Bojíte se Trumpa? Nevíte toho ani polovinu

Trumpovi podřízení pocházejí z netransparentních korporátních sítí, které šíří dezinformace. To je třeba vědět, abychom měli vůbec šanci proti nim bojovat.

Ano, politika Donalda Trumpa je nesrozumitelná. Lidé, kteří ho obklopují, však přesně vědí, co chtějí, a jeho nesrozumitelnost ještě posiluje jejich moc. Abychom pochopili, co nás čeká, je třeba vědět, kdo tito lidé jsou. Já to vím až moc dobře, protože jsem posledních patnáct let strávil tím, že jsem s nimi bojoval. Během té doby jsem sledoval, jak tabákové, uhelné, ropné, chemické a biotechnické společnosti posílají miliardy dolarů do mezinárodní dezinformační mašinérie skládající se z think tanků, bloggerů a falešných občanských organizací. Jejím cílem je vykreslovat zájmy miliardářů jako zájmy obyčejných lidí, vést válku proti odborům a likvidovat úsilí o regulaci obchodu a zdanění těch nejbohatších. A právě ti, kteří tuto mašinérii udržovali v chodu, nyní sestavují americkou vládu.

Peníze od ropných a uhelných korporací

Poprvé jsem se s tím setkal, když jsem psal o změnách klimatu. Zuřivost a odpor vůči klimatologům a aktivistům jsem příliš nechápal, dokud jsem si neuvědomil, že jde jen o divadlo: za tu nenávist bylo zaplaceno. Nenávistné bloggery a instituce přilévající olej do ohně sponzorovaly ropné a uhelné společnosti.

Snažit se přijít na kloub dezinformační korporátní mašinérii znamená vstoupit do světa zrcadel.

Mezi těmi, se kterými jsem se dostal do sporu, byl například Myron Ebell z organizace Competitive Enterprise Institute (CEI). CEI se považuje za think tank, ale ve skutečnosti je to korporátní lobbistická skupina. Ohledně svých financí je netransparentní, ale teď už víme, že získala dva niliony dolarů od firmy ExxonMobil, přes 4 miliony dolarů od skupiny nazvané Donors Trust (která zastupuje nejrůznější korporace a miliardáře), 800 tisíc dolarů od skupin založených magnáty Charlesem a Davidem Kochem a nezanedbatelné částky od uhelných, tabákových a farmaceutických korporací.

Ebell a CEI již řadu let útočí na snahu omezit klimatické změny, a to prostřednictvím lobbování, soudních sporů a kampaní. Reklama vydaná institutem CEI obsahovala následující heslo: „Oxid uhličitý: říkají mu znečištění. My mu říkáme život.“

CEI se snažila zastavit financování výuky v oblasti životního prostředí, lobbovala proti zákonu o ochraně ohrožených druhů, pronásledovala klimatology a vedla kampaně za odstřelování kopců uhelnými společnostmi. V roce 2004 poslal zmíněný Myron Ebell jednomu ze zaměstnanců prezidenta George W. Bushe dopis, v němž požadoval, aby šéf Úřadu pro ochranu životního prostředí dostal padáka. A kde že je Ebell nyní? Přece vede Trumpův tým v Úřadu na ochranu životního prostředí.

Bratři Kochové

Známí bratři Charles a David Kochové – kteří řadu let financovali extrémní prokorporátní politiku – možná nebyli nadšeni z Trumpovy kandidatury, ale v jeho kampani figurovali jejich lidé. Až do června byl manažerem Trumpovy kampaně Corey Lewandowski, který podobně jako ostatní členové Trumpova týmu přišel z uskupení nazvaného Američané za prosperitu (AFP). To se prohlašuje za lidovou kampaň, ale založili ji a financovali bratři Kochové. AFP stála za organizací prvních akcí Tea Party a s rozpočtem v řádech stovek milionů dolarů vedla zuřivé kampaně za věci, které splývají s obchodními zájmy bratrů Kochů (ropa, plyn, rudy, dřevo a chemikálie).

V Michiganu se tak povedlo prosadit zákon o „právu na práci“, což bylo součástí snahy o dosažení toho, čemu místní ředitel AFP říká „podkopnutí nohou odborovým organizacím“. AFP totiž vedla celonárodní kampaně proti aktivismu v oblasti klimatických změn. Stovky milionů dolarů padly na odstranění politiků, kteří na tento program odmítali přistoupit, a byli tak nahrazeni jinými.

Mohl bych zaplnit celé novinové vydání jmény Trumpových zaměstnanců, kteří se rekrutovali z podobných skupin: lidé jako Doug Domenech z organizací Texas Public Policy Foundation (kterou mimo jiné opět založili bratři Kochové), Exxon a Donors Trust; Barry Bennet, jehož Aliance pro budoucnost Ameriky (nyní s názvem Jeden národ) odmítla prozradit jména svých sponzorů; nebo Thomas Pyle, předseda Americké energetické aliance, kterou opět financuje Exxon a další. A to ani nezmiňuji Trumpovy vlastní střety zájmů. Trump sice naoko slíbil „vypustit žumpu“ lobbistů a korporátních přikyvovačů pracujících ve Washingtonu, ale zdá se, že jedinou žumpou, kterou vypustí, bude ta skutečná, jelikož jeho tým zahajuje válku s přírodním světem.

Vlna dezinformací

Pochopitelně se hodně psalo i o rasistech a stoupencích nadřazené bílé rasy, jimž Trumpovo vítězství dodalo ještě větší moc. Nicméně navzdory těmto ohavnostem zůstávají uvedené skupiny stále jen okrajovou záležitostí ve srovnání s politikou, kterou se Trumpův tým chystá rozvinout. Zaměřit se na ně je vlastně skoro úlevné, protože u nich alespoň víme, kdo jsou a co představují. A naopak – snažit se přijít na kloub dezinformační korporátní mašinérii znamená vstoupit do světa zrcadel. Když strávíte dostatečně dlouhou dobu snahou do celé věci proniknout, vír falešné reality závažně poškodí vaše myšlení.

Nepředstavujte si však, že zbytek světa je vůči tomu imunní. Think tanky financované korporacemi a falešná lidová hnutí jsou nyní všude. Falešné zprávy, které by nás měly znepokojovat, už nejsou pouhé výmysly makedonských teenagerů o tom, jak Hillary Clintonová prodává zbraně Islámskému státu. Jsou to neustálé toky poplašných zpráv o odborech, daních a regulacích, které dávají dohromady skupiny s utajovanými záměry.

Čím menší je jejich transparentnost, tím větší dostávají prostor v médiích. Organizace Transparify každoročně vydává analýzu nejrůznějších think tanků. Z letošního přehledu vyplývá, že jen ve Velké Británii jsou čtyři think tanky (Adam Smith Institute, Centre for Policy Studies, Institute of Economic Affairs a Policy Exchange), které „stále považují za přípustné přijmout finance z neznámých rukou a za zamčenými dveřmi“. A to se ještě jedná o ústavy a organizace, kterých jsou plná média. Kdykoliv Institute of Economic Affairs vystoupí v BBC, jako to často dělává, aby argumentoval proti regulaci tabáku, neměl by nás někdo raději informovat o tom, že je Institut od roku 1963 financován tabákovými koncerny? Ve Spojených státech je to podobné: ty nejhlasitější skupiny nejvíce mlží.

Přeplatili nás

Jako obvykle si levice a střed (včetně mě) lámou hlavu nad tím, kde jsme udělali chybu. Odpovědí se nabízí spousta, ale jednou z nich je, že nás prostě přeplatili. A to v nijak malém meřítku. Přesvědčování v řádu několika miliard dolarů vám koupí jakoukoliv politiku, na kterou si vzpomenete. Praví aktivisté, kteří pracují ve svém volném čase, prostě nikdy nebudou schopni konkurovat profesionální síti obsazené tisíci dobře placenými nekompromisními lidmi.

Není možné postavit se mocným, dokud nevíte, co daná moc představuje. Naším prvním úkolem v tomto boji je pochopit, čemu čelíme. Teprve pak můžeme začít řešit další kroky.

Autor je novinář a aktivista.

Z anglického originálu Frightened by Donald Trump? You don’t know the half of it publikovaného deníkem The Guardian přeložila Linda Fořtová.

 

Čtěte dále