Česká republika – špatné místo pro život


Schvalování novely cizineckého zákona doprovázely strach, ignorantství a neochota poslanců k jakémukoli dialogu.

Poslanecká sněmovna včera většinou 113 hlasů schválila novelu cizineckého zákona – poté co ji minulý měsíc vrátil Senát. Dochází tak k dalšímu zpřísnění pobytu cizinců, kteří v České republice žijí, pracují a mají rodiny. Nejedná se přitom jen o zákon samotný, celý proces kolem jeho schvalování dává nahlédnout do zhoršujícího se stavu lidských práv, rovnosti obyvatel před zákonem a rozbíjení základů právního státu.

O této novelizaci bylo již napsáno mnoho. Novela (stejně jako většina jiných novelizací cizineckého zákona) byla zpočátku prezentována jako povinná transpozice evropského práva. Následně se do ní zapracovalo i mnoho jiných změn. Řádný legislativní proces trval přes rok a půl a znění novely schválila jak Legislativní rada vlády, tak následně i vláda samotná. Poslanec Václav Klučka (ČSSD) ve druhém čtení přišel s pozměňovacím návrhem, který – dle jeho vlastních slov – připravilo Ministerstvo vnitra. Tento pozměňovací návrh zásadně zpřísňuje již tak přísnou novelizaci a obchází celý předchozí legislativní proces.  Mnohé z těchto úprav jsou v rozporu s hospodářskými zájmy i mezinárodními závazky České republiky. Senát novelu vrátil k projednání Poslanecké sněmovně s pádnými argumenty, proč by neměla být přijata – důvodem byly právě Klučkovy pozměňovací návrhy, způsob jejich prosazování a neslučitelnost s právním řádem České republiky.

Pokud bude naše politická reprezentace i dál skrčeně vyčkávat na „vůli lidu“, tlumočenou represivními zákony z pera Ministerstva vnitra, dobré místo pro život se z naší země nestane.

Mezi nejkritizovanější části novely patří především zrušení dozoru státního zastupitelství nad zadržovacími zařízeními pro cizince, diskriminace občanů ČR ve smíšených manželstvích s cizincem, vyloučení soudní kontroly nad jednáním Ministerstva vnitra a mnoho dalších.

Senátní zpravodaj Václav Láska přišel včera do Poslanecké sněmovny zdůvodňovat, proč by poslanci měli novelu zamítnout. Nesetkal se s pochopením – až na pár výjimek byl tvrdě kritizován řečníky bez ohledu na jejich stranickou příslušnost. Argumenty pro schválení novely byly na hony vzdálené od meritu věci – jakmile jde o migraci, poslanci se neorientují, jsou iracionální a spoléhají se téměř bezvýhradně na názor Ministerstva vnitra. Jak je možné, že ke schválení takto komplexního návrhu si několik spojenců kolem ministra Chovance vystačí s vágními bezpečnostními argumenty Auditu národní bezpečnosti? Místo věcné debaty se Sněmovna proměnila v místo plné nerelevantních útoků jak na Senát, tak na senátora Lásku samotného. Z poslanců přímo čišela neznalost tématu a neochota naslouchat expertním názorům. Více než čtvrt roku chtěly vést o jednotlivých aspektech dialog nejen Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty, ale také Advokátní komora, Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora a další. Neúspěšně.

Pravolevý střet neexistuje

Strach z tématu, kterému nikdo v Poslanecké sněmovně dostatečně nerozumí, a všudypřítomná obava z nepopulárního rozhodnutí v předvolebním období vedly k tomu, že poslanci téměř ze všech politických stran hlasovali s poslancem Klučkou jako jeden muž a jedna žena. Proti byli téměř všichni lidovci, většina poslanců KSČM se zdržela. Pravolevý střet v otázce cizinců neexistuje. Střet liberálně-progresivních hodnot proti konzervativními národovecko-bezpečnostnímu vnímání je sice slabě přítomný, ale progresivistů je mezi poslanci tak žalostně málo, že téměř není vidět. Tristní pohled byl především na hlasování ČSSD, která by měla mít k lidským právům, lidské důstojnosti a spravedlnosti zásadní historický vztah, a TOP 09, která se navzdory své image proevropské liberální strany nezmohla na sebemenší odpor a pro novelu její poslanci a poslankyně hlasovali. ANO 2011, které populisticky vyčkává a je hodnotově impotentní, je asi zbytečné zmiňovat.

Pokud bude naše politická reprezentace i dál skrčeně vyčkávat na „vůli lidu“, tlumočenou represivními zákony z pera Ministerstva vnitra, dobré místo pro život se z naší země nestane. Vize, která počítá s udržitelným rozvojem, jasnou evropskou politikou, rozvojem vzdělávání a zvyšováním mezd, je v ostrém rozporu se strachem z dialogu, prosazováním represivních opatření vůči jedné skupině obyvatel a neochotou rozhodovat o nepopulárních tématech.

Autorka je socioložka.

 

A2LARM