Babišovy facebookové odpustky


Rozdat přes internet padesát milionů by byl neobhajitelný populismus – pokud tím ovšem nenapravujete vlastní hříchy.

Každý „ojeb“ se dá prodat jako kus dobra. Každý hříšník se totiž může polepšit a spolu s ním se můžou polepšit i jeho peníze. Bláhový Václav Klaus ještě neznal rozdíl mezi špinavými a čistými penězi, ale Andrej Babiš už ho zná a nebojí se ho využít. Duše napraveného hříšníka je na trhu duší tím nejcennějším artiklem. Každý katolický kněz (nejen Halík se Sekyrou) ví, že když se kromě duše napraví i nějaké ty peníze, je to ještě lepší. A na trhu facebookového dojímání spojeného s politickým marketingem to platí dvojnásob.

Jakákoliv regulace výdajů na předvolební kampaň nemá šanci, pokud politik všem na odiv rozdává padesát milionů. Soužití kapitalismu s demokracií je možné, ale vypadá takto.

Padesátimilionová dotace na Čapí hnízdo, kterou Andrej Babiš minulý rok svým vlastním způsobem – tedy přes nadační fond Agrofertu – „vrátil“ společnosti, byla marketingově promarněná příležitost. Peníze z fondu sice poputují na dobročinné účely, takže vyprodukují nějaké to dobro, kterým se v budoucnu Andrej Babiš při vhodné příležitosti pochlubí, ale online prezentace nápravy vlastního hříchu přišla až s novou kauzou. Další očistu Babišových peněz, tentokrát z nezdaněných dluhopisů, budeme už sledovat online, pěkně milion po milionu. Babiš se mezitím stačil pochlubit prvním věnovaným milionem – malé nemocné holčičce. Kvůli množství žádostí o vyčištěné peníze vznikne speciální web, kde budou žádosti přehledně zpracovány.

Hříchy napraveného kapitalisty

Určitě se přitom nejedná o poslední Babišovu aféru z minulosti. Po nutné povolební transformaci České televize ze zkorumpované pakáže na státotvornější médium by tak mohla vzniknout rovnou celá reality show: Hříchy napraveného kapitalisty. V ní by lidé hlasovali, komu má Babiš našmelené – a po odhalení vrácené – peníze poslat. V posledním díle epizody by miliardář dojel například do nového domu postaveného pro rodinu paralytiků a všichni by byli šťastní. Maminka na vozíku by před kamerami chválila Babišovy drobné hříchy, bez nichž by rodina zůstala v ubytovně (protože hnutí ANO zákon o sociálním bydlení jako naschvál ve sněmovně zase neschválilo). A novináři ze Svobodného fóra by pak dělali reportáže o těch, na které se nedostalo.

Kdo může kritizovat praktiky systému nastaveného pro bohaté líp než samotní bohatí? Chudí tomu stejně nemohou rozumět: k penězům se nedostanou. Trump vysvětloval, že jeho šméčka umožnili lidé jako Hillary Clinton, Babiš zopakoval, že dluhopisy, které nemusel danit, nakupoval za Kalouska. Oba mají pravdu. Bojují se systémem, který je vytvořil a přímo i nepřímo dotoval. Když něco praskne, z Babiše je Jánošík, který obírá sám sebe, a napravený hříšník. Nekaje se sice kvůli spáse duše, ale kvůli preferencím, nicméně aspoň něco. Odpustky se v mediální éře nenakupují v kostele, ale na Facebooku, a proti milionu pro nemocnou holčičku se prostě nedá nic říct.

Charita od šéfa gangu

„Tak care about these little niggas,“ říká v seriálu Wire šéf drogového gangu Avon Barksdale, když dává pár desítek tisíc dolarů napravenému zabijákovi, který v ghettu po propuštění z vězení buduje boxerský gym pro děti. Sociální podporu pro vyloučené z amerického snu zajišťuje šéf drogového gangu. Nikdo jiný na to nemá a místní správu to nezajímá. Barksdale vydělává na drogovém byznysu a mladé boxery kdykoli zneužije (nebo zlikviduje), pokud to bude potřebovat. Jiná cesta nahoru než prodej drog neexistuje, Barksdale není v žádném případě good guy, ale i jako bad guy sdílí osud homies z ghetta.

Babišova sebestylizace do pohádkového dědečka, který rozdává dárky, není solidární v ničem. Kdyby se nestal politikem, tak peníze podobným způsobem nerozdává, naopak jako podnikatel sám podobné příležitosti bez problémů využíval. Sláva každému, kdo z něj nějaký ten míč vytáhne (i za cenu případného panáčkování před fotografem), ale nic jiného než nákup mediálních odpustků to není. To, že jde o prohřešky z Kalouskovy éry, jim dává potřebný punc boje proti minulému systému, který se ve skutečnosti nemění. Jakákoliv regulace výdajů na předvolební kampaň nemá šanci, pokud politik všem na odiv rozdává padesát milionů. Soužití kapitalismu s demokracií je možné, ale vypadá takto. Odpustky demokracii jsou pro kapitalisty skoro zadarmo.

Autor je redaktor Alarmu.

 

A2LARM