Orbánova vláda útočí na Středoevropskou univerzitu


V Maďarsku se omezování akademických svobod a nezávislých institucí posunulo na novou úroveň.

Dvacátého osmého března byly v maďarském parlamentu představeny pozměňovací návrhy zákona o vysokém školství. Změny v legislativě se sice týkají několika univerzit, jsou ale především namířeny proti jedné instituci: Středoevropské univerzitě. Mohly by vést až k jejímu zavření. Vysoká škola sídlící v Budapešti, známá pod zkratkou CEU (Central European University), působí v Maďarsku již pětadvacet let a řadí se k předním vědeckým institucím v celém regionu středovýchodní Evropy. Maďarská vláda svým záměrem eskaluje již delší dobu probíhající konflikt s nevládními organizacemi a institucemi, které nedrží provládní linii. Jak uvedl pro Alarm Szilárd-István Pap z online deníku Kettős Mérce, jenž se systematicky věnuje odhalování korupčních a protidemokratických kroků Orbánovy vlády: „Jedná se o taktiku typickou pro Orbána: útočit na instituce, které jsou vnímány jako nezávislé. Používá k tomu právnický jazyk, který rádoby napravuje existující problémy, v pozadí je ale jasný politický záměr.“

„Sorosova univerzita“

Nejde ovšem pouze o nezávislost Středoevropské univerzity, jedná se zároveň o bezprecedentní útok na akademické svobody. Kritické hlasy vycházející z liberální mezinárodní instituce nejdou Orbánovi na ruku. Navrhovaná legislativa napadá dvojí status Středoevropské univerzity jako současně maďarské i americké instituce, akreditované v obou zemích. Pozměňovací návrh vytváří pro takovouto dvojí akreditaci nové překážky, které nabírají i absurdní dimenze: hovoří se například o změně názvu univerzity, jelikož existuje i maďarský právní subjekt se stejným jménem. Zároveň návrh zahrnuje odvolání výjimky ze zákona, jež umožňuje vědeckým pracovníkům pocházejícím ze zemí mimo Evropskou unii pracovat na maďarských univerzitách v bezvízovém režimu. Dle vyjádření univerzity se jedná o diskriminační opatření. Na svých stránkách varovala, že „po pečlivé právní analýze došla CEU k závěru, že navrhované legislativní změny by znemožnily její další existenci jako instituci vyššího vzdělávání v Budapešti“. Proti změnám zákona se hodlá bránit všemi dostupnými prostředky.

Konfliktem s bohatou soukromou institucí se Orbánova vláda staví do pozice antielitářského obhájce „obyčejných lidí“, a snaží se tak zastřít, že sama pro rovný přístup ke vzdělávání udělala pramálo.

Právě napojení instituce na zahraničí leží Viktoru Orbánovi v žaludku nejvíce. Sám se o škole pejorativně vyjadřuje jako o „Sorosově univerzitě“. Skutečně ji založil maďarsko-americký magnát a filantrop George Soros v roce 1991. Původně instituce sídlila současně v Praze a Budapešti, od roku 1996 se pak přenesla zcela do Maďarska, a to i s rozsáhlou knihovnou a archivními sbírkami. Jejím úkolem bylo zkoumat probíhající změny ve středoevropských společnostech po pádu železné opony a vzdělávat místní občany k liberálně demokratickým hodnotám. Ať už si o Sorosově ideologickém záměru myslíme cokoli, je jasné, že se prostřednictvím konfliktu s jeho osobou Orbán vymezuje vůči veškerému transformačnímu vývoji v Maďarsku po roce 1989. Jako alternativu ovšem nabízí budování národního sebevědomí, jež zastírá antisociální opatření a neprůhledné přerozdělování majetků mezi elitu spojenou s vládnoucí stranou Fidesz. Pap k tomu dodává: „Sorosovo jméno slouží jako metafora pro veškeré nezávislé instituce, které jsou stigmatizovány jako zahraniční agenti a podporovatelé cizích zájmů.“ Ironií je, že Orbán byl sám stipendistou Sorosovy nadace v roce 1989.

Předvolební taktika

Události kolem Středoevropské univerzity jsou pokračováním dlouhodobého trendu demontáže maďarského vzdělávacího systému. Konfliktem s bohatou soukromou institucí se Orbánova vláda staví do pozice antielitářského obhájce „obyčejných lidí“, a snaží se tak zastřít, že sama pro rovný přístup ke vzdělávání udělala pramálo, o čemž svědčí i pokračující boj učitelů za reformu školství. Útok na Středoevropskou univerzitu probíhá i v médiích. V komunikátu určeném akademické komunitě CEU se rektor univerzity ostře ohradil proti tvrzením provládního portálu origo.hu, která už nyní zpochybňují legální status univerzity. Tažení proti všemu cizímu se ale odehrává na více frontách. V úterý vešlo v platnost kontroverzní legislativní opatření, které Maďarsku umožňuje plošně zadržovat v detenčních centrech žadatele o azyl na srbsko-maďarské hranici, včetně čtrnáctiletých mladistvých. Zákon ihned vzbudil kritiku humanitárních organizací i představitelů Evropské unie.

Kampaň proti instituci, jež se v mezinárodní akademické obci těší uznání a přináší Maďarsku prestiž v zahraničí, se zdá být součástí trendu, který můžeme zaznamenat i v Polsku. Obě země dělají poslední dobou vše pro to, aby se na mezinárodním poli znemožnily a čím dál více se izolovaly od zbytku Evropy, jak dokládá nedávný trapas při volbě předsedy Evropské rady, kdy Polsko jako jediné nepodpořilo polského kandidáta Donalda Tuska. Právě na tomto zvýšeném izolacionizmu, brojícímu proti zlému Bruselu, migrantům a cizím vlivům chce Orbán dále budovat svou podporu. Příští rok totiž Maďarsko čekají parlamentní volby a nedávné kroky lze vnímat jako začátek předvolební kampaně, v níž Orbán potřebuje vytvořit nové protivníky, proti kterým může sjednotit a dále mobilizovat své voliče.

Autorka je redaktorka Alarmu.

 

A2LARM