Ještě před několika lety se čekalo, že sociální sítě budou mít na veřejnou diskusi převážně pozitivní efekt – lidé budou lépe informovaní, otevřenější a tolerantnější, bude pro ně snadnější se politicky organizovat, bude těžší z pozice moci manipulovat veřejným míněním a naopak znatelně jednodušší dostat na veřejnost hlasy upozaďovaných a znevýhodněných. Nikoho nenapadlo, že se lidé budou v digitálním prostoru chovat přesně opačně a rychle učiní podobným nadějím přítrž, totiž že jej budou zamořovat vulgárními, nenávistnými, xenofobními a misogynními vyjádřeními a brutálními výhrůžkami, které by se tváří tvář živému člověku patrně neodvážili vyslovit.
Nenávist jako obchodní artikl
Samotné sociální sítě prozatím nevyvíjejí příliš horlivou aktivitu, aby tento vývoj nějak usměrnily. Vydělávají sice především na reklamě a někteří inzerenti už na protest tento reklamní kanál opustili, protože považovali pro svou značku za škodlivé, když se bude objevovat vedle nenávistných příspěvků. Kromě toho je dokázáno, že ochota lidí nechat se reklamou zlákat stoupá, pokud na ně působí v příjemném prostředí, za jaké se mnoho koutů sociálních sítí dávno nedá považovat. Náklady, které by sociální sítě musely vynaložit, aby byly schopné obrovské množství příspěvků efektivně promazávat, jsou však vysoké. Kromě toho se soudí, že nenávistná debata může zúčastněné uživatele k sociální síti připoutat více než cokoli jiného, a to je hlavním zájmem provozovatelů.
Sledovat první významnější souboj státu s mocí sociálních sítí bude velice napínavé.
Německý týdeník Der Spiegel před několika týdny popsal, jak Facebook úspěšně odráží žádosti policie o součinnost při zjišťování identity autorů nenávistných příspěvků, když využívá nepřehledné mezinárodní struktury kompetencí, i zarážející krotkost, s níž německá politika dosud k problematice přistupuje, když svolává kulaté stoly se zástupci sociálních sítí, na kterých se o tomto problému nezávazně debatuje. Jeden politik Pirátů trefně podotýká: „Nedovedu si představit, že by Američany napadlo říct si: Po aféře ve Volkswagenu se sejdeme u kulatého stolu, abychom prodebatovali, co můžeme společně v této věci udělat.“
Porušení práva
Že ze strany sociálních sítí dochází k porušování platného práva tolerováním nenávistných komentářů, je celkem jednoznačné. V řadě právních systémů včetně německého či českého je odpovědnost provozovatelů internetových platforem upravena tak, že vzhledem k velkému množství zveřejňovaných příspěvků nemusí každý z nich kontrolovat, a neručí tak za jeho obsah, nicméně jsou za něj odpovědní ve chvíli, kdy jsou upozorněni na jeho případnou protiprávnost. Této odpovědnosti se ovšem sociální sítě v čele s Facebookem dosud ve velkém množství případů vyhýbaly.
Koncem minulého týdne konečně zahájilo mnichovské státní zastupitelství vyšetřování šéfa Facebooku Marka Zuckerberga a dalších špiček firmy kvůli podezření z nápomoci při podněcování k nenávisti a dalších závažných trestných činů. Vyšetřování bylo zahájeno na základě trestního oznámení würzburského právníka Chan-jo Juna, který sbíral příspěvky naplňující odpovídající skutkovou podstatu, platformě je hlásil a sledoval, zda na hlášení zareaguje. 438 takových případů, které navzdory své protiprávnosti a jejich nahlášení zůstaly online, je nyní předmětem trestního oznámení.
Facebook dle očekávání obvinění odmítá a oficiálně nadále sází při řešení problému především na tzv. counterspeech, tedy oponování jinými uživateli. Nikoho asi nepřekvapí, že tento instrument přenáší odpovědnost z platformy na její uživatele a že se jedná o prostředek, který jen slouží cílům sítě: tedy připoutat k sobě co největší počet lidí po co nejdelší dobu. Sledovat první významnější souboj státu s mocí sociálních sítí bude tedy velice napínavé.
Autorka je politoložka.