Mix měsíce: Reaper Death Seal Corporation

,

Jak propojit technologii virtuální reality s hudbou? A může nahradit klasické hudební nosiče? Nejen o tom jsme hovořili s autory aktuálního Mixu měsíce.

Pražský audiovizuální kolektiv Reaper Death Seal Corporation vytvořil už několik zajímavých multimediálních projektů. Trojice David Střeleček, Michal Plodek a Ivo Kováč se podílela na fungování online streamovací platformy Sodastream, která čas od času pořádala v žižkovském klubu Punctum debaty o umění doplněné o specifickou audiovizuální stránku. Důraz na obraz i zvuk se přenáší i do projektu Reaper Death Seal Corporation. Ten se například objevil na minulém ročníku mezinárodního festivalu současné elektronické hudby a nových médií Lunchmeat. Virtuální realitu s hudbou propojili i na výstavě Frontier Justice Experience, s níž se zúčastnili uměleckého veletrhu ve Stockholmu. Virtuální simulátor, spočívající v tom, že se v blíže nespecifikované vesmírné lokalitě pohybujete vesmírnou lodí, vytvořila trojice i jako doplněk k albu Dane Law s názvem r.bit, které vyšlo na pražském kazetovém labelu Genot Centre. Jako hudební podkres ke hře pak slouží právě zmiňované album. Přes hodinu trvající mix, který si Reaper Death Seal Corporation připravili speciálně pro náš web, prozkoumává současnou postklubovou hudbu, ale nabízí i nevydané skladby dvou členů kolektivu EVA01Bilej Kluk. V rozhovoru se dozvíte, jak moc je složité programování virtuální reality, jestli bude pokračovat streamovací platforma Sodastream a co dalšího kolektiv chystá.

Jak jste se dali dohromady? Spolupracovali jste spolu před Reaper Death Seal Corp. a Sodastream?

David: Fungujeme neustále spolu. Všichni jsme z Hradce Králové. Předtím jsme měli projekt Chucpe. Děláme různý menší projekty. Reaper Death Seal Corp. vznikl vlastně kvůli loňskému Lunchmeat festivalu, kde nás požádali, abychom tam zahráli.

Co stálo za nápadem dělat online streamovací platformu Sodastream?

Michal: Shodli jsme se s Jirkou Sirůčkem, Noemi Purkrábkovou, Šimonem Levitnerem a Alžbětou Stránskou, že bychom chtěli čas od času dělat akci, na níž by se setkali lidi, hráli jsme hudbu společně s hosty a k tomu se promítal nějaký vizuál. Do toho jsme začali dělat i debaty, které se víceméně točily okolo umění. Tenhle nápad se momentálně přelívá do novýho prostoru, který bude brzo k dispozici. BCAA bude fungovat jako takové studio: rádio a zároveň naše laborka.

Budete tam dělat i hudební akce?

David: Jo, ale nebudou veřejný. Všechno online. Ono je to dost omezený tím vnitřním prostorem, kterej je dost malej a i tím veřejným prostorem kolem Petrohradský, kde se BCAA nachází. Nebude úplně přístupný pro veřejnost. Zároveň ale budeme spolupracovat s kluby a promotéry na sdílení interpretů.

V čem se teda bude BCAA lišit od Sodastream?

David: Jediný rozdíl je asi jenom v tom, že to nebude jedna akce, ale pravidelnej měsíční program. Zároveň v BCAA vzniká malá galerie, která bude 24/7 streamovaná na internet. Vernisáže se spojí s akcemi v JednaDvaTři Gallery v Petrohradský. Plus to doprovodí veřejný přednášky v BCAA.

Michal: Zároveň upgradujeme práci s vizuálem. Máme tam modrou stěnu, takže všechny shows, který se tam budou streamovat, budou přímo zasazený do vizuálu. Je jasný, že si na akce budeme zvát různý umělce a VJe, kteří se budou na vytváření vizuálu podílet.

David: Archiv celýho obsahu rádia budeme mít pravděpodobně na internetu na našem webu bcaasystem.com

Kdy bude teda prostor ready?

David: Mělo by to bejt ready už před začátkem léta. Máme zatím stanovený datum 24. června, kdy by měla proběhnout první hudební show.

Přesuneme se k vašemu dalšímu projektu Reaper Death Seal Corporation, v němž se snažíte do určité míry propojit virtuální realitu (VR) s hudbou. Jak jste se dostali k programování VR her?

Michal: Chtěl jsem zkusit dělat hry, a tak jsem si stáhnul engine Unity, a když sem to zkusil, tak bylo jasný, že není tak složitý vytvářet experience a prostředí. Začali jsme pracovat se 3D skeny a postupně jsme přidávali vlastní cg modely. Tohle bylo ideální médium pro Sodastream trailery. Potom jsme se tomuhle začali trochu víc věnovat a na bazaru jsme si sehnali Oculus.

Na programování se podílíte všichni dohromady?

David: Ne, v Unity umí pracovat jen Michal

Ivo: V tom, co děláme, jsme žádný velký programování nepotřebovali.

David: Ale je to týmová práce.

Já jsem hrál vaši hru k albu Danea Lawa, které vyšlo na pražském labelu Genot Centre. Je to v podstatě takový simulátor. Byli byste schopní vytvořit třeba regulérní střílečku?

Michal: No, to ne. To už musíš řešit game design, umělou inteligenci, optimalizaci atd. A to už je trochu jinej level. Používáme Unity spíš jako software pro vizuál, nepracujeme jako herní studio.

Nechystáte se náhodou udělat VRko s vlastní hudbou?

David: Jo, přesně na něčem takovým teď budeme dělat. Připravujeme něco už na akci, kdy bude v galerii Plato Ostrava hostovat Futura. Budeme tam mít připravené vlastní VRko s naší hudbou.

Michal: Chceme dotáhnout náš nápad s autem-evíčkem, který bylo na Lunchmeatu. Samozřejmě, že potom to celý bude na netu, takže to nebude jenom záležitost jedný výstavy.

Myslíte si, že VR s vlastní hudbou je způsob, jakým se bude v budoucnu vydávat hudba? Může nahradit klasické formáty jako cédéčko nebo vinyl?

Ivo: Podle mě je soundtrack v hrách hrozně důležitej a v lecčems už jenom ta hudba dokáže posunout zážitek z hry někam jinam, takže nevidím důvod, proč by tohle nemohlo fungovat i naopak.

Michal: Podle mě je to podobný, jak když děláš videoklip k hudbě.

David: Nemusíš každou hudbu vydávat s klipem.

Máte nějakou oblíbenou hru, která vás bavila hlavně kvůli soundtracku?

Michal: Doom 4 máme všichni rádi, samozřejmě i kvůli vizuálu a gameplay. Je to naprosto dokonalá věc. A stejně tak i Horizon Zero Dawn.

Máte v Praze nějaké oblíbené kluby, kolektivy, DJs, kam rádi chodíte?

David: Moc možností tu pro nás není. Mám rád věci okolo Neone, pak je tady Underdog’s Ballroom, kde maj nejlepší zvuk, ale vlastně to není žádnej klub. Ve Vršovicích se teď otevřel nový klub Ankali, který mají na starosti lidi okolo Polygonu/Nitevibes. Byli jsme na otvíračce a fajn. Takhle může klub vypadat. Mít možnost si sednout někam stranou a třeba poslouchat hudbu z přilehlých reprobeden. Klub by podle mě měl fungovat i jako místo, kde trávíš čas.

 

A2LARM