Na konci června se v Česku poprvé sešla vládní Pracovní skupina pro léčebné využití psychoaktivních látek a rostlin. Oficiálně byla ustanovena Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky a nahradila tehdy právě zanikající Pracovní skupinu pro revizi postupu zavádění zákona pro léčbu konopím do praxe. Do skupiny byli přizváni odborníci zabývající se psychoaktivními látkami od výzkumníků a doktorů přes terapeuty a adiktology až po právníky a vládní experty.
Skupina byla vytvořena, aby se zaměřila na problematiku spojenou s používáním zakázaných psychoaktivních látek a rostlin ve výzkumu a léčbě. Zejména výsledky, které poukazují na jejich přínos pro adiktologii a psychiatrii, nasvědčují tomu, že pozmění-li se legální rámec, mohli bychom mít k dispozici „nový“ typ léčby na onemocnění, jako jsou PTSD (posttraumatická porucha), deprese, závislosti a další. I proto se v zápisu z prvního setkání této pracovní skupiny uvádí, že „řeší zejména otázky dostupnosti legálního a lege artis použití psychoaktivních látek a rostlin, včetně odstraňování bariér jejich použití, dále otázky zneužívání psychoaktivních látek a rostlin, včetně úniku léčiv na černý trh a souvisejících negativních faktorů, a otázky nastavení legislativních a dalších mechanismů ovlivňujících jejich využití“.
Je možné, že jsme mylně vyhodnotili potenciál léků, které jsme zavrhli jen proto, že se octly v nepovolaných rukou rekreačních uživatelů a jejich užívání/zneužívání se vymklo kontrole?
Na prvním setkání proběhla diskuse o konkrétní náplni pracovní skupiny, očekáváních všech jejích členů a krocích, které nově vytvořený tým podnikne. Skupině předsedá národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, který pro A2larm řekl: „Na jedné straně tady máme látky, které jsou na seznamu těch kontrolovaných/zakázaných, a na straně druhé jejich léčebný potenciál. Není to jen o tom, že se užívají rekreačně jako alkohol, v prvé řadě jsou to léky. Tyto látky jsou neustále opředeny nějakými mýty o tom, že jejich užívání je smrtelné – ‚při pohledu na ně zemřeš‘. Je třeba je demytologizovat a věnovat se tomu, jak je můžeme pozitivně využívat. A o tom právě je tato vládní pracovní skupina.“
Znamená to, že by se Česká republika mohla stát první zemí na světě, která se k látkám proklamovaným jako drogy postaví čelem a vyhodnotí jejich léčebný potenciál pro medicínu jako přínosný?
Česká psychedelická republika
Česká republika patří k zemím s bohatou tradicí výzkumu psychoaktivních látek. Zkoumaly se předtím, než byly celosvětově zakázány, a v Národním ústavu duševního zdraví se zkoumají i dnes, kdy se opět částečně otevřely dveře pro výzkum jejich terapeutického potenciálu. V šedesátých letech minulého století, kdy byl Dr. Milan Hausner primářem psychiatrické kliniky v Sadské u Prahy, se nemálo duševně nemocných pacientů léčilo psychoterapií s využitím LSD. V knize LSD.
Výzkum a klinická praxe za železnou oponou se uvádí, že „doktor Hausner byl pravděpodobně jediným světovým psychiatrem, který využíval halucinogenní látky v klinické medicíně v takovém rozsahu a po takovou dobu“. Touto formou, která přinášela pozitivní výsledky hlavně u pacientů s různorodými neurózami, fobiemi a některými psychózami, se tehdy léčily stovky lidí.
Díky dobrým výsledkům této léčby i faktu, že LSD nebylo českými občany natolik zneužíváno jako rekreační droga, byla Česká republika jednou z posledních zemí na světě, která LSD v jakékoli formě zakázala (roku 1974). Tím se na mnoho let skončila léčba s využitím LSD, stejně jako jeho výzkum.
Revoluční lék pro psychiatrii
Dobrým příkladem medicíny, kterou lidé začali zneužívat, a tím způsobili její zařazení na seznam zakázaných látek, je MDMA, známé v jiné formě jako taneční droga extáze. Tu si totiž oblíbili hlavně mladí lidé a začali ji ve velkém užívat a šířit jako „party drogu“, stejně jako je dodnes užíván alkohol. Když se o tomto zneužívání dozvěděl americký Úřad pro kontrolu drog (DEA), vznesl v roce 1984 návrh na klasifikaci MDMA do kategorie „nejnebezpečnějších drog bez jakéhokoli medicínského využití“.
Proti tomuto rozhodnutí se postavila vědecká komunita a následoval vleklý spor. Většina expertů navrhovala zařazení do kategorie „na předpis“, avšak k tomu nedošlo – v roce 1985 bylo MDMA ve Spojených státech zakázáno. V roce 1988 se k zákazu připojila i Světová zdravotnická organizace, která původně vyzývala k dalšímu výzkumu, přesto ale MDMA ve finále přidala na seznam Úmluvy OSN o psychotropních látkách, a tím se dostalo do úplné ilegality. Slibně se rozvíjejícímu psychoterapeutickému výzkumu tak byla zasazena těžká rána.
Stále však existovaly hlasy lidí, kteří nechtěli připustit, že by se pacientům odebíralo právo na léčbu. A tak Rick Doblin v roce 1986 založil výzkumnou organizaci MAPS (Multidisciplinární asociace psychedelických studií), která se zabývá výzkumem psychoaktivních látek a snaží se prokázat jejich potenciál pro medicínu. Doblin se nechal několikrát slyšet, že jejich cílem je přeřazení MDMA a umožnění jeho využívání v rámci psychoterapie do roku 2021. Vzhledem k výsledkům, které výzkumy předkládají, lze konstatovat, že se to může stát. Ben Sessa, psychoterapeut a výzkumník zabývající se MDMA, tvrdí: „Pokud byste chtěli vynalézt lék, který perfektně udeří hřebík na hlavičku v psychoterapii zaměřené na trauma, bude to MDMA.“
Je možné, že jsme mylně vyhodnotili potenciál léků, které jsme zavrhli jen proto, že se octly v nepovolaných rukou rekreačních uživatelů a jejich užívání/zneužívání se vymklo kontrole?
Česká psychedelická renesance
Tematika psychedelických látek čím dál více prosakuje do mainstreamu. Nebylo světového média, které by se nevyjádřilo k posledním výsledkům výzkumu Beckley Foundation (výzkumná organizace zaměřená na psychoaktivní látky a drogovou politiku) zaměřeného na rozšířenou aktivitu mozku pod vlivem LSD. A tak stejně jako přibývá výsledků poukazujících na léčebný potenciál psychoaktivních rostlin a látek, přibývá i organizací věnujících se této tematice a demytologizaci těchto látek.
V České republice se tohoto úkolu ujala Česká psychedelická společnost, která právě oslavila své první narozeniny. Jejím účelem je vytvoření prostoru pro otevřenou diskusi o psychedelických látkách, jejich přínosech a rizicích, zprostředkování přístupu k novým poznatkům a také podpora výzkumů v této oblasti.
Organizací, jako je Česká psychedelická společnost, existují na světě desítky, možná již stovky. Nikdo se však doposud nepokusil je propojit a otevřít prostor pro diskusi, do které budou všichni přizváni.
Tato možnost se otevírá až nyní díky multidisciplinární konferenci Beyond Psychedelics. Historicky první globální psychedelické fórum v České republice proběhne ve dnech 30. září až 2. října 2016 v prostorách Staré čistírny odpadních vod v Praze-Bubenči. Vědci zde představí své výzkumy, doktoři výsledky léčby, šamani budou mluvit o tradičním užívání psychoaktivní medicíny. Diskutovat se bude i o lidských právech a drogové politice a na programu jsou také témata jako ekologie, umění a globální tradice. Na konferenci vystoupí rovněž zmíněný národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, který bude mít slovo i 3. října v rámci veřejného fóra s názvem Budoucnost psychedelik, kde bude možnost vyjádřit svůj názor poskytnuta každému, kdo se přihlásí o slovo.
Je možné, že bychom stáli na pokraji revolučního přístupu k „zakázaným lékům“? Mohla by Česká republika jít příkladem ostatním zemím svou progresivitou v této oblasti? Na dubnovém zasedání OSN o drogách (UNGASS 2016) byl přijat dokument, který poprvé v historii umožňuje zemím experimentovat s novými přístupy. Přesun psychedelik z ilegality do skupiny látek s lékařským využitím by byl velkým krokem nejen pro akademiky a jejich výzkum, ale také velkým přínosem pro tisíce pacientů trpících mnoha druhy psychických poruch.
Autorka je členka České psychedelické společnosti a organizačního týmu Beyond Psychedelics 2016.