Vážený pane místopředsedo,
vážení poslanci a poslankyně KDU-ČSL,
na otázku Olgy Pavlů, co jako předseda strany, která ve svém názvu nese křesťanství, soudíte o výroku vašeho stranického kolegy Jana Bartoška, který kritizoval návrh zákona o sociálním bydlení a napsal, že bydlení je zásluhová věc, jste odpověděl biblickým citátem z listu svatého Pavla: „Kdo nechce pracovat, ať nejí“ (2 Tes 3, 10). Spojení zásluhovosti a práce také tvoří hlavní argument vašeho nedávného článku Rodina není sociální případ, kde zdůrazňujete, že podporu od státu si zaslouží pouze pracující rodiče. Těžko v těchto výrocích neslyšet společenské odsouzení těch, kdo nepracují, ať už nemohou nebo nechtějí. Jiná představitelka KDU-ČSL, poslankyně a předsedkyně bytové komise, mluví rovnou jazykem extrémní pravice o nepřizpůsobivých. Tento způsob uvažování je podle nás mylný hned z několika důvodů.
Jednak sociálně. Odborníci na sociální bydlení i zahraniční zkušenosti s housing first a rapid re-housing už dávno vyvrátili klišé, podle kterého si bydlení zaslouží pouze ten, kdo už má práci. Ve skutečnosti je tomu právě naopak. Důstojné bydlení je v rozvinuté demokratické společnosti podmínkou socializace – a jednou z jejích podob je potom i práce. Teprve ten, kdo důstojně bydlí, může začít pracovat. Chce-li KDU-ČSL podporovat rodiny s dětmi, měla by situaci dětí pozorně sledovat a mít na mysli, že penalizací rodičů dětem nepomůže. V Česku vyrůstá na ubytovnách sedm tisíc dětí. Každé z nich je dostatečným důvodem pro přijetí účinného zákona o sociálním bydlení. KDU-ČSL by neměla zavírat oči ani před tím, že chudoba (také v podobě ztráty bydlení) je jedním z nejčastějších důvodů odebírání dětí.
Dále biblicky. Citovaný výrok svatého Pavla je určen prvokřesťanské komunitě tesalonických, nikoli společnosti jako celku. Byl napsán konkrétně a adresně těm tesalonickým křesťanům, kteří se jako věřící obzvláště silného kalibru rozhodli povznést nad záležitosti tohoto světa, jako je práce a obživa. Na ně apoštol apeluje, aby těmito lidskými potřebami nepohrdali. Použít uvedený výrok proti 200 tisícům občanů a občanek ČR, kteří jsou dnes v bytové nouzi, znamená zlehčení mnoha konkrétních osudů lidí v nouzi. Sotva co dokáže znevážit křesťanský odkaz tak, jako toto účelové zneužívání.
Ještě závažnější nám však připadá teologicko-politický kontext lidovecké logiky. Fakt, že jako představitel privilegované skupiny, jedné z vládních stran, která se explicitně hlásí ke křesťanství, pranýřujete sociálně slabé za to, že „nechtějí pracovat“, a proto si nezaslouží bydlet v důstojných podmínkách, mnohem více než apel apoštola Pavla k Tesalonickým připomíná Ježíšovo učení o zákonících a farizejích. „Svazují těžká břemena a nakládají je lidem na ramena, ale sami se jich nechtějí dotknout ani prstem“ (Mt 23,4). Raději než používat Boží slovo jako bič na chudé by představitel „křesťanské“ vládní politiky měl meditovat nad jiným Ježíšovým výrokem ze stejné kapitoly Matoušova evangelia: „Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Vyjídáte domy vdov pod záminkou dlouhých modliteb; proto vás postihne tím přísnější soud“ (Mt 23,14).
Apelujeme tímto na Vás a na ostatní křesťanské demokraty: vzdejte se farizejské logiky, která nakládá neúnosná břemena lidem v bytové nouzi a podpořte na vládě a poté v poslanecké sněmovně zákon o sociálním bydlení v původní podobě, která obcím stanovuje povinnost zajistit bydlení potřebným skupinám obyvatel.
Jakub Ort
Tomáš Trusina
Jan Bierhanzl
Signatáři:
Jana Trusinová, pěstounka
Magdaléna Šipka
prof. Martin C. Putna, literární historik
Ivan Štampach, religionista a teolog
Markéta Slámová, farářka
Adam Borzič
Zuzana Hasanová, sociální pracovnice, římská katolička
Martin Šimáček, ředitel Institutu pro sociální inkluzi
Apolena Rychlíková, dokumentaristka a redaktorka Alarmu
Mgr. Zdeněk Bárta, farář ČCE, Diakonie ČCE – Středisko křesťanské pomoci
Božena Böhmová, ředitelka Křesťanského gymnázia
Štěpán Hájek, farář
Ekumenická akademie, Praha
Pavel Taich, důchodce
Připojit svůj podpis můžete zde.