Zatímco republikánský prezidentský kandidát Donald Trump z velké části postavil svoji prezidentskou kampaň na protiimigrantských náladách a v pobrexitové Británii se stále častěji spekuluje o určité formě regulace imigrační politiky, americký občan se skotskými kořeny a vítěz letošní Nobelovy ceny za chemii Sir J. Fraser Stoddart pro americký web The Hill říká: „Myslím si, že Spojené státy americké jsou tím, čím dnes jsou, zejména díky otevřeným hranicím.“
Podle Stoddarta, který získal prestižní ocenění za vývoj molekulárních strojů společně s kolegy Pierrem Sauvagem a Bernardem Feringem, zůstane americká vědecká obec silná do té doby, dokud se Američané neotočí zády k imigrantům – a to i těm z Blízkého východu. Stoddart dodává, že v současné politické situaci je přístup Británie i Spojených států k imigrantům nešťastný: „Jsem velice podrážděný z úrovně politické debaty, jak v mé současné zemi, tak v té bývalé. S radostí bych volil třeba v Německu. Kancléřka Merkelová je kvalifikovaný chemik.“
Jiný vítěz letošní Nobelovy ceny, americký fyzik s britskými kořeny Duncan Haldane, popsal americký imigrantský proces jako „byrokratické peklo“. Haldane získal Nobelovu cenu za fyziku společně s dalšími britskými imigranty Davidem Thoulessem a Michaelem Kosterlitzem, jehož rodiče utekli před Hilterem do Aberdeenu, za výzkum topologických vlastností hmoty a jejích změn. Šestici letošních amerických vítězů Nobelovy ceny doplňují britský imigrant Oliver Hart, který varoval, že Británie kvůli Brexitu utrpí propad investic a růstu, a finský imigrant Bengt Holmström – společně získali Nobelovu cenu za ekonomii za příspěvek k teorii kontraktu.
Volný pohyb je předpokladem vědeckého poznání
Jak zjistil Stuart Andreson z Národního ústavu pro americkou politiku (National Foundation for American Policy), když analyzoval americké vítěze Nobelových cen od roku 2000, až čtyřicet procent vítězů tvoří imigranti. K zemím jejich původu patří Japonsko, Kanada, Turecko, Rakousko, Čína, Izrael, Jižní Afrika a Německo. Ve své studii z června roku 2014 mimo jiné uvádí, že „Zákon o imigraci a občanství z roku 1965, který odstranil diskriminační etnické kvóty a otevřel dveře asijským imigrantům, a Zákon o imigraci z roku 1990, navyšující počet držitelů zelené karty, byly klíčovými faktory, jež napomohly Spojeným státům asimilovat talentované osobnosti z celého světa do naší kultury a ekonomiky“.
Fakt, že volný pohyb osob a idejí je základním předpokladem rozvoje vědeckého poznání, by odsouhlasili jak britští vědci, kteří se po Brexitu obávají „odlivu mozků“ a stagnace v oblasti vědy, tak i čerstvý laureát Nobelovy ceny za chemii Sir Fraser Stoddart. Ten celou záležitost shrnul slovy: „Myslím si, že by v celém světě měla silně rezonovat zpráva, že věda je globální věc.“