Uprchlíci obsadí Nákladové nádraží Žižkov


Na RefuFest letos opět dorazí uprchlíci z pobytového zařízení v Kostelci nad Orlicí. Návštěvníkům nabídnou svou domácí kuchyni i rukodělné výrobky.

Festival RefuFest vzniknul před dvanácti lety s myšlenkou nabídnout lidem možnost setkat se s uprchlíky. Proto hned na první ročník festivalu dorazily do Prahy dva autobusy lidí z uprchlických táborů, kteří mimo jiné měli možnost přivydělat si prodejem svých tradičních jídel. Poprvé RefuFest probíhal na Ovocném trhu, poté se přemístil na náměstí Míru, Střelecký ostrov a nakonec zakotvil v parku Kampa.

Příchozí jsou také lidé

„Od asi třetího ročníku byl Refufest dvoudenní. Bylo nám líto, když první den večer odjížděl autobus s uprchlíky zpět do Kostelce, do uprchlického tábora. Napadlo mě, že by bylo pro uprchlíky zajímavé a pro nás všechny dobré, kdyby mohli přespat v českých rodinách a prodávat svoje kulinářské výrobky i druhý den, anebo se jen účastnit druhého dne na Refufestu. Spolu s dobrovolníky z InBáze Berkat jsme oslovili české rodiny a přihlásilo se jich hodně. První večer si pro uprchlíky přišli, odvedli si je domů, tam je pohostili a zažili společný hezký večer (někdy i noc). Druhý den dopoledne je zase přivedli zpátky na RefuFest a nadšeně vyprávěli, jak se vzájemně poznali a nevázali přátelství. Bohužel byl později RefuFest opět jen jednodenní, a tak tato tradice přespávání zanikla. V současné době je ale RefuFest zase několikadenní, a tak doufám v obnovení této moc dobré tradice. Ještě stále se mi ozývají Češi, kteří tehdy uprchlíky ubytovávali, a ptají se, jak se ‚jejich‘ uprchlíkům daří,“ rekapituluje historii RefuFestu Věra Roubalová.

RefuFest je svobodnou laboratoří nové, příchozí identity, která vzniká na hraně toho, čím příchozí byli dříve a čím jsou dnes.

Motivaci k pořádání akce popisuje zakladatelka festivalu Jana Hradílková: „Má to být den, kdy si našinci uvědomí, že příchozí jsou také lidé. Přišli ze zásadních důvodů a začínají zde zcela znova. Vše, co byli předtím, je popřeno. Dlouhodobý stav pasivity je někdy srazí pod úroveň lidské důstojnosti. Ocitají se v neznámém terénu, v němž je velmi těžké obstát. RefuFest jim má vytvořit takový prostor, aby mohli na chvíli vyjít směrem k nám. RefuFest je svobodnou laboratoří nové, příchozí identity, která vzniká na hraně toho, čím příchozí byli dříve a čím jsou dnes.“

Postupně se z festivalu stávala interkulturní akce se stánky již integrovaných migrantů a pestrým programem. Umístění v centru hlavního města napomáhalo většímu výtěžku z prodeje, protože Kampou proudí mnoho lidí a zejména turistů. Přelomem v historii RefuFestu se stal rok 2016, kdy městská část Praha 1 zamítla InBázi zábor již tradičních prostor parku Kampa. Nejpravděpodobnějším důvodem se zdá být vyhovění protiimigračním náladám společnosti. Po zvážení různých možností se organizátoři dohodli na Nákladovém nádraží Žižkov, které samo přišlo s výhodnou nabídkou umožňující realizaci festivalu v jeho tradičním termínu.

Navzdory proměnám festivalu stále zůstává jeho klíčovou součástí zapojení uprchlíků čekajících na azyl do společnosti. „Tito lidé se díky RefuFestu dostanou na výlet do Prahy (InBáze jim proplácí alespoň jednu cestu), a mají tak možnost potkat se i s jinými osobami, než jsou ty, s nimiž se každodenně střetávají v prostoru uprchlického tábora. Dochází zde ke vzniku nových přátelství mezi lidmi různých kultur a krásné je, že nejen mezi blízkými kulturami, ale dokonce napříč kulturami bez ohledu na zemi původu,“ říká Martina Hrdličková z pořadatelské neziskové organizace InBáze, která má žadatele o azyl na festivale na starosti. „Do Kostelce jezdíme každý rok. Považuji za důležité se s lidmi, kteří poté na festival přijedou, osobně potkat, a moci jim tak osobně vysvětlit, jak stěžejní je jejich účast na naší akci. Pro mě osobně totiž právě oni představují RefuFest,“ dodává slečna Hrdličková.

Mezi zeměmi, jejichž kultura bude prezentována, jsou Ázerbájdžán, Arménie, Irák, Afghánistán, Čína, Etiopie nebo Kongo

Dlouhé čekání na azyl

Dva týdny před akcí vyrážíme z Prahy do sto padesát kilometrů vzdáleného Kostelce nad Orlicí oslovit zájemce v takzvaném pobytovém středisku ministerstva vnitra. Ojetého forda řídí dobrovolník Fredy Rada, jehož plynná ruština se nám ještě bude hodit. V Kostelci je největší české pobytové středisko pro žadatele o mezinárodní ochranu, kterých tu přečkávají asi dvě stovky. Žijí v neustálém napětí, zda nebude jejich žádost zamítnuta. Ti šťastnější získají mezinárodní ochranu, která není časově omezena a umožňuje i získání takzvaného integračního bytu. Další variantou je takzvaná doplňková ochrana platná pouze dva roky, po nichž přichází další vlna nejistoty a stresu při žádosti o prodloužení.

„Každá cesta do Kostelce je pro mě velmi náročná. Letos je to, myslím, již má sedmá návštěva těchto prostor. Vždy mě zaskočí, že některé lidi zde potkávám opakovaně. To znamená, že období nejistoty a obav ze zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu často trvá i roky. Vím o lidech, kteří zde prožili i osm let. Takovou životní situaci, jíž navíc předchází opuštění rodné země z důvodů obav o vlastní život, si neumím vůbec představit,“ sděluje koordinátorka uprchlíků Martina Hrdličková.

Na chodbě už nás očekává Ukrajinka Ludmila v důchodovém věku a s nadějí ukazuje fotografii z multikulturní skupiny Babí léto, služby InBáze, jejíž byla před pár lety v Praze členkou. RefuFestu se účastnila loni, což snižuje její šanci dostat se letos do jediného autobusu, který Správa uprchlických zařízení do Prahy vypraví. Přednost totiž mají nově příchozí. Ludmila pochází z Krymu, a jak nám směsí ruštiny a češtiny vypravuje, má nyní na pobyt výjimku a takzvané strpěcí vízum.

Po zvážení různých možností se organizátoři dohodli na Nákladovém nádraží Žižkov

Jídlo, přednášky, hudby

Ve skromné televizní místnosti jsou staré sedačky z kina. Posedává na nich asi dvacet zájemců, z nichž někteří s sebou na festival berou také rodinné příslušníky. Po úvodním slovu, které ochotně do ruštiny překládá jedna z klientek, přichází na řadu zapisování zájemců. Mezi zeměmi, jejichž kultura bude v Praze prezentována, se objevuje Ázerbájdžán, Arménie, Rusko, Irák, Afghánistán, Ukrajina, Čína, Etiopie a Kongo. Jídla na prodej si uprchlíci navaří už v Kostelci a v taškách je autobusem odvezou na festival, kde je budou moci ohřívat na elektrickém vařiči. Kromě jídla se budou nabízet i šperky z korálků či obrazy ázerbájdžánského malíře. Pravidla účasti jsou vytištěná ve třech jazycích. Někteří přítomní ovládají pouze čínštinu či francouzštinu, s nimi se příslušně jazykově vybavení pracovníci InBáze pokusí později telefonicky spojit a pravidla prodeje jim dovysvětlit.

RefuFest proběhne o víkendu 26. až 28. května. Pátek bude aktivisticky laděný, se stánky neziskovek, přednáškami a osvětou. Promítán bude úspěšný film z Jednoho světa Syrská lovestory. Bělorusko-slovenské duo Míša a Světlana chystá krásnou fireshow, po níž se Žižkovským nádražím rozezní song mladé rapperky Potmě nazvaný „Migranti nemůžou za vaše posraný životy“. Hlavním dnem však má být sobota, kdy bohatý hudební program přiláká návštěvníky ke stánkům nově příchozích i již usazených uprchlíků. Neděle pak bude patřit zejména dětem, přičemž o jídlo se postará patnáct stánků těch zájemců, kteří se už nevešli do soboty.

Autor je redaktor ČeskéGalerie.cz.

 

A2LARM