Máme přivést děti do apokalypsy?


Naše planeta je natolik v háji, že některé ženy volí život bez dětí.

Klimatická změna je skutečná, antropocentrická a stále se zhoršuje. V září 2016 již hodnoty oxidu uhličitého v atmosféře přesáhly bod, za kterým jsou veškeré změny nevratné a před čímž nás řadu let varovali vědci. Navzdory této extrémně znepokojující skutečnosti nově zvolený prezident Donald Trump – který na Twitteru napsal, že „pojem ‚globální oteplování‘ si pro sebe vymysleli v Číně, aby americká výroba ztratila konkurenceschopnost“ – nedávno oznámil, že na vedoucí pozici v Agentuře pro ochranu životního prostředí dosadí popírače změny klimatu Myrona Ebella. Pro nás je to špatná předzvěst – a pro naše potomky ještě horší. Výzkumy totiž ukazují, že to nebudeme my, nýbrž budoucí generace, na které budou mít klimatické změny ty nejhorší dopady. Právě z tohoto důvodu začínají některé ženy přehodnocovat myšlenku mít děti.

Náš současný způsob života už nemá kapacitu pro další lidi.

Jednou z těchto žen je Harriet Sparková, koordinátorka sociálních sítí a instruktorka potápění z australského Sydney. „Pracuji v agentuře na ochranu životního prostředí, takže denně čtu a dozvídám se o spoustě problémů, kterým náš svět musí čelit,“ sdělila Sparková listu Broadly. Během své práce se setkává tváří v tvář s katastrofickými projevy klimatické změny, jako je například masivní „bělení“ Velkého korálového útesu. Důvody, proč se Sparková rozhodla nemít děti, jsou dva: jednak se odmítá podílet na už tak značném úbytku přírodních zdrojů, jednak by ani nechtěla své potomky přivést do světa, který je podle jejího názoru odsouzený ke zkáze. „Zní to dramaticky, ale já jsem realista,“ vysvětluje Sparková. „Náš současný způsob života už nemá kapacitu pro další lidi.“

Spisovatelka Stefanie Weissová, které je přes čtyřicet let a žije v New Yorku, se také rozhodla nemít děti: „Před lety jsem narazila na jeden text,“ řekla Weissová listu Broadly a odkazovala přitom na studii z roku 2008, kterou vypracovala dvojice výzkumných pracovníků z Oregon State University. „Bylo tam takové číslo: 9 441. To představuje množství metrických tun oxidu uhličitého, který přidáte do atmosféry za každé dítě, jež porodíte. A už ho nikdy nevezmete zpátky. To mě zastavilo.“

Zmíněná studie zasazuje oněch 9 441 metrických tun oxidu uhličitého do kontextu: pokud by se například běžný Američan rozhodl po celý svůj život recyklovat veškeré noviny, časopisy, sklo, plasty, hliník a plechovky z oceli, životnímu prostředí tím ušetří pouhých sedmnáct metrických tun uhlíkové stopy.

Politické rozhodnutí

Přestože myšlenka nemít děti kvůli žalostnému stavu světa není zdaleka nic nového, existují skupiny jako Conceivable Future, které naopak nové jsou. Této organizace usiluje o to, aby si lidé uvědomili „hrozbu, již klimatická změna staví do cesty reprodukční spravedlnosti“. „Naše základní otázka zní: Do jaké míry ovlivňuje klimatická změna rozhodnutí mít, či nemít děti?“ řekla Meghan Kallmanová, spoluzakladatelka Conceivable Future. „Tahle otázka se týká obrovského množství lidí.“ Organizace doufá, že prostřednictvím aktivismu pomůže otevřít diskusi pro ženy z celého světa. „Všem poskytujeme prostor, v němž si mohou toto nesmírně osobní a také hluboce politické rozhodnutí promyslet ze všech stran, neboť se přímo týká jejich vlastních životů,“ uvedla Kallmanová.

Události pořádané komunitou Conceivable Future se konají v prostředí starých kinosálů, ale také třeba v obývácích. Perspektivy žen jsou podobně rozmanité jako místa konání. „Máme tu lidi, kteří jsou přesvědčeni děti nemít, jiní jsou k početí naopak odhodlaní a pak jsou tu ti, co se ještě nerozhodli,“ uvedla Kallmanová. „Někdy na setkání dorazí i spousta dětí, které přivedou jejich mámy.“ Aktivity skupiny se zdaleka nevztahují výhradně na otázku, co klimatická změna znamená pro reprodukční budoucnost žen. „Lidé, kteří s námi spolupracují, se zabývají nejrůznějšími věcmi, ale mají jeden cíl: změnu politického systému,“ řekla Kallmanová.

Zmíněná organizace má momentálně k dispozici šedesát osm „svědectví“ – tedy psaných dokumentů a videozáznamů, které pojednávají o problematice porodnosti z hlediska klimatické změny. Podle Kallmanové „hlavní myšlenka spočívá v tom, že vaše vlastní pravda a prožité zkušenosti mají větší sílu pohnout politickými strukturami než sebevětší počet tabulek a grafů na světě“.

Není to sobectví

Rozhodnout se, zda mít, či nemít děti, není pro ženy nic snadného; na tom se shoduje Kallmanová i jiní. Ženy však mohou být k důvodu nemít děti proto, že je to s ohledem na naše životní prostředí dobrá volba, vnímavější. „Máme tu dost genderové odezvy,“ říká Travis Rieder, výzkumný pracovník a autor studie K etice malé rodiny. Jak přelidnění a klimatická změna ovlivňují morálku plození. „Tohle téma budou brát vážně spíše mladé ženy, pro které je to v něčem osvobozující,“ pokračuje Rieder. „Vyučoval jsem v Georgetownu a teď učím na Hopkinsově univerzitě, kde jsou samí mladí lidé s velkými ambicemi, a dovedu si představit, že mnoho z těch žen už teď spatřují zakládání rodiny jako překážku.“

Rieder dodává, že mladí muži nejsou tolik motivováni zvažovat možnost nemít děti. „Za ta léta, co tohle téma vyučuji, bych mohl na prstech jedné ruky spočítat mladé muže, kteří během té doby změnili názor. Většinou se velmi hlasitě staví do opozice.“ Rieder chápe, že muži se důsledky svých reprodukčních rozhodnutí nezabývají s takovou pečlivostí jako ženy: „Řekl bych, že spousta mužů odjakživa předpokládá – ať už vědomě či nevědomě –, že jednoho dne založí vlastní rodinu, protože většina práce se založením rodiny připadne na někoho jiného.“

S jeho vyjádřením o mužské aroganci souhlasí i Stefanie Weissová. „Většinou to byli muži, kteří mi v osobním životě i online neváhali sdělit, že jsem sobec, protože jsem se rozhodla nemít děti. V době, kdy jsem se takto rozhodla, jsem měla vážný vztah s přítelem. Ještě jsme ani nebyli ve fázi, kdy bychom přemýšleli o dítěti, ale i přesto se o tom se mnou neustále hádal. Myslel si, že z etického hlediska nemám pravdu a že jsem sobecká.“ Weissová se považuje za někoho, kdo učinil pragmatické morální rozhodnutí – svět už nedokáže pojmout nové životy, a tak do světa další jednoduše nepřivede. Nicméně ironie oné poznámky jejího expřítele o sobeckosti jí neušla: „Je to proto, že muži nemusí tolik přemýšlet nad rozhodnutími, jejichž tíhu pak nesou pouze ženy – o své kariéře i o svém těle.“

Autorka je novinářka.

Z anglického originálu Our planet is so fucked that some women are choosing to not have kids, publikovaného na webu Vice.com přeložila Linda Fořtová.

 

A2LARM