Foto Petr Zewlakk Vrabec
Která stávka v novodobé historii České republiky se vám vybaví? Ta z roku 2009 v Hyundai Nošovice, nebo stávka v dopravě v roce 2011, kterou podporovala víc než polovina obyvatel? Doposud nejdelší úspěšná stávka trvala devět dnů a uskutečnila se minulý rok ve společnosti IGW Brno, přesto tolik známá nebyla. Dnes budou stávkovat zaměstnanci České pošty. Jejich stávka bude trvat dvě hodiny a naváže na ni celodenní stávka 22. prosince. Její vyhlášení stihlo vzbudit velké pozdvižení, ovšem jen u vedení pošty.
Tiskový mluvčí České pošty označil stávku za „zásah mačetou do ledvin“. Jaký termín by si asi našel pro předvánoční stávku na britské poště, která začíná ve stejný den jako ta česká, nebude ovšem trvat dvě hodiny, ale bez přerušení pět dní? Veřejnost naopak informaci o stávce na České poště přijala spíše kladně. Její reakce se pohybují od povzbuzování přes tichý souhlas až po vtipkování v duchu „Stejně nepoznáme, že je stávka“.
Celoroční šikanování zaměstnanců, které má, světe div se, vést k vyššímu počtu založených bankovních účtů a pojistek, ale ve skutečnosti způsobuje spíš odchod mnoha lidí z České pošty, si vybírá svou daň.
Problémy na České poště probublávají na veřejnost už dlouho. Zároveň je známo, že na poště působí několik odborových organizací, které dosud jen těžko dokázaly spojit síly. Poslední protestní akce se odehrála v únoru 2016. Protestní pochod od pražského Hlavního nádraží k pobočce ČSOB na Václavském náměstí a k centrále České pošty v ulici Politických vězňů tehdy zorganizovaly FVZ a SOS-21. Protestující předali jak vedení banky, tak vedení pošty dopisy, v nichž popsali problémy přetěžovaných pošťáků a pošťaček. Mezi ně patří například příliš velké rajóny obsluhované příliš malým počtem lidí a korunu tomu všemu nasazuje povinné a často psychickým nátlakem vynucované nabízení finančních a jiných produktů, které na poštu dodává právě ČSOB. Kdo tyto produkty nedokáže udat, dostane na konci měsíce méně peněz, případně mu vedení neprodlouží smlouvu.
Deset měsíců po protestním pochodu tedy došlo k další spolupráci mezi odbory. Tentokrát se spojily SOS-21, OHZ ČP a NOS ČP, jejichž členská základna čítá celkem šesti tisíc osob. Nejdříve vyhlásily stávkovou pohotovost a po jednání s ředitelem pošty, kde se strany nedomluvily na navýšení mzdy o 2 500 Kč, také stávku. Předvánoční doba je na poště jako už tradičně vypjatá. Celoroční šikanování zaměstnanců, které má, světe div se, vést k vyššímu počtu založených bankovních účtů a pojistek, ale ve skutečnosti způsobuje spíš odchod mnoha lidí z České pošty, si vybírá svou daň.
Stávka v zájmu veřejnosti
Balíky do ruky už v některých případech zůstávají bez pokusu o doručení, takže i když lidé za tuto službu připlácejí, stejně si pro balík nakonec běží na poštu. Pošťáci mezi sebou sdílejí fotky narvaných skladů, ale také snímky vzkazů, které lidé lepí na své poštovní schránky ve snaze zaujmout doručující osobu, aby přece jen zkusila zazvonit u jejich bytu a nehodila do schránky rovnou pozvánku na poštu. K tomu dochází ve snaze alespoň trochu zkrátit neplacené přesčasy.
Důvody ke stávce jsou zřejmé. Teď už jen aby se pošťáci a pošťačky nenechali zastrašit vedením, které se snaží, co to jde, aby stávku narušilo. Opakuje například stále dokola, že stávka je neoprávněná, ačkoli stávkový výbor dostál všem povinnostem, kterým dostát měl. Opakuje to nejen v médiích, ale instruuje k tomu i své vedoucí zaměstnance. Stávka je přitom i v zájmu nás, nepoštovní veřejnosti. Je to totiž jediný způsob, jak takzvaně sociálnědemokratickou vládu upozornit, že se nám tu dobrá veřejná služba před očima proměňuje ve špatně vedený byznys.
Autorka je členka předsednictva Strany zelených.