Angela Merkelová není spasitelka uprchlíků


Exkluzivní rozhovor s místopředsedou Die Linke Tobiasem Pflügerem o tristní situaci uprchlíků v Německu, nerovnostech v Evropě a těžké spolupráci s českou levicí.

Tobias Pflüger působí jako místopředseda německé strany Die Linke (Levice). Kdysi byl členem německých zelených a angažoval se v mírovém a protijaderném hnutí. V letech 2004–2009 působil jako europoslanec v rámci konfederace Evropské sjednocené levice. „Nebylo pro mě vůbec snadné komunikovat s českými levicovými europoslanci, kteří často podporovali jadernou energii nebo těžký průmysl,“ říká v rozhovoru který jsme spolu vedli během jeho návštěvy v Praze.

 

Die Linke bývá v českých masmédiích vykreslována jako spolek proruských levičáckých extremistů, kteří chtějí zrušit NATO. Kdo jsou vlastně Die Linke? Jste nová komunistická strana?

Die Linke je v první řadě pluralitní levice.  Když se mě někdo zeptá, jestli jsme komunistická strana, odpovídám: nejsme. I když v našich řadách jsou i komunisté. Ve straně existuje celá řada rozmanitých proudů – od umírněné reformní levice až po zaryté odpůrce systému. Často tedy máme jiné názory, ale přesto dokážeme bojovat společně.

Říká se, že když se sejdou tři levičáci, vytvoří přinejmenším čtyři politické strany. Jak spolu dokážete komunikovat a spolupracovat?

Všichni se shodneme na tom, že potřebujeme politickou stranu stojící nalevo od sociální demokracie. Máme v našich řadách bývalé sociální demokraty, zelené, trockisty a další. Zajímavé je, že na lokální úrovni lidé neříkají, že jsou členy jedné nebo druhé frakce. Prostě se shodneme na základních principech a to je klíčové.  Na druhé straně je fakt, že řada našich členů původem z bývalé NDR hodně věří státu a uchopení státní moci. Naopak členové ze západního Německa jsou orientování více na vytvářené hnutí zdola a jsou ovlivnění anarchismem nebo mírovým a antirasistickým hnutím. Přesto se shodneme na společném programu.

Jaký je tedy váš program? Jakou odpověď nabízíte proti pravicovému populismu?

Musíme proti pravicovým populistům bojovat na všech úrovních – na ulici i v parlamentu. Bojujeme s rasismem tak, že obracíme pozornost lidí ke skutečnému problému, kterým je sociální otázka. Jsme pro vyšší zdanění nejbohatších, přerozdělení peněz pro chudé a posílení sociálního státu. Také prosazujeme sociální minimum pro každého občana – zhruba ve výši tisíc padesát eur měsíčně. Zároveň máme jasné pozice v otázce uprchlíků. Jsme pro jejich přijímání, což jasně deklarujeme v programu.

Opravdu? V médiích před časem proběhla zpráva, že členka vašeho  předsednictva Sahra Wagenknecht uprchlíky přijímat odmítla a dostala za to čokoládovým dortem do tváře

Znám Sahru dlouho a překvapila mě. Její názor je ale v Die Linke  jednoznačně v menšině. Vedení strany vydalo k jejímu postoji odmítavé stanovisko. Přitom se ale všichni shodujeme na tom, že příčinou přílivu uprchlíků i problémů s jejich přijímáním je dnešní kapitalistický systém. Die Linke má v této otázce jasnou pozici.

Německo přijalo statisíce uprchlíků. Jak dnes vypadá jejich situace? Nahnědlá média obvykle tvrdí, že uprchlíci v Německu rabují, znásilňují a dělají kdovíco. Liberální média zase naopak nepřipouští žádné vážné problémy.

Situace mnoha uprchlíků v Německu je ve skutečnosti katastrofální. Představa, že Angela Merkelová je jejich spasitelkou, je naprostý mýtus, který neodpovídá realitě. Přišly tisíce lidí, ale nikdo je nebyl schopný registrovat. A tak dodnes živoří na ubytovnách, protože nedostali politický azyl. Stát se o ně vůbec nestará, nemají nárok ani na lékařskou péči, a tak přežívají jen díky obětavosti aktivistů a dobrovolníků. Budovy, kde přebývají, jsou častým terčem útoků neonacistů. Jen v roce 2016 došlo k třem a půl tisícům útoků na uprchlíky.

O tom se příliš nemluví. Můžete to rozvést?

Stát ve skutečnosti uprchlíkům moc nepomáhá. Ti lidé jednoduše živoří, nemají před sebou žádnou perspektivu. Na mnoha místech vidíte fronty žadatelů o azyl, kteří čekají dlouhé měsíce. Angela Merkelová spolu se sociálními demokraty totiž před časem prosadili tvrdé zpřísnění azylových zákonů. Uvedu jeden příklad za všechny. Sám jsem se zabýval případem jednoho syrského vojáka, který utekl do Německa, ale kvůli novým zákonům už nemá na azyl nárok. Stejně jako jeho rodina. A takových příkladů je spousta. Přijímání uprchlíků v Německu je v mnoha případech jen organizovaný chaos. A myslím, že to je záměrné.

Proč je to podle vás záměrné?

Naši politici rádi vytváří falešný obraz, že Německo je pro přijímání uprchlíků. Jenže politici ve skutečnosti otevírají náruč rasistickým voličům. To se týká hlavně bývalé NDR, kde je obyvatelstvo silně xenofobní. Uprchlíci jsou často ubytováni právě v těchto částech země, kde jsou vystavováni častým brutálním útokům ultrapravice. V některých městech nebo čtvrtích vůbec nemůžete vyjít na ulici, pokud nemáte bílou barvu kůže. Je to hrozné a mělo by se o tom na veřejnosti co nejvíce mluvit.

Co se s uprchlíky, kteří nedostanou azyl, stane?

Za normálních okolností by měl stát zorganizovat integraci uprchlíků. Jenže to se neděje. Pozice kancléřky Merkelové není jasná. Zatím to vypadá tak, že si vyzobeme jen ty nejtalentovanější a nejlepší lidi s vysokoškolským vzděláním a ostatní pošleme zpátky. Jenže tím pouze podpoříme odliv mozků z jejich domovských zemí. Tahle situace v každém případě vytváří ideální podmínky pro politický posun doprava. Politika naší vlády je ve skutečnosti často v souladu s politikou krajní pravice.

Jak to konkrétně vypadá?

Politici rozdělují společnost. Nejde jen o to, že odmítají integrovat uprchlíky. Ve skutečnosti odmítají integrovat do společnosti další skupiny obyvatel – především ty nejchudší. My jsme pro integraci všech lidí jako plnoprávných členů společnosti.

Jen v roce 2016 došlo v Německu k několika tisícům útoků na uprchlíky


V českých médiích byl chvíli populární nový předseda německých sociálních demokratů Martin Schulz. Dnes to ale vypadá, že jeho hvězda slábne a nadcházející parlamentní volby v Německu opět vyhraje Angela Merkelová a CDU. Co Schulz dělá špatně?

Martin Schulz je nafouklá bublina. Hezky mluví o sociální spravedlnosti a dalších věcech, ale lidé chápou, že se za tím neskrývá nic konkrétního. A že to pro ně bude ve skutečnosti znamenat jen pokračování v zajetých kolejích. Vždyť SPD je součástí vládní koalice společně s CDU kancléřky Merkelové. Sociální demokraté mají řadu důležitých ministrů ve vládě, takže Schulz vlastně dělá kampaň sám proti sobě. Lidé mají naproti tomu pocit, že Merkelová je dobrá manažerka. Stále je u nás mnoho konzervativních voličů, kteří poukazují na to, že Německu se daří hospodářsky.

Die Linke je dnes hodně kritická k Evropské unii. Jaké se díváte na současnou EU a hnutí jako DiEM 25, které ji chce zdemokratizovat?

DiEM 25 je určitě velmi zajímavý projekt. Byl jsem na řadě jejich akcí a setkání. Ale přiznám se, že je pro mě málo konkrétní. Není jasné, jak chce demokratizovat EU. Vidím Evropskou unii jako tvrdě neoliberální projekt. Aby bylo jasno: nejsem někdo, kdo by si přál rozbití EU. Ale nevěřím, že Unie v současné podobě přežije. Určitě podporuji spolupráci napříč Evropou a jsem pro internacionalismus. Ale odmítán současné instituce EU. Slouží jako rámec pro neoliberalismus, který funguje hlavně ve prospěch silnějších států, jako jsou Německo a Francie. Když se podíváte, jak se v Unii rozhoduje o klíčových ekonomických a politických otázkách, pochopíte, že hlavní slovo mají silné státy „jádra“. Periferní země jako Česká republika nemají vůbec silný hlas. Řečeno jen s malou nadsázkou, EU vede imperialistickou politiku. To se musí změnit, ale nevěřím, že je to v současné podobě možné.

Nevěříte tedy v reformu EU?

Byl bych velmi šťastný, kdyby se instituce v EU více demokratizovaly a změnily ve prospěch lidí. Ale nemyslím si, že to je možné. Opravdu nejsem jako krajní pravičáci nebo nacionalisté, kteří si přejí návrat k silným národním státům. Jsem určitě pro celoevropskou spolupráci v rámci stran a hnutí proti neoliberalismu a militarismu. Naopak si myslím, že součástí Evropy by mělo být více zemí. Evropa přece není jenom EU. Do budoucna se bude muset vymyslet něco nového.

Může být řešením větší tlak na narovnání sociálních práv a spolupráce levicových stran napříč Evropou?

Určitě, ale často to není snadné. Die Linke podporuje otevřenou politiku vůči uprchlíkům, prosazuje rovnost mužů a žen a je silně ekologicky orientovaná. Jenže třeba spolupráce s českou KSČM nebyla vůbec jednoduchá. Pět let jsem strávil jako levicový poslanec v Evropském parlamentu. A nebylo pro mě vůbec snadné komunikovat s českými levicovými europoslanci, kteří často podporovali jadernou energii nebo těžký průmysl a nestarali se o genderové otázky. Občas jsem je musel přesvědčovat, ať nehlasují s pravicí.

Co si myslíte o sociálních nerovnostech v rámci Evropy? Platy českých zaměstnanců jsou dnes na třetinové úrovni ve srovnání s německými. Chce Die Linke tenhle problém nějak řešit?

Nejdřív musíme řešit nerovnosti v Německu. I když jsou v Evropě propastné platové rozdíly, i v Německu je spousta lidí, kteří pracují na částečné úvazky, mají nekvalitní smlouvy a jsou prekarizovaní. A i když jsou německé platy vyšší, zároveň musíme platit neuvěřitelně drahé nájmy a podobně. Pokud by měli dobrý a důstojný plat všichni Němci, věřím, že by se otevřely nové možnosti. Došlo by k narovnání platů a snížení nerovností i v dalších zemích. Pokud totiž nedojde ke změně v nejsilnější zemi „jádra“ EU, sotva dojde ke změně jinde.

 

A2LARM