Squatujeme mediální prostor od roku 2013

„Lid“ v Lipsku skončil

Po dvou letech a mnoha antifašistických protestech se lipské protiimigrantské hnutí Legida stahuje z ulic.

V den druhého výročí vzniku protiimigrantského hnutí Legida měli antifašisté důvod slavit. Z původních tisíců sympatizantů lipské verze Pegidy dorazilo 9. ledna na shromáždění jen zhruba 350 nejskalnějších přívrženců. Proti nim se postavily dva tisíce antifašistů. Prvoligový fotbalový klub RB Leipzig demonstrativně vypnul všechna světla stadionu, před kterým se shromáždění Legidy konalo, obyvatelé domů na trase pochodu pro změnu otevřeli okna a hráli Ódu na radost, aby přehlušili skandování ultrapravičáků. Vrcholem oslavy pak bylo oznámení řečníka Legidy, že hnutí nebude pořádat žadné další demonstrace, neboť se nepodařilo naplnit jeho cíl – dostat statisíce lidí do ulic.

Skutečný vliv na německou společnost ale Pegida a její místní odnože, jakou je Legida, skutečně měly. Na konci roku 2014, tedy ještě před nárůstem migrace do Německa, se jim v Dražďanech týden co týden dařilo mobilizovat desetitisíce demonstrantů. Na pondělních pochodech se v duchu „tradice“ revoluce z roku 1989 skandovalo proti německým muslimům „my jsme lid“. Byl to první nepřehlédnutelný krok k renacionalizaci veřejné debaty ve Spolkové republice.

Kdo může za porážku?

„Litujeme, že se nám nepodařilo zrealizovat náš plán skoncovat s ideologicky zaslepeným bludem spolkové vlády už v prvním čtvrtletí roku 2015,“ píše v oficiálním prohlašení k ukončení své činnosti organizační tým Legidy v narážce na uprchlickou politiku. Kdo může za porážku? Prý „veškerá masmédia“, „celý establishment“ a „multi-kulti blud“. Organizační tým má ale údajně v plánu pokračovat v politické činnosti na internetu a prostřednictvím jakéhosi blíže nespecifikovaného „kabaretu“.

Na rozdíl od Drážďan se občanská společnost v Lipsku od mašírujících pravičáků jasně distancovala.

Obyvatelům Lipska se dlouhodobě dařilo organizovat kreativní protiakce a propojit v nich lidi z různých částí společnosti. Tentokrát se zapojili občanské spolky, církve, odbory, Strana zelených, sociální demokraté, die Linke, liberální demokrati i autonomní antifašisté, kteří měli v plánu zabránit dalšímu nájezdu fotbalových chuliganů na levičackou čtvrť Connewitz, jak se to stalo při loňském výročí Legidy. Protiakce posledních dvou let měly celou řadu forem, od protipochodů a blokád přes kulturní akce až po bohoslužby.

Umírnění jedou dál

Na rozdíl od Drážďan se občanská společnost v Lipsku od mašírujících pravičáků jasně distancovala také v každodenním životě. Není to dáno pouze jinou sociální strukturou města a politickými názory jeho obyvatel, ale také tím, že Legida se prezentovala vždy zřetelně radikalněji než její dražďanský vzor. Akční síť „Leipzig nimmt Platz“, která proti xenofobnímu hnutí pořádala protidemonstrace, vidí právě orientaci Legidy na neonacistické struktury jako překážku omezujicí její mobilizační potenciál. Pokud se na demonstracích ještě před dvěma roky našlo hodně účastníků z kategorie „naštvaní občané“, časem se okruh sympatizantů zúžil na neonacisty a jejich sympatizanty. A právě proti nim se podařilo dosáhnout vítězství.

Umírněnější část německého protiimigračního hnutí naopak v posledních dvou letech zdárně prošla cestou většiny úspěšných sociálních hnutí před ní. Podařilo se jí totiž zorganizovat do podoby strany Alternativa pro Německo (AfD) a přenést své zájmy je do demokratických rozhodovacích struktur (zatím do deseti z šestnácti zemských sněmů). Kdo vidí, že jsou jeho názory reprezentovány v parlamentech a politických talkshow, možná už necítí potřebu každé pondělí pochodovat v zimě po ulici.

Konec aktivit radikálnější části protiimigračního hnutí v Lipsku se ovšem nedá očekávat. Počet rasově motivovaných trestných činů, jako jsou útoky na azylová zařízení, rostou nadále i v Lipsku. Na 18. března pak mobilizuje ultrapravicová strana Die Rechte své příznivce k pochodu alternativní čtvrtí Connewitz. Obyvatelé Lipska ale ukázali, že je možné se proti nacionalistům úspěšně postavit. To může být motivace a inspirace i pro budoucnost.

Autorka je členkou Iniciativy Ne Rasismu.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image