Obvodní soud pro Prahu 1 dnes potvrdil svůj původní rozsudek z únoru minulého roku, podle kterého se Kateřina Krejčová dopustila trestného činu násilí proti úřední osobě. Obžalovanou tím odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání jednoho měsíce s podmíněným odkladem na dobu jednoho roku. Kateřina Krejčová se na místě odvolala a státní zástupkyně Galková si nechala čas na rozmyšlenou.
Státní zástupkyně Zdeňka Galková v úvodu přelíčení požádala o přehrání zpomaleného kamerového záznamu, jímž chtěla dokázat, že Kateřina Krejčová zranila policistu zasahujícího při blokádě nacionalistické demonstrace. Obhájce Pavel Uhl namítl, že se Krejčová dotkla policisty až v momentě, kdy ji chytil stojící policista za pas, a navrhl doplnění důkazů. Soudkyně jeho návrh zamítla jako zbytečný s tím, že soudu k rozhodnutí stačí dříve předvedené znalecké posudky. Odmítla také kritiku, že v původním rozsudku upřednostnila obhajobou předložený posudek, který hovořil v neprospěch obžalované.
Kateřina Krejčová popřela svou vinu a zdůraznila, že by dnes nejednala jinak. V procesu podle ní jde především o její exemplární potrestání, které „má zajistit autoritu tam, kde se jí nedostává“.
Zdeňka Galková ve své závěrečné řeči tvrdila, že se obžalovaná dopustila „násilí hrubého charakteru“, když se vrhla policistovi na záda. Bylo podle ní dostatečným způsobem dokázáno, že obžalovaná způsobila „nepatrné” zranění policisty. Dále řekla: „Z videozáznamu je patrné, že obžalovaná uchopila policistu a zapáčila s ním dozadu. Jsem přesvědčená, že zranění způsobila.“ V závěru svého projevu státní zástupkyně navrhla trest v trvání jednoho měsíce s podmíněným odkladem na dobu jednoho roku.
Solidarita otřesených
Následovala závěrečná řeč obhájce Pavla Uhla, který vyloučil, že by Kateřina Krejčová mohla svým pohybem policistu poranit. Opětovně upozornil na to, že soudkyně preferuje odborný posudek ortopeda Korbeláře, který jde proti obžalované. Zpochybnil také přiměřenost postupu policistů zasahujících proti Tomáši Schejbalovi. Zdůraznil, že přestože nekladl odpor, klečel mu jeden policista na krku a druhý na těle, čímž ho zranili. Snaha ochránit tělem svého tehdejšího přítele měla být také hlavní motivací k jednání Kateřiny Krejčové, která neměla v úmyslu policistu zranit.
Kateřina Krejčová ve svém projevu nabitém literárními odkazy kriticky reflektovala průběh celého případu, popřela svou vinu a zdůraznila, že si za svým činem stojí a že by dnes nejednala jinak. V procesu podle ní jde především o její exemplární potrestání, které „má zajistit autoritu tam, kde se jí nedostává“. S odkazem na Guye Deborda řekla, že se jedná o spektákl, který má ukázat, že si občané „nemají příliš vyskakovat“ na policisty. Dodala, že proces připomíná frašku, která se stala součástí folkloru a že jej od určité doby nikdo nebere vážně. V závěru cynicky poděkovala všem strůjcům procesu za to, že jí zprostředkovali výjimečnou zkušenost, díky které pochopila slova Jana Patočky o „solidaritě otřesených“. Vyjádřila také solidaritu s dalšími obětmi nespravedlivých trestních stíhání, mezi kterými jmenovala Igora Ševcova nebo Martina Ignačáka.
Soudkyně na závěr hodinového přelíčení vynesla rozsudek, kterým potvrdila svůj verdikt z únoru minulého roku. Vyjádřila pochopení pro názorový střet dvou skupin při demonstraci, ale nadále trvala na tom, že policie jednala při zákroku přiměřeně a v mezích zákona. Kateřinu Krejčovou odsoudila na základě znaleckého posudku předloženého státní zástupkyní Galkovou s přihlédnutím ke kvalifikaci ortopeda Korbeláře, která je podle soudkyně pro daný případ vhodnější než odbornost soudního znalce Adámka. Soudkyně zmínila, že se jedná o čin „těsně nad pomyslnou hranicí mezi přestupky a přečiny. Tomu odpovídá mírný rozsudek těsně nad zákonnou hranicí, který má být spíše výstrahou.“
Kateřina Krejčová podle svých slov podobný rozsudek čekala, protože o něm rozhodovali stejní lidé jako před rokem. Na místě se odvolala a hodlá spolu se svým obhájcem dosáhnout plného osvobození. Pavel Uhl však ještě před soudním přelíčením řekl Alarmu, že očekává, že soud kauzu rekvalifikuje na přestupek. Namísto toho však případ opět poputuje k Městskému soudu.
Historie případu
Případ začal při shromáždění nacionalistů v čele s Adamem B. Bartošem, kteří 1. července 2015 demonstrovali proti imigraci. Studentka FAMU Kateřina Krejčová se účastnila nedalekého, méně početného shromáždění proti rasismu. Aktivisté se poté snažili zahradit cestu pochodu nacionalistů a asi desítka z nich si sedla na zem před čelo průvodu. Policisté je vyzvali k opuštění prostoru, aby umožnili pokračování demonstrace. Jedním z lidí, kteří výzvu neuposlechli, byl i Tomáš Schejbal, kterého policisté povalili na zem a zlomili mu při tom zub.
Tehdejší přítelkyně Tomáše Schejbala Kateřina Krejčová se ve snaze ochránit svou blízkou osobu vrhla na záda zasahujícího policisty Filipa Dleska. Ten pak podle svého tvrzení cítil bolest v rameni a vydal se k lékaři pro neschopenku. Tu se mu podařilo získat až od druhého doktora, kterého navštívil teprve několik dní po incidentu. Případu se chopila státní zástupkyně Zdeňka Galková, která se často angažuje v případech s politickým podtextem. Její působení dlouhodobě vzbuzuje pochyby, že jedná zaujatě a v některých případech se řídí spíše vlastními předsudky než zákony.
Státní zástupkyně podala žalobu pro násilí na úřední osobě, kterou se počátkem roku 2016 zabýval Obvodní soud pro Prahu 1. Kateřina Krejčová byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání jednoho měsíce s podmíněným odkladem na dobu jednoho roku. K přelíčení byli přizváni dva soudní znalci, jejichž názory na případ se lišily. Podle posudku, který si objednal soud, Kateřina Krejčová policistu zranit nemohla. Soud však dopřál sluchu spíše znalci povolanému obžalobou, který tvrdil, že bylo v silách dívky zhmoždit policistu. Podle právního zástupce obžalované Pavla Uhla však tento posudek pořídila státní zástupkyně nezákonně a porušila princip rovnosti před zákonem.
Proti rozsudku se odvolal nejen Pavel Uhl, ale také státní zástupkyně Zdeňka Galková, která požadovala přísnější trest. Městský soud v Praze uznal argumenty obhajoby, v dubnu Kateřinu Krejčovou obžaloby zprostil a ve svém rozsudku navíc tvrdě zkritizoval kromě rozhodnutí prvoinstančního soudu také postup policie při demonstraci. Proti osvobozujícímu rozsudku vzápětí podal dovolání nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který v odůvodnění zdůraznil společenskou škodlivost pachatelky a dále trval na jejím potrestání.
Nejvyšší soud při neveřejném zasedání v říjnu 2016 dal Pavlu Zemanovi za pravdu a případ vrátil zpět k projednání u Městského soudu. Ten se sešel počátkem ledna letošního roku a postoupil kauzu soudu prvního stupně a v odůvodnění se vyjádřil, že jednání Kateřiny Krejčové je možné „posoudit jako přestupek v pravomoci správního orgánu“.
Na otázku, jak se tento zdánlivě banální případ dostal až na stůl nejvyššího státního zástupce, odpověděl advokát Pavel Uhl: „Podle mých informací dala Pavlu Zemanovi podnět k dovolání státní zástupkyně Galková.“
Autor je redaktor A2larmu.