Veganství, způsob života odmítající živočišné produkty a zneužívání zvířat ve prospěch lidí obecně, začíná v poslední době nabývat na popularitě. Ruku v ruce s tím se o něm šíří nejrůznější mýty. Jaké jsou ty nejčastější z nich?
Veganství je dieta
Veganství bývá často zařazováno k výživovým směrům a porovnáváno s dříve módní paleo výživou či třeba s dělenou stravou. Veganství ovšem žádná dieta není a velká většina lidí se pro něj nerozhoduje kvůli zdravotním benefitům, ale kvůli etické stránce věci. Mezi tu se počítá třeba enormní dopad na životní prostředí nebo příšerné zacházení se zvířaty. Variant veganského stravování je nekonečné množství a jako vegan můžete fandit kterémukoli výživovému směru (existuje i vegan paleo například).
Stále častěji se objevuje názor, že má-li lidstvo jako celek přežít, čeká ho hromadný přechod na rostlinnou stravu. Živočišná výroba totiž způsobuje více emisí skleníkových plynů než veškerá globální doprava a spotřebovává velkou část stále vzácnější pitné vody.
Veganství je filozofie, způsob náhledu na svět, v jehož středu leží snaha o maximální omezení zneužívání zvířat. Proto nejde jen o stravování, ale i odmítání kosmetiky s živočišnými složkami, oblečení z živočišných materiálů, výrobků testovaných na zvířatech, cirkusů se zvířaty a tak dále.
Veganství je drahé
Po návštěvě některé z velkých veganských akcí či specializovaného obchodu je snadné získat dojem, že veganství je sice krásné, ideově správné a chutné, ale také dost drahé. Tento dojem ovšem nemůže být dále od pravdy. Zatímco ceny speciálních potravin (veganských náhražek klobás, zrajících sýrů apod.) mohou být astronomické, při běžném provozu je veganství o dost levnější než konvenční strava.
V běžném obchodě vegan nejčastěji zavítá do sekce se suchými potravinami (luštěniny, rýže apod.) a s ovocem a zeleninou. Kilogram fazolí nebo čočky je zcela jistě levnější než kilogram masa, přitom má podobnou výživovou hodnotu. Podobně je na tom sezónní zelenina a ovoce – zpravidla bývají velice levné.
Vegané jsou slabí
Zatímco ve světě vytrvalostního sportu je veganská strava přijímána bez jakýchkoli výhrad, zejména díky jednomu z nejlepších ultramaratonců na planetě a zapřisáhlému veganovi Scottu Jurkovi, v obecném vnímání a prezentaci veganů – sportovců stále přetrvává mýtus o tom, že kdo chce mít pořádné svaly, musí jíst maso.
Jenže to je nesmysl. Svaly lze samozřejmě stejně kvalitně vybudovat na rostlinné stravě. Vegansky se stravující sportovci působí ve všech sportovních disciplínách, včetně kulturistiky nebo vzpírání, a nevedou si vůbec špatně. Silák Patrik Baboumian nosí na svých zádech váhy přesahující půl tuny, vzpěrač Clarence Kennedy zvedne nad hlavu více než dvousetkilovou činku. Oba se živí pouze rostlinami. Tak v čem je problém?
Lidi už rozežraností nevědí, co by si vymysleli
Je to rozežranost současné konzumní společnosti, co poškodilo globální ekosystémy do míry, ze které již brzy nebude návratu. Veganství je pravý opak rozežranosti. Rostlinná strava má řádově nižší nároky na půdu i energie, stejně tak její produkce má na svědomí výrazně méně znečištění i emisí skleníkových plynů.
Stále častěji se objevuje názor, že má-li lidstvo jako celek přežít, čeká ho hromadný přechod na rostlinnou stravu. Živočišná výroba totiž způsobuje více emisí skleníkových plynů než veškerá globální doprava a spotřebovává velkou část stále vzácnější pitné vody – a přitom je zcela zbytná.
Veganství je jen móda
Hashtag #vegan je cool a sojové mléko mají v každé letenské kavárně. Veganství prodává… Supermarkety zavádí veganské uličky, v ulicích velkých měst raší veganské restaurace jak houby po dešti, výrobci označují nejen kosmetiku, ale i třeba obuv vyrobenou bez živočišných složek logem vegan. Může se proto zdát, že veganství je jen další letní trend, který brzy pomine, podobně jako kalhoty s rozkrokem u kolen.
Každá nová a progresivní myšlenka ovšem musí někdy a někde začít. Pevně doufám, že doslova virální šíření veganství znamená to, že jde o směr, který rezonuje s přesvědčením lidí a který začíná být široce adoptován, podobně jako jiné progresivní myšlenky v minulosti.
Autor je provozovatel webu veganka.cz.