Každý má rád státní svátky. Prodloužený víkend znamená více času na přátele a rodinu, na procházky venku, cestování a relaxaci bez zbytečného stresování se kvůli práci. A představte si, že byste měli prodloužený každý víkend, nebyl by jen párkrát do roka. Nejde ale jen o idylku. Prodloužené víkendy jsou zároveň jedním z nejjednodušších kroků, jak radikálně snížit negativní dopad na životní prostředí a zajistit do budoucna spolehlivě fungující ekonomiku.
Zlepšení života
Snížení pracovní doby automaticky vede k výraznému snížení spotřeby energie, jak dokázali ekonomové David Rosnick a Mark Weisbrot. Kdyby Američané například následovali evropské standardy pracovní doby, snížila by se energetická spotřeba – a tedy i emise uhlíku – odhadem o dvacet procent. Se čtyřdenním týdnem bychom se vyhnuli nadměrnému cestování do práce a domů a ušetřila by se spousta elektřiny v kancelářích. Nyní, v situaci, kdy potřebujeme masivně snižovat uhlíkovou stopu, je zavedení prodlouženého víkendu nejjednodušším a nejelegantnějším způsobem, jak učinit naši ekonomiku šetrnější k životnímu prostředí.
Den navíc doma nebo v parku je nejen zábava, ale přispívá i v boji proti globálnímu oteplování.
Například v roce 2007 vytvořil stát Utah pro státní zaměstnance nový pracovní týden tak, že prodloužil pracovní dobu v pondělí a v úterý a úplně eliminoval pátek. Během prvních deseti měsíců stát ušetřil minimálně 1,8 milionu dolarů na energii. Méně pracovních dnů znamenalo méně kancelářského svícení, méně klimatizace a podobně bez jakéhokoli snížení pracovní doby. To, že mohly tisíce dojíždějících lidí zůstat jeden den v týdnu doma navíc, znamenalo celkové snížení emisí skleníkových plynů o více než 12 tisíc tun oxidu uhličitého ročně.
Utah ale od experimentu nakonec upustil v roce 2011 po stížnostech občanů, že neměli v pátek přístup ke službám. Znamená to, že takovouto změnu by musel doprovázet i posun v našem vnímání pátku jako „třetího víkendového dne“, nikoli pracovního dne bez práce. Každopádně ale Utah ukazuje, že kdyby se čtyřdenní pracovní týden zavedl v celé zemi, pokrok směrem k ekonomii šetrné k životnímu prostředí by byl nepochybný. Nebylo by to však jediné pozitivum. Méně práce by zlepšilo i onu nezměřitelnou rovnováhu mezi prací a osobním životem a přispělo by ke zlepšení duševního zdraví a fyzické kondice. Měli bychom více času na společenské aktivity, na děti a staré lidi, mohli bychom se více zapojovat do komunitních projektů. Experiment se zkrácením pracovní doby na vybraných pracovištích ve Švédsku v roce 2015 snížil počty onemocnění a dokonce zvýšil produktivitu.
Nejen zábava
Dá se očekávat námitka: „Můžeme si to dovolit?“ Existuje několik ekonomických a technologických důvodů, proč by vlády, politické strany, think tanky a sociální hnutí měly začít vážně uvažovat o zasazování se o zavedení prodlouženého víkendu. Jak nedávno ukázal antropolog David Graeber, spousta z nás dělá práci, která je alespoň zčásti zbytečná. Přitom si je spousta ekonomů dlouhodobě vědoma prázdných hodin obsažených v nadbytečném množství pracovních dnů, zaměstnanců, kteří jsou nevyužiti na svých pracovištích, ale zároveň nemůžou odejít kvůli povinnosti být přítomní, protože jsou hodnoceni na základě hodin strávených v kanceláři, nikoli podle produktivity. Místo dlouhé a neproduktivní pracovní doby bychom měli uvítat kratší pracovní týden, který pomůže naší planetě i našemu zdraví.
Dlouhodobý výhled do budoucna předpovídá, že nová vlna automatizace na pracovištích v podobě pokročilé robotiky a systémů schopných učit se za chodu nahradí v následujících desetiletích 47 procent pracovních míst ve Spojených státech a 54 procent v Evropě. V situaci, kdy bude znatelně méně dostupné práce, je institucionální zavedení prodloužených víkendů nutné pro to, aby se v nových ekonomických podmínkách dalo dobře žít.
V knize Inventing the Future jsme se s Nickem Srnicekem snažili ukázat, že automatizace brzy úplně změní obraz světa práce. Větší automatizace povede k větší efektivnosti produkčních procesů a bude využívat méně energie a méně lidské pracovní síly, a to do té doby, dokud nás téměř od práce neosvobodí. K tomu, abychom vytěžili pozitiva automatizace a zabránili drastickému narušení sociálního řádu, je potřeba vyvinout adekvátní politiku. V praxi to znamená zkrácení pracovního týdne prodloužením víkendu a zavedení univerzálního základního příjmu.
Nic z toho se nestane ze dne na den. Pokud máte to štěstí, že míváte v pondělí volno, nezapomínejte, že den navíc doma nebo v parku je nejen zábava, ale přispívá i v boji proti globálnímu oteplování.
Autor je sociolog.
Z anglického originálu To fight climate change, institute three-day weekends publikovaného na webu qz.com přeložil Lukáš Pokorný.