatel a šéfredaktor nechvalně proslulého plátku Der Stürmer Julius Streicher ji poprvé použil ve své antisemitské knížce pro děti s názvem Der Giftpilz (Jedovatá muchomůrka). Maminka v knize vysvětluje malému chlapečkovi, s kterým šla sbírat do lesa houby, že existují dobré a špatné muchomůrky. Stejně tak existují i dobří a špatní lidé, přičemž chlapec ihned ví, koho tím má jeho máma na mysli – Židy! „Zatímco jedna muchomůrka může zabít celou rodinu, jeden Žid může zahubit celou vesnici, nebo dokonce i celý (německý) lid,“ dotahuje maminka svůj příběh do velkého finále.
Streicher byl v roce 1946 odsouzený za zločiny proti lidskosti v Norimberském procesu s bývalými nacistickými pohlaváry a následně popraven. „Svými projevy a články, které publikoval týden co týden, měsíc co měsíc, infikoval mysl německého lidu virem antisemitismu a inicioval tím perzekuci Židů ze strany obyčejných Němců,“ stojí v textu rozsudku.
Zmíněný Trumpův tweet je navíc kuriózní i tím, že Trumpem použitou fotografii misky lentilek (Skittles) pořídil někdejší uprchlík, který se svými rodiči v roce 1974 utekl do Británie během turecké okupace Kypru. „Nikomu jsem neposkytl svůj souhlas s užitím této fotografie. Nepodporuji jeho politiku a nikdy bych si od něj za použití mé fotografie ani žádné peníze nevzal,“ sdělil BBC David Kittos, jenž svoji fotku uveřejnil na Flickru v roce 2010.