Krvácíme – no a co?

Přinášíme překlad prohlášení švýcarských aktivistek, které obarvily fontány v Curychu do ruda na protest proti vysoké DPH na tampóny.

Moje dny, návštěva tety Irmy, jahodové období, rudý ďábel, perioda, krámy – v seznamu „veselých“ nebo „tvůrčích“ pojmenování pro menstruaci, která ženy* používají, by se dalo dlouho pokračovat. Stejně mnohostranná a rozmanitá je i diskuse o pravidelném krvácení. Dost často v ní zaznívá nervózní, soucitný, zhnusený nebo prostě trpitelský tón. Přijde nám, že takové diskuse nikam nevedou. Čeho chceme dosáhnout naší akcí, by měl vysvětlit tento text.

Toaletní papír nahlas, tampon potichu

Mladé dívky* na celém světě pokládají v internetových fórech nejrůznější otázky, z nichž je patrné, jak málo se mluví o biologii (cis)žen*, pubertě, sexualitě, a tedy také o menstruaci. Kromě toho se prakticky nehovoří o dívkách* a ženách*, které menstruovat nemohou. A ze všeho nejméně se odvažujeme nahlas a přímo požádat o tampon nebo vložku. Malá nereprezentativní anketa mezi obyvatelkami Curychu mezi 20 a 40 lety ukázala, že dívky* a ženy* sice nahlas a nebojácně požádají o toaletní papír nebo kapesníčky, ale o tampony často jen šeptem nebo s rukou před ústy.

Mít menstruaci, která navíc probíhá bezbolestně a snesitelně, je v našich očích privilegium.

Instagram vloni odstranil fotku jedné mladé Kanaďanky s odůvodněním, že porušila podmínky užití. Na obrázku bylo její kompletně oblečené tělo se skvrnou od menstruační krve na kalhotách. Menstruace by měla proběhnout pokud možno neviditelně, pokud možno „čistě a diskrétně“ (citát z reklamy na tampóny o. b. z roku 1996). Také by bylo skvělé, kdyby nekazila obrázek krásných, hodných a čistých žen*. Tahle představa je produktem toho vidění světa, jímž oplývá jen skupina heterosexuálních cis-mužů; ta se ovšem chápe jako zástupce celé společnosti. Imperativ je jasný: Buďte stále štíhlé, stále rozesmáté, silné, ale ne podrážděné, vzdělané, ale ne příliš inteligentní a emancipované, svolné, ale věrně oddané, a hlavně: buďte čisté a neotravujte nás svým krvácením.

Strach ze ztráty kontroly

Elonë Kastratia, německá feministka a umělkyně, píše: „Jaké by to asi bylo, kdyby muži byli tak znechuceni znásilněním, jako je znechucuje menstruace“ a vnáší tím do diskuse další bod. V celé debatě o tabuizaci a zneviditelňování menstruace jde také o ženské* sebeurčení ohledně vlastního těla a sexuality. Většina žen* se může, měla by a musí se rozmnožovat. K tomu nepatří jen donošení a kojení dětí. Náš současný systém podporuje nerovné rozdělení rodinných povinností (péče o děti a domácnost, výchova dětí) v neprospěch žen*. Ke svému fungování potřebuje systém kromě této nerovnosti také spolupráci žen*.

Stigmatizace menstruace a menstruační krve představuje, stejně jako mnoho dalších prvků patriarchálního zřízení, prostředek, kterým se udržuje kontrola nad reprodukční schopností. Jinými slovy: z výše vyjmenovaných důvodů spočívá kontrola nad rozmnožováním více na ženách, což se příčí logice patriarchálního systému. Aby se tato kontrola dala udržet, musí se témata související s ne-hetero, ne-cis-mužskou sexualitou – tedy také menstruace – potlačovat jako nechutná.

Cis muži historicky vytvořili struktury a prakticky celý současný diskurs, v němž člověk „neodpovídající“ jejich normě je vlastně „nenormální“, nějak „nechutný“, „komický“, prostě jiný, a tedy špatný. To člověka znejišťuje. Jak má žena „správně“ souložit? Jak má žena správně nakládat se svým tělem a svou sexualitou? Ve světě, ať už soukromém nebo veřejném, měli muži vždy rozsáhlý, neomezený přístup k tělům a pohlavím žen*. Jak píše Elonë Kastratia, v tomto diskursu se nezdálo být nic nechutnějšího než menstruace. A nejvíce, pokud šlo o „vlastní“ ženy*, o které je potřeba pečovat.

Proto žádáme zvýšenou viditelnost menstruace a otevřený přístup k jiné než cis-mužské sexualitě. Žádáme také zkrácení pracovní doby a také placenou rodičovskou dovolenou pro oba rodiče. Taková opatření by rovněž měla pomoci narušit ustrnulé role pohlaví, pohřbít strukturální nerovnosti a všem dát možnost svobodně a nezávisle rozhodovat o plánování vlastní rodiny.

Růžový průmysl

Další aspekt, který by naše akce chtěla vyzdvihnout, je existence průmyslu, který prodává ženám* léky, ale také kosmetiku nebo hygienické potřeby za nepřiměřeně drahé ceny. S tím souvisí také tento fakt: DPH na tampony a jiné zboží, které ženy* potřebují během menstruace, je z nám nesrozumitelných důvodů nastavena na 8 procent, nikoli na 2,5 procenta, jako je tomu u jiných věcí denní potřeby. Samozřejmě víme, že tato osmiprocentní daň z přidané hodnoty se vztahuje také na jiné zboží, a o tom se rovněž musí začít mluvit, zde se na to ale zaměřovat nebudeme.

Tento průmysl také využívá ve svůj prospěch to, že mnoho žen* postrádá znalosti o hormonálních procesech ve svém těle a že menstruace je ve společnosti tabu. Ze strany tohoto průmyslu neexistuje žádný zájem o odtabuizování menstruace ani o otevřenou diskusi o tom, že menstruace je něco zcela přirozeného. Proto se totiž může prodávat více hormonální antikoncepce, která menstruaci zeslabuje nebo zcela zastavuje. Totéž platí pro všechny hygienické potřeby, které zaručují, že menstruace přejde, aniž si jí někdo všimne (viz reklamní hesla těchto produktů). Znervózňuje nás, že například široce rozšířený syndrom toxického šoku, který se velmi často vyskytuje v souvislosti s používáním tamponů, se tematizuje jen zřídka. Podobně málo se mluví o výsledcích studií prezentovaných farmaceutickými společnostmi, které vážně zpochybňují vědecké výzkumy vedlejších a dlouhodobých účinků antikoncepčních pilulek. Že by se tyto druhé výsledky měly brát v potaz, bohužel stále znovu dokazují tragické případy, kdy vedlejší účinky těchto přípravků vedly až k neblahým následkům pro zdraví.

Existují i další výdaje, které se netýkají jen menstruujících žen* a na něž se vztahuje „gender-pricing“ a tzv. růžová daň (pink tax). Gender-pricing znamená, že srovnatelné výrobky jako holítka, parfémy, krémy apod. stojí výrazně více peněz, pokud si je mají kupovat ženy*. Pravidlo zřejmě zní: Je to růžové – přidej na marži. Výrobci a výrobkyně těchto produktů to rádi zdůvodňují tím, že za reklamu, která cílí na ženy*, vydávají více peněz. Ženy* jsou prostě více náchylné k utrácení velkých obnosů za kosmetiku a hygienické produkty. Opravdu?

Menstruace jako privilegium

Zde bychom chtěly zdůraznit, že existuje jistá skupina žen*, které z nejrůznějších důvodů nemenstruují nebo nemohou menstruovat. Naše akce a prohlášení nechce tyto ženy* v žádném případě vyloučit – naopak chceme tematizovat také to, že mít menstruaci, která navíc probíhá bezbolestně a snesitelně, je v našich očích privilegium. Nedefinujeme ženství menstruací a nechceme vzbuzovat takový dojem. Jak bylo zmíněno výše, vnímání menstruace jako něčeho neviditelného by podle nás bylo možné nahradit i jiným feministickým tématem.

Naše předchůdkyně ve druhé vlně feminismu ještě bojovaly za to, aby mohly užívat antikoncepční pilulky, a aby díky tamponu dostaly měsíční krvácení natolik pod kontrolu, že udrží krok s muži a budou si moci hledět své práce. My jsme toho názoru, že dnes se potřebujeme kriticky zabývat růzností pohlaví obecně – se vším, co k tomu patří, a na základě společenských a ekonomických struktur, ve kterých žijeme. Místo abychom byly „nezávislé“ a „měly právo na sebeurčení“ jen tehdy, když se přizpůsobíme mužskému obrazu, chceme být přijímány takové, jaké jsme: jako ženy, jako individuality, jako sexuální menšiny, jako trans osoby, jako queer lidé.

Nebát se vlastního těla

Když se ptáme a diskutujeme se zakrytými ústy, reprodukujeme ty nastavené společenské normy a názory, v nichž životně důležitá a zcela přirozená součást našeho lidství nemá vůbec místo, přestože nás všechny přímo či nepřímo ovlivňuje. Svou akcí jsme v Curychu vyslaly zprávu, že chceme, aby se k tématu menstruace přistupovalo otevřeně a aby byly vyslyšeny naše požadavky ohledně sebeurčování vlastní sexuality. Ale také jsme chtěly dodat všem ženám* odvahu: přijměte své vlastní tělo a nedopusťte, aby bylo jakkoli omezováno nebo zneviditelňováno.

Z německého originálu We bleed – so what? přeložila Silvie Mitlenerová.

 

Čtěte dále