Mix měsíce: New Magic Media

O nových impulzech na pražské klubové scéně a promýšlení konceptu party mimo zajeté koleje jsme hovořili s Adélou Sobotkovou, která jako DJka vystupuje pod jménem New Magic Media.

Ještě donedávna umělkyně Adéla Sobotková doprovázela především ostatní DJe svým jedinečným, působivým a temným vizuálem, teď už nějakou dobu pod jménem New Magic Media sama dominuje mixážnímu pultu. Její sety patří vždy k těm nejplynulejším a nejtanečnějším, jaké může mixování dekonstruované taneční hudby postklubové scény nabídnout. Postklubové scéně se věnuje i ve svém pravidelném pořadu Echo Adély Sobotkové na stanici Radio Wave.

V padesátiminutovém fluidním mixu se ozvou skladby například od Toxe, Celes7e, Zutzut či různé remixy a dekonstrukce původních skladeb od mnoha dalších producentek a producentů. Čím je nejen místní postklubová scéna specifická? Dočtete se v rozhovoru níže.

Jak ses vlastně dostala k DJingu? Bylo to skrze tvé VJské projekty a spolupráce?

Došla jsem k tomu spíš tak, že se mi to chtělo dělat, a díky tomu, že mě baví hudba sama o sobě. Ale je jasný, že prostřednictvím VJingu jsem navázala víc kontaktů a dostala se z původně „jen“ návštěvnickýho módu na profesionální stranu. Kontakty jsou ale stejně vždycky prvně přátelský. Rozhodně nechci spolupracovat s někým, o kom nevím, co je zač, nebo naopak vím, že je to zmrd a nepodporuje diverzitu na parketu ani za decks a je drsný bro, a pravděpodobně mě k tomu nepřesvědčí ani peníze. VJovat jsem začala s Katlou (DVDJ NNS) z KSK, se kterou jsme založily LOLLAB, a na party jsem poprvé DJovala s Martyynou taky z KSK, takže by se dalo říct, že se to stalo díky KSK girls, což je mimochodem jedna z nejzajímavějších bookujících party v Praze. Když se holky vzájemně podporujou, je to nejlepší.

Teď jste dali dohromady DJskou platformu Blazing Bullets. Kdo se na ní všechno podílí a co má tato platforma vůbec představovat?

Tahle otázka docela dobře navazuje na předešlou, protože Blazing Bullets už jsou úplně založený na přátelství. Vznikli jsme tak, že jsme společně s klukama z Reaper Death Seal Corp a lidma okolo AM 180 Collective a KSK začali chodit společně do zkušebny dj.lab na Jižáku. Sharovali jsme nájem a to učení na cdjs skoro vždycky skončilo jako děsná party, tak jsme prostě založili Blazing Bullets. Poprvé jsme tak hráli na Stalinu. Spočívá to v tom, že téměř kdykoli, kdy je někdo z nás někam booknutej, vyrážíme tam společně a nakonec se všichni prostřídáme různě mezi sebou za players s b2bčkama. Trochu obsaď a žij. Máme rádi celý spektrum hudby a sami sebe navzájem taky, takže je to vždycky hodně barevný a nikdo nikoho neomezuje. Stylově se nijak nevymezujeme. V našich setech můžeš slyšet Mansona, Korn, trap, techna, rapy, Rihannu i nejvíc fresh postklubový věci. Vnímám to spíš jako takový komunitní fluidní celek, než že bychom si nějak moc striktně každej drželi „to svoje“. Do budoucna by mi přišlo dobrý, kdybychom třeba i v rámci BCAA eventů, což dělají kluci z Reaper Death Seal Corp, s kterýma jste dělali předchozí mix, pořádali „all night parties“ s různými hosty, protože umíme udělat celou akci i s vizuálama a VJingama. Ale hlavně by se mi líbilo založit label.

Ve svém pořadu na Radiu Wave se věnuješ především tzv. postklubové hudbě. Našla bys nějaký zásadní aspekt, který tě na ní nejvíc přitahuje?

Zásadní pro mě je asi to finální překonání žánrů, překonání bro-scének, což je teda ještě místy hodně v procesu, bohužel. Nejvíc pro mě znamená možnost pracovat v rámci taneční hudby s totální osobitostí, a to nejen u produkování, ale samozřejmě i u DJingu, kterej měl na dekonstrukci taneční hudby poslední dekády zásadní vliv, a svobodou, která jde až tak daleko, že se někdy může jednat pouze o tanec vnitřní. A úplně nejdůležitější je, že postklubová vlna navazuje na původní klubovou subkulturu, která měla pro jednotlivce funkci hlavně osvobozující a seberealizující. To se děje i teď – kolektivní osvobození těl všech tvarů, stavů, barev, sexualit, (ne)pohlaví, duší v jeden moment bez nutnosti si něco vysvětlovat. Jinde než na parketu při tanci jsem to zatím nezažila.

U nás a de facto i jinde na světě je postklubová scéna celkem marginální záležitost. Myslíš, že to funguje i jako takový komunitní safe place, kde se setkávají ti samí lidi? Tzn. otevřený prostor, kde ale musíš dodržovat určitá pravidla a zejména respektovat ostatní účastníky a pokud ne, tak tam nemáš co dělat…

V Česku tahle scéna zatím ještě úplně není zakořeněná – není tu moc lidí, který by se snažili přemýšlet mimo zajetý koleje „klubový zábavy“, ale je tady několik dalších club nights jako třeba Medicine, !Explore nebo Levitate, kde lidi, kteří za akcemi stojí, přemýšlejí nad line-upem s nějakým přesahem. A většinou se tam dá zažít přesně ten safe space pocit, i když to někdy ještě zadrhává a člověk schytá drsný grab za zadek nebo jinou formu disrespektu, což platí teda i u hraní za decks, samozřejmě, například v podobě hrabání v mixu od zvukařů atd. Ale je to čím dál míň častý, když se člověk pohybuje přesně jen ve svojí bublině, která ty svoje pravidla upevňuje díky opakovanýmu setkávání a sdíleným zážitkům. Ale přijde mi to vlastně dost škoda, protože by bylo skvělý, kdyby se takhle dobře měli všichni, co se chtějí bavit a vytančit démony, a ne si je naopak z party odnést. Na posledním Levitate, kde měla live vystoupení Jana Kratochvílová, jsem třeba zažila nejvíc inkluzivní party, protože tam přišly třeba i starší ročníky – totální weirdos i hardcore fans Jany Kratochvílové, kteří by do Neone jinak nikdy nešli a bylo to úplně skvělý a osvěžující. Jinak jsem pro to, aby safe space pravidla byly vylepený na dveřích každýho klubu, nejen těch undergroundových.

Kde tě v nejbližší době můžeme slyšet?

Vzhledem k tomu, že začaly prázdniny, a tudíž i festivaly, teď asi moc parties nebude. Mám nějaké promítací joby s Lollabem nebo třeba na nejbližším KSK budu dělat speciální VJing pro moji oblíbenou DJku KRY z Intruder Alert. Taky jsou k vidění i slyšení moje věci na výstavě Klub Fiesta, která teď probíhá v galerii Plato v Ostravě. Je to společná výstava mnoha mladejch umělců, která řeší hlavně materiální a vizuální stránku club culture. Mám tam videa a mix, který jsme udělali společně s dzurillah. Jinak se ale samozřejmě může stát – jako teď už párkrát –, že budeme někde nečekaně s Blazing Bullets a obsadíme prostor a playery. Předjednaný je taky můj set ve Vídni na akci Ashida Park.

O hudbě píšeš, často navštěvuješ různé eventy v Praze, ale i jinde v republice. Máš vyhlídnuté nějaké akce, kde sice hrát nebudeš, ale rozhodně si je nenecháš ujít?

Nedávno proběhlo Creepy Teepee, které patří každý rok hudebně k nejkvalitnějším a nejvíc fresh festivalům v Evropě. Jinak moc nevím, co se chystá, protože s tím jsou vždycky tajnosti. Pár zajímavých jmen se letos objeví i na letošním ročníku Lunchmeatu. Další KSK v srpnu bude taky super. Jinak asi skoro každá party v Säule v berlínským klubu Berghain je teďka smysluplná a stojí za návštěvu.

Je něco, co bys ráda řekla o mixu, který jsi pro nás připravila?

Asi jen to, že jsou v něm moje oblíbený tracky z poslední doby a že je nahranej live a bez příprav – tak totiž hraju vždycky.

 

Čtěte dále