Otevřený dopis ministrům Chovancovi, Chvojkovi a Pelikánovi

Spolek Konsent a řada osobností veřejného života se vymezují proti učebnici kriminologie, jež šíří nepřijatelné mýty o trestném činu znásilnění.

Vážený pane ministře Chovanče, vážený pane ministře Chvojko, vážený pane ministře Pelikáne,
obracíme se na Vás, jako na ministra vnitra, ministra pro lidská práva a ministra spravedlnosti, kvůli knize Kriminologie, 4. aktualizované vydání, která slouží jako výukový materiál studentům a studentkám právnických fakult a Policejní akademie ČR. Konkrétně nás znepokojila část kapitoly X věnující se mravnostní kriminalitě. Na kapitolu upozornil časopis Reportér 24. 8. 2017 a její části od té doby kolují po internetu, kde budí oprávněné pohoršení.

Kapitola uvádí řadu nebezpečných mýtů týkajících se trestného činu znásilnění. Pro oběti sexuálního násilí přitom může být naprosto fatální, pokud se obrátí pro pomoc k někomu, kdo po přečtení této kapitoly nabude dojmu, že si oběť za znásilnění může sama (například proto, že se vyzývavě oblékla); k někomu, kdo se domnívá, že pokud žena nevykazuje známky fyzického „poškození“, patrně si znásilnění vymyslela (podrobněji se problematickým pasážím věnoval kolektiv SdruŽeny ve své výzvě autorům a kriminolog Pavel Houdek v článku pro Alarm).

Rozumíme tomu, že z Vaší pozice nemůžete zasahovat do podoby vysokoškolských výukových materiálů, přesto bychom Vás ale v souvislosti se zmíněnou knihou chtěli požádat o vyjádření, které by širokou veřejnost ujistilo o tom, že oběti sexuálního násilí mají v této zemi zastání a že potírání násilí na ženách je prioritou Vaší i Vašich resortů.

V České republice je ročně nahlášeno okolo 600 případů znásilnění, přičemž podle odhadů se jedná maximálně o 10 procent procent skutečného stavu. Nízký počet nahlášených případů je výsledkem přetrvávajících mýtů o podílu viny oběti na znásilnění. Osoby, které se setkaly se sexuální násilím, se velmi často potýkají s představou, že jim nikdo neuvěří. Přitom je klíčové, aby měly k policistům a policistkám důvěru a aby se jim dostalo citlivého a od předsudků oproštěného přijetí. Zároveň je potřeba zdůraznit, že sexuální násilí se týká žen i mužů.

Vážení páni ministři, žádáme Vás:
abyste se od zmíněné kapitoly veřejně distancovali a její obsah prohlásili za zcela nepřijatelný;
abyste se zasadili o kvalitní výuku policistů, policistek a dalších pracovníků a pracovnic, kteří poskytují (nebo budou poskytovat) pomoc obětem sexuálních trestných činů;
abyste učinili aktivní kroky k osvětě veřejnosti, z níž bude zřejmé, že vina za znásilnění náleží pouze pachateli tohoto trestného činu, nikoliv oběti;
abyste se zasadili o vyvrácení nebezpečného mýtu, že většina nahlášených znásilnění je falešných. Míra falešných ohlášení u znásilnění je pouze o tři procenta vyšší než u jiných trestných činů a mnohem palčivějším problémem je, že většina pachatelů zůstane bez potrestání;
abyste se zasadili o urychlení ratifikace Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí – Istanbulské úmluvy. Její uvedení v praxi bude dalším důkazem toho, že Česká republika patří mezi vyspělé demokracie, v nichž je násilí na ženách považováno za nepřijatelné.

Děkujeme za reakci na náš dopis.

Johanna Nejedlová, Konsent
Dagmar Krišová, Konsent
Kateřina Kilianová, Konsent
Barush Maush, Konsent
Kamil Fila, publicista
Lucia Zachariášová, právnička, zastupitelka Prahy 3 za Zelené
Apolena Rychlíková, dokumentaristka, redaktorka A2larmu
Ondřej Liška, bývalý ministr školství
Petr Kutílek, zastupitel
Jana Smiggels Kavková, ředitelka Fóra 50 %
Monika Horáková, překladatelka a politička
Barbora Antonová, překladatelka
Česká ženská lobby
GIC NORA
UNIPA
Acorus
ROSA
Otevřená společnost
NESEHNUTÍ
Gender Studies
Kateřina Šaldová, socioložka, Amnesty International
Martin Freund, zastupitel
Stanislav Biler, sociolog
Lydie Franka Bartošová, knihovnice
Jan Kurka, Green Fundation
Jiří Špičák, hudební dramaturg, Radio Wave
Vojtěch Hála, učitel
Ivana Recmanová, konzultantka
Nina Fárová, socioložka
Tereza Hendl, filosofka
Kateřina Elefant
Klára Vlasáková
Magdalena Šipka
Eva Svobodová, Čtvrtá vlna
Martina Overstreeet, publicistka
Jana Patočková, blogerka, copywriterka a freelance-publicistka
Anna Drahná
Karolína Havlínová
Lenka Gorecká
Hana Kuncová
Jan Kašpárek
Hana Grygarová
Kamila Steinbachová
Anežka Michnová, feministka
SdruŽeny, feministický kolektiv
Adéla Stichová
Jitka Hausenblasová, Gender Studies
Vojtěch Kaláb, sociolog
Michal Šindelář, expert na mobilitu
Ondřej Frunc
Peter Tkáč
Lenka Vochocová, mediální analytička
Martina Malinová, dokumentaristka, básnířka
Kristýna Hněvsová
Václav Krajňanský
Martina Dobrovolná, socioložka
Jasmin Ježková
Martina Koštanská,
Alma Lily Rayner
Aleš Rumpel
Širín Ježková, pedagog volného času
Jaroslav Cerman
Klára Voldřichová
Jiří Honzírek, divadelní režisér
Michal Kašpárek, publicista
Jan Jablunka, sociální informatik a vrcholový sportovec
Zuzana Fuksová
Klára Škrobánková
Kateřina Škařupová, odborná asistentka a výzkumnice
Tereza Jarníková, oceánografka
Marie Lukáčová umělkyně, Čtvrtá vlna
Anita Vykydalová
Diana Gregorová, socioložka
Filip Pivoňka , pracovník v sociálních službách
Mahulena Kopecká
Markéta Müller, učitelka
Janet Ježková
Jana Valdrová, lingvistka
Gail Whitmore, ředitelka Ozvi se!
Martina Smutná, umělkyně, Čtvrtá vlna
Pavel Zoubek, programátor
Lenka Štěpánová, předsedkyně České středoškolské unie
Yoricka Smolíková
Helena Skálová, ředitelka NNO
Kristina Marie Kubcová, studentka UK
Pavla Minaříková
a další.

K výzvě je možné se připojit zasláním e-mailu na [email protected].

 

Čtěte dále