Konečné výsledky francouzských prezidentských voleb potvrdily jasné vítězství liberála (neoliberála?) Emmanuela Macrona, které již dříve uznala i jeho soupeřka Marine Le Penová. Po sečtení všech odevzdaných platných hlasů podle sdělení ministerstva vnitra z pondělního rána získal bývalý ministr hospodářství 66,1 procenta platných hlasů. Krajně pravicovou političku podpořilo 33,9 procenta voličů.
Rekordní neúčast
Ve Francii je registrováno 47 milionu voličů. Počty možných, ale neregistrovaných voličů – mezi něž patří důslední anarchisté, tuláci či bezdomovci (klošáři) – se ve Francii zatím úředně ani neodhadují. Neúřední odhady hovoří o statisících osob bez trvalého pobytu a desítkách tisíc žijících bez střechy nad hlavou.
Čím více bude mít Mélenchonova levice poslanců, tím více bude chráněn ve svých zájmech i evropský démos, tedy nejen Francie, ale také společná a jednotná Evropská unie.
V druhém kole prezidentských voleb se ale 11,75 milionu registrovaných voličů k hlasování vůbec nedostavilo. Je to největší neúčast v prezidentských volbách od roku 1969, kdy v druhém kole dosáhla abstence 31 procent. Ze 35 milionů dostavivších se voličů odevzdaly čtyři miliony hlasy neplatné – v úředních obálkách byly tři miliony bílých papírů (které si museli voliči většinou předem obstarat) a zhruba jeden milion počmáraných či jinak neplatných lístků. Ze 31 milionu platných hlasů dostal Emmanuel Macron 20,5 a Marine Le Penová 10,5 milionu.
Důležitější budou parlamentní volby
Macronovi stoupenci veřejnosti právem předkládají, že jejich kandidát porazil Le Penovou téměř dvojnásobným počtem hlasů. Podle mého oblíbeného kandidáta Jeana-Luka Mélenchona a jeho hnutí Nepoddajná Francie ale Macron druhé kolo francouzských prezidentských voleb nevyhrál, neboť lidí, kteří ho nevolili, bylo více než jeho 20,5 milionu obdržených hlasů. Mélenchon přitom trochu problematicky dává do jedné množiny ty, kteří k volbám nepřišli (skoro dvanáct milionů), čtyři miliony neplatných hlasovacích lístků a 10,5 milionu hlasů pro Le Penovou.
Tato rozdílná optika bude významná při nastávajících parlamentních volbách ve Francii – 11. a 18. června. Do jejich druhého kola postupují totiž kandidáti, kteří v jednom z 573 volebních obvodů, na něž je Francie rozdělena, získají v prvním kole aspoň 12,5 procenta hlasů. Z postupujících do druhého kola vzniknou poslanecké mandáty. Většinu v Národním shromáždění asi nezíská nikdo. Parlamentní koalice Macrona s Mélenchonem (nebo i se socialisty) je ale pravděpodobnější než koalice Macrona s Republikány. Koalice Macrona s Národní frontou je zcela vyloučena.
Francie je stále parlamentní republika a tyto volby budou významnější než prezidentské. Evropa – snad s výjimkou Velké Británie – totiž stále nepřijala americký většinový systém „vítěz bere vše“. Čím více bude mít Mélenchonova levice poslanců, tím více bude chráněn ve svých zájmech i evropský démos, tedy nejen Francie, ale také společná a jednotná Evropská unie, čelící globalizaci. To je program Mélenchonovy levice, jež je i v České republice pomlouvána jako „krajní“, popřípadě protievropská.
Autor je novinář.