Turecko zasahuje proti svým občanům v zahraničí


Turecká vláda opět zasahuje proti opozici. Nyní se zaměřila na aktivisty z levicového a kurdského občanského hnutí.

Další vlna čistek v Turecku se dle nařízení prezidenta Erdoğana zaměřila především proti tureckým občanům žijícím v zahraničí. Nově jim bude možné odebrat státní občanství, jsou-li trestně stíháni a nevrátí-li se během tří měsíců kvůli předvolání v trestním řízení do Turecka. Nařízení se tak týká uprchlých akademiků, diplomatů a jiných „nepřátelů státu“, kteří jsou obviňováni ze spolupráce s gülenisty či Stranou pracujících Kurdistánu (PKK).

I tentokrát se vyhazovy dotkly akademiků – práci ztratilo 631 lidí, mezi nimiž bylo přes čtyřicet signatářů petice za mír. Dále bylo propuštěno 2 687 policistů, přes dva tisíce zaměstnanců ministerstev a několik set příslušníků ozbrojených sil.

První dekrety v červenci zahájily čistky proti gülenistům ve státní správě, obviněným z členství v takzvané Fethullahově teroristické organizaci (FETÖ). Vyhazovy z práce a zákazy nástupu do nového zaměstnání se dotkly přes sto tisíc osob. Podle očekávání progresivní opozice jsou dekrety v poslední době namířeny především proti levicovému a kurdskému občanskému hnutí. V prosinci bylo pomocí dekretů zakázáno několik desítek kurdských kulturních spolků a mnoho signatářů petice Akademiků za mír ztratilo práci. Ve valné většině případů je se ztrátou zaměstnání spojené i odebrání pasu a zákaz práce ve státní sféře.

Nejnovější vyhláška je soubor tří dekretů. I tentokrát se vyhazovy dotkly akademiků – práci ztratilo 631 lidí, mezi nimiž bylo přes čtyřicet signatářů petice za mír. Dále bylo propuštěno 2 687 policistů, přes dva tisíce zaměstnanců ministerstev a několik set příslušníků ozbrojených sil. Dekret také rozšířil pravomoci policie při vyšetřování na internetové síti a de facto legalizuje metody, které Turecko používá proti uživatelům internetu už několik let. Médiím nyní může být odebrána licence v „zájmu národní bezpečnosti“, k čemuž můžou vést i tři prohřešky proti přísnému zákonu o tisku. Pokračující militarizaci země podpoří povolení soukromým ostrahám nosit zbraně a snížení náročnosti podmínek pro povýšení do důstojnické hodnosti v armádě.

V souvislosti s dekretem bylo zakázáno i několik zařízení kurdského kulturního života. Mezi významné uzavřené instituce patří například Kurdský institut v Istanbulu či v Turecku jedinečné oddělení pro kurdská studia při mardinské univerzitě Artuklu. Opatření zasáhlo i sport v Kurdistánu: turecký prezident zakázal sportovní deník Urfanatik a fotbalový klub Cizrespor. Město Cizre, odkud klub pochází, bylo v loňské zimě dějištěm urputných bojů mezi kurdskou městskou guerillou a tureckou armádou.

Vydávání prezidentských dekretů umožňuje výjimečný stav (OHAL), vyhlášený nedlouho po nepodařeném puči z loňského července. OHAL je vyhlašován na tři měsíce a začátkem ledna byl prodloužen již potřetí. Během výjimečného stavu prezident obchází běžnou parlamentní proceduru vydáváním prezidentských dekretů a bezpečnostní složky mají rozšířené pravomoci.

 

A2LARM