Migrační spor německých politiků


Tři Syřané, kteří pomohli s dopadením nebezpečného zločince, se pravděpodobně dočkají řady vyznamenání.

Česká republika je jednotná, aspoň pokud jde o migranty a uprchlíky, kteří v posledních letech přicházejí ve větších počtech do Evropy. Žádná zdejší politická strana se nepostavila za návrhy Evropské komise na jejich přerozdělování po zemích Evropské unie a všechny nahlas odmítly „kvóty“, tedy samu myšlenku, že by se tu vůbec nějací uprchlíci měli „povinně“ přijímat.

A migranty budeme brát jen ty, kteří prahnou po splynutí s Čechy, snadno se naučí česky a jsou pracovití, například Ukrajinci a Slováci. A také křesťany, ale přijetí patnácti syrských rodin nám nějak nevyšlo. Abych byl spravedlivý, česká vláda Evropské komisi nabídla, že do konce roku 2017 dobrovolně přijme 2 691 uprchlíka, jen jejich přemisťování z jihu Evropy nějak vázne.

Podle saského ministerského předsedy Tillicha nemá cenu soutěžit mezi sebou o to, kdo Syřany vyznamená – domluvit by se měla vláda, Sasko i Lipsko.

České udělování azylu popsal Martin Rozumek v kontextu přijímání solidarity bohatších evropských států v podobě peněz tekoucích do České republiky z unijních strukturálních fondů a zároveň odmítání české solidarity s uprchlíky, migranty a jižními evropskými státy, trpícími velkým počtem uprchlíků a migrantů.

Uprchlické téma využívají i čeští politici, kteří tvrdí, že lid či většina národa má ke svému strachu z uprchlíků oprávněné důvody, muslimové jsou islamisté a islamisté jsou teroristé. Za základní právo člověka považují tito politici právo na strach. V nynějších krajských volbách se sice strany či straničky, které na tom postavily svou kampaň, neprosadily, ale podobné postoje zaujímají ministři Milan Chovanec a Andrej Babiš a také „politik“ nejvyšší – Miloš Zeman. Otravují ovzduší ve společnosti a vyvolávají protievropské, protiunijní nálady.

Zvládneme to

To na rozdíl od české politické třídy se Německo zmítá ve sporech. Všichni Češi přece vědí ze svých médií, jak Němci proklínají svou kancléřku Angelu Merkelovou (CDU) za její vstřícnost vůči uprchlíkům a jak hromadně podporují radikální strany a skupiny, které na ně slovně a někdy i fyzicky útočí. Češi, tedy jejich politici a také média, s napětím také sledují sebemenší náznak odchylky od kancléřčiných původních výroků, aby mohli vítězoslavně prohlašovat, že i ona už přichází k rozumu.

O sporech mezi německými politiky svědčí nedávný příběh. Minulou sobotu střežila saská policie jeden dům v Ústecké ulici (tamním jazykem Strasse Usti nad Labem) v Saské Kamenici (tamním jazykem Chemnitz), protože věděla, že se tam skrývá Syřan, jehož podezírala z přípravy teroristických útoků v režii Dáeše, tedy takzvaného Islámského státu. A jak se pak ukázalo, důvodně. V jeho bytě se našlo 1,5 kilogramu stejné výbušniny (triaceton triperoxid – TATP), která byla použita k atentátům v Paříži a Bruselu. Byly tam i roznětky a další materiál. Podobně tomu bylo u jeho společníka, který byl v pondělí rovněž zadržen a je také jako obviněný ve vazbě.

Muž byl dvaadvacetiletý Syřan Džábor Bakr, který byl v Německu od začátku loňského roku. Získal tam už azyl, tedy uprchlický status. Bakr vyšel z domu, ale na slovní výzvu policie nereagoval a utekl. Policisté vystřelili jen do vzduchu, protože nevěděli určitě, zda to je onen hledaný muž a okolo bylo obydlené sídliště. Bakr pak odjel vlakem do Lipska, kde v neděli Facebookem poslal prosbu o pomoc s tím, že je Syřan v nouzi a že čeká na lipském hlavním nádraží.

Prosbu zachytili tři Syřané v Lipsku, žadatelé o azyl, kteří se ho, nic netušíce, ujali. Když pak v noci z neděle na pondělí na internetu zjistili, koho hostí, rozmýšleli se, jak ho zneškodnit. Jsou v zemi krátce, neumějí německy, takže se rozhodli netelefonovat, Bakra chytili a svázali ho elektrickým kabelem. Mobilem ho vyfotografovali a jeden z nich běžel na policii, která ho přišla zadržet.

Jsme vděčni Německu, říkají syrští uprchlíci

„Nabízel nám tisíc eur a dvě stě dolarů, když ho necháme jít. Měl je v batohu spolu s nožem. Ale já jsem tak vděčný Německu, že nás přijalo. Nemohli jsme mu dovolit, aby Němcům něco provedl,“ řekl jeden z přemožitelů Bakra.

Policie udělala od soboty do pondělka asi několik chyb a za to ji občané i veřejně kritizují. Předseda saské vlády Stanislaw Tillich (CDU) ale „svou“ zemskou policii hájí, musíme počkat na výsledky prošetřování jejího postupu. Jména trojice Syřanů úřady nezveřejňují kvůli obavám, aby se nestali terčem odvety islamistů. Terčem kritiky je i tamní vězeňská stráž, protože v lipské vazební věznici nahlížel její příslušník do Bakrovy cely jen jednou za hodinu. Neměli ho pod stálým dozorem, a on se tam ve středu večer oběsil.

Uznání a díky Syřanům vyjádřili také mnozí politici, především spolková kancléřka Merkelová, saský premiér Tillich, lipský starosta Burkhard Jung (SPD). Veřejně se diskutuje o tom, že ti tři Syřané by měli dostat státní vyznamenání, snad i Velký kříž za zásluhy. Mluví se o tom i ve Spolkovém sněmu.

V této věci vznikly hned dva spory. První se týká udělení azylu oněm třem Syřanům. Konzervativci (CDU/CSU) říkají, že musejí projít řádným azylovým řízením, v němž se jistě k jejím zásluhám přihlédne. Poslanci strany Die Linke (Levice), kritizující vládu vždy – a i nyní v uprchlických záležitostech – zleva, prosazují, aby Německo v tomto ojedinělém případě neuplatňovalo přísná pravidla pro udělení uprchlického statusu.

Rozhořel se ale i pozitivní kompetenční spor – o udělení vyznamenání Syřanům usilují město Lipsko, spolková země Sasko i německý stát. Podle saského ministerského předsedy Tillicha ale nemá cenu soutěžit mezi sebou o to, kdo Syřany vyznamená – domluvit by se měla vláda, Sasko i Lipsko. Tillich jako člověk ze dvou menšin zároveň – je katolík a zároveň Lužický Srb, za což ho místní neonacisté nemají v lásce – problematiku menšin a kulturní odlišnosti zná dobře z celoživotní praxe.

Němci jsou prostě takový rozhádaný národ a za problémy s migranty a teroristy si mohou sami, řeknou si Češi a ještě více se semknou v odporu proti cizincům všeho druhu a proti Evropské komisi, která jim pořád něco vnucuje.

Autor je novinář.

 

A2LARM