„Pokud prezidentský kandidát brání svůj poslední skandál tím, že není tak špatný jako ISIS, je s ním něco zatraceně v nepořádku,“ komentoval politický zpravodaj CNN Anthony Kapel „Van“ Jones Trumpovu „omluvu“ za nahrávku, kterou zveřejnil 8. října The Washington Post.
„Radši si vezmu nějaké Tic Tacy, kdybych ji náhodou začal líbat. Tyhle krásky mě hrozně přitahují, automaticky je začnu líbat. Je to jak magnet. Hned rozdávám pusy, na nic nečekám. A pokud jsi hvězda, nechají tě. Můžeš si dovolit cokoli. (…) Chytit je za kundu. Cokoli,“ pravil mimo jiné na videu z roku 2005 tehdy devětapadesátiletý Trump, který se na nedělní prezidentské debatě nechal slyšet, že nikdo si žen neváží víc než on.
Ostentativní pokrytectví republikánů
Reakce na sebe nenechala dlouho čekat a rekordní množství republikánů se nyní pustilo do Trumpovy kritiky. Někteří navrhují, aby odstoupil, a doporučují místo něj viceprezidentského kandidáta Mikea Pence. Cítí se Trumpovými slovy pobouřeni, oni hrdí otcové, věrní manželé, milující synové a oddaní bratři, ale jak je upozorňuje Samantha Bee: „Trumpovy řeči nejsou špatné, protože vy máte ženské příbuzné. Překvapí vás to, ale sto procent Američanů má ženské příbuzné! Jsou špatné, protože ženy jsou lidské bytosti.“
Hrozba Trumpova pohrdání ženami spočívá v tom, že zase o něco posune společenský diskurs, v němž byly určitá prohlášení a činy dosud nemyslitelné.
Trumpovy komentáře ale nejsou nic nového, ponižování žen doprovází (vedle neutuchajícího rasismu a xenofobie) celou jeho kandidaturu. Navíc prohlásil, že by ženy měly být potrestány, pokud podstoupí potrat. Mike Pence je v tomto ohledu ještě rigidnější a proti potratům vystupuje dlouhodobě. Pokud republikánům vadí Trumpova objektifikace žen a jeho útok na ženskou autonomii, ale zároveň jsou jejich řady plné odpůrců potratů, kteří vlastně volají po státem posvěceném upírání autonomie (odmítnutí poskytnutí lékařského zákroku ženě usilující o potrat), a navíc tolerovali dosavadní Trumpovo chování, spíše než o skutečný zájem o práva žen se jedná o alibismus.
Privilegovaní sexuální predátoři
Trump v prezidentské debatě s Hillary Clintonovou řekl, že video slouží k odpoutání pozornosti od skutečných problémů, kterým čelíme. Žijeme prý ve skutečném světě a to, co jsme slyšeli na nahrávce, jsou jen slova (vzápětí využil sexuální minulosti Billa Clintona, aby zaútočil na svou oponentku, třebaže v devadesátých letech, kdy byly Clintonovy kauzy aktuální, tak kritický nebyl). Pochopitelně, že jsou to jen slova, ale jsou symptomatická pro společenský étos, který lidé jako Trump (re)produkují.
Ve videu se chlácholí, že díky svému postavení může chytit jakoukoli ženu za „kundu“, a projde mu to. Opravňuje ho k tomu jeho privilegovanost. Toto přesvědčení nesdílí sám. Není náhoda, že do svého volebního týmu uvítal Rogera Ailese, bývalého předsedu a výkonného ředitele Fox News, poté (!) co byl kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování donucen k rezignaci. Gabriel Sherman, autor Ailesovy biografie The Loudest Voice In The Room (Nejhlasitější hlas v místnosti), popisuje v pořadu Fresh Air atmosféru strachu a mlčení, která na Fox News vládne. Sherman zpovídal desítky žen, které se staly obětí Ailesova harašení, ale bály se veřejně promluvit, protože jim vyhrožoval například tím, že se dostanou na černou listinu a už je nikdo nezaměstná. O sexuálním obtěžování se zde běžně vědělo, bylo to veřejné tajemství, přesto s tím nikdo nic nedělal. Naopak bylo chráněno, ne-li dokonce podporováno. Sherman zmiňuje nejen Ailese, ale i jiné vrcholné manažery, kteří nabízeli ženám povýšení za sex. Ten zde byl normalizován jako legitimní prostředek utváření vnitřní hierarchie televizní společnosti.
Hovory z šatny maniaků
Trump své výroky dále bagatelizoval tím, že jde pouze o „hovory ze šatny“. Jsou to jen neškodné řeči, holt chlapi jsou chlapi, takhle běžně mluví a tak podobně. Trump však líčí všudypřítomné alfasamčí prostředí proto, aby se ochránil, aby své výroky normalizoval a zmírnil. Proti tomu se ale ohradila spousta sportovců. Chris Kluwe z Oakland Raiders odpověděl v otevřeném dopise: „Mluvíme o ženách (a o sexu!). Mluvíme o manželkách, sestrách, matkách, dcerách a fanynkách. Většina chlapů ženy respektuje, někteří ne, ale nikdy jsem od nikoho neslyšel tak nechutné sadistické žvásty, které ženy líčí jako věci, a ne lidi. (…) Nikoho takhle mluvit o ženách nenecháme, protože tím ztrácíme lidskost.“ „,Chytit za kundu‘, to není mluva z žádné šatny, ve které jsem byl, to je mluva Teda Bundyho,“ píše na Twitteru zápasník MMA a bývalý wrestler CM Punk.
V roce 2005 se Trump rovněž objevil v The Howard Stern Show, kde tehdy jako vlastník soutěže Miss Universe popisoval, jak chodí dívky do zákulisí „kontrolovat“, když se oblékají a připravují. Jakožto majiteli mu prý „takovéto věci obvykle procházejí“. Trump tím pobavil moderátora a všechny přítomné. Možná by se to dalo vnímat jako poměrně neškodná anekdota o choutkách poněkud slizkého skoro šedesátníka, ale výrok je potřeba vnímat v kontextu společenského dopadu veškerých Trumpových sexistických promluv, které se mimochodem těší velké oblibě u leckterých jeho příznivců. Ti jsou schopni v jednu chvíli spílat muslimům za to, že nerespektují své ženy, a vzápětí v tričku s nápisem Hillary Sucks But Not Like Monica pořvávat: „Trump that bitch!“
Za tím, co Trump popisuje jako „hovory ze šatny“, je vcelku jednoduchá logika. Řeči založené na ponižování a zesměšňování usilují o získání obdivu a úcty kolektivu. Manifestují maskulinitu řečníka tím, že ponižují slabší a nepřítomné, a to prostě ze strachu, že by byl ze svého vysněného světa „tvrdých hochů“ vyloučen. Jak upozorňuje francouzský sociolog Pierre Bourdieu: „Mužnost, jak je vidět, je pojem značně vztahový, budovaný před očima druhých mužů a pro ně, a proti ženství, v jakémsi strachu z ženství, a hlavně z ženství ve vlastním nitru.“ Trumpovy řeči jsou zemitým narcistním voláním po uznání. U moderátora Billyho Bushe, který se jeho průpovídkám z autobusu servilně smál, vedla cesta k uznání přes bláboly vyzdvihující sexuální agresi vůči ženám ospravedlněnou vlastní mocenskou pozicí. Trump si pravděpodobně myslí, že to platí u všech mužů. A není divu, když jeho kampaň tvoří lidé jako Roger Ailes nebo Stephen K. Bannon, bývalý předseda „alternativně pravicové“ stránky Breitbart News, na níž se skví nadpisy článků jako „Antikoncepce dělá z žen ošklivky a šílence“ nebo „Řešení online ,obtěžování‘ je jednoduché: ženy by se měly odhlásit“.
Americká média se příliš soustředí na vulgaritu Trumpových slov a ignorují sexuální násilí v nich obsažené. Hrozba jeho pravděpodobně nereflektovaného pohrdání ženami spočívá v tom, že zase o něco posune společenský diskurs, v němž byly určitá prohlášení a činy dosud nemyslitelné. Hranice studu bude zase o něco dál. Privilegovanost Trumpa a jemu podobných je opravňuje dělat z žen komodity určené k jejich ukojení. Jeho sympatizanti mohou podobné vzorce chování kopírovat a ospravedlnit si jimi všelijaké ochmatávání a sexistické narážky. Pokud se stanou standardem, bude zde nadále plno lúzrů, kteří v případě, že jsou odmítnuti dívkou, ihned spustí litanie o lesbách nebo „frigidách“ a při nejbližší příležitosti si postimulují ego na svých oblíbených revenge pornostránkách.
Autor vystudoval sociální a kulturní antropologii na FHS UK.