Z opozice horního jednoho procenta oproti dolním 99 procentům se ve Spojených státech stala známá rétorická figura. Jedno z původních hesel hnutí Occupy Wall Street si nakonec osvojil Bernie Sanders během své kampaně na kandidáta Demokratické strany do Bílého domu. Nejedná se ovšem o pouhou rétoriku bez obsahu – stojí za ní tvrdá čísla, na která má smysl se podívat.
Jenom samotné bonusy pro 177 000 zaměstnanců Wall Streetu se blíží dvojnásobku toho, co si dohromady vydělá zhruba 1 075 000 Američanů, kteří pobírají minimální mzdu.
Nedávno zveřejněné statistiky think-tanku Institute for Policy Studies ukazují, že banky z Wall Streetu rozdaly na bonusech svým zaměstnancům v New Yorku za uplynulý rok celkem 23,9 miliardy dolarů. Nabízí se tak srovnání s odměnami pracujících, kteří se v USA nacházejí v nejnižším pásmu. Jenom samotné bonusy pro 177 000 zaměstnanců Wall Streetu se blíží dvojnásobku (přesněji jde o 160 procent) toho, co si dohromady vydělá zhruba 1 075 000 Američanů, kteří pobírají minimální mzdu.
Průměrný bonus, který vyplácí Wall Street, se za loňský rok zvýšil o jedno procento na 138 210 dolarů. Od roku 1985 se ovšem průměrný bonus nominálně zvýšil o 890 procent, zatímco minimální mzda stoupla jenom o 116 procent. Můžeme si ale trochu zaexperimentovat a říct si, čeho by se s rozpočtem Wall Streetu na bonusy dalo za jiných okolností dosáhnout. Za minulý rok by tak bylo možné zvednout mzdu na patnáct dolarů za hodinu více než třem milionům amerických zaměstnanců pracujících v obsluze nebo 1,7 milionu lidí, kteří se věnují pečujícím profesím, případně 3,2 milionu lidí zaměstnaných ve fastfoodech.
Jenom ze samotných bonusů Wall Streetu by tedy bylo možné financovat důstojné platové podmínky milionů amerických zaměstnanců. V pokusech o reformu, která by alespoň náznakem usilovala o snížení příjmové nerovnosti mezi Wall Streetem a Main Streetem, nebylo doposud vykonáno prakticky nic. A Trumpova administrativa se rozhodně netváří, že by na tom chtěla cokoliv měnit.