Skandál ze Silicon Valley zrcadlí nerovnosti, které v technologickém odvětví panují již delší dobu. Na začátku měsíce unikl na veřejnost Manifest zaměstnance Googlu Jamese Damorea. Damore v desetistránkovém dokumentu reaguje na politiku Googlu a jeho snahy o podporu žen a zaměstnanců z minorit. V dokumentu tvrdí, že nerovné zastoupení žen v IT odvětví je zapříčiněno biologickými odlišnostmi žen a mužů. Technologický gigant Damorea několik dní po úniku dokumentu propustil. Damore totiž porušil kodex společnosti, jenž zakazuje podporování genderových stereotypů.
Vedení Google se jednoznačně postavilo proti Manifestu a nyní by se mělo také zasadit o skutečné narovnání podmínek mezi bílými muži, ženami a zaměstnanci z minorit.
Google sice Damorea propustil, potíž tkví ale v tom, že ženy jsou ve firmě diskriminovány systematicky. Google sice nabízí programy na podporu rozvoje a růstu žen a zaměstnanců z minorit, přesto se na firmu právě kvůli nerovnému zacházení s ženami chystá žaloba. Její podání zvažuje šedesát bývalých i současných zaměstankyň. Nelíbí se jim, že ve společnosti ženy vydělávají na stejné pracovní pozici méně než jejich mužští kolegové. Některé z žen také uvádějí, že v Googlu panuje pro ženy nepřátelské prostředí.
Rozdílů v odměňování žen a mužů si všimlo i Ministerstvo práce Spojených států, které na společnost podalo žalobu v dubnu letošního roku. Podle právního zástupce Johna Fibingera, který zastupuje ženy zvažující žalobu, „si zaměstnankyně vydělají až o čtyřicet tisíc dolarů ročně méně než muži, kteří vykonávají stejnou práci a mají stejnou kvalifikaci“. Jedna z žen zjistila, že má ve svém týmu mužské podřízené s menší kvalifikací, kteří však berou víc peněz než ona. Další zaměstnankyně mají plat o třetinu nižší než muži na stejné pozici.
Každodenní sexismus
Zaměstnankyně Googlu a dalších technologických firem ze Silicon Valley si rovněž stěžují na to, že je manažeři neberou jako možné lídryně týmu. Ženy dále čelí nevhodným dotazům na osobní život i nechtěné sexuální pozornosti a obtěžování. Některým vadí, že je kolegové nerespektují ani v případě, že pracují více než oni. „Bylo mi sděleno, že po dobu delší než rok nemám očekávat povýšení, přestože moji mužští kolegové byli za tu dobu povýšeni několikrát,“ uvedla pro server Huffington Post Caitlin, technická projektová manažerka, která kóduje a designuje složité algoritmy.
Pro ženy jako je Caitlin, které v zaměstnání dennodenně čelí sexismu, je Damoreův Manifest jednoznačným důkazem toho, jak přezíravě se někteří lidé v odvětví chovají ke komukoli, kdo není bílý a není muž. „Přednosti a schopnosti žen a mužů se liší částečně z biologických příčin a tyto rozdíly mohou vysvětlit, proč nejsou ženy rovnocenně zastoupeny v technologických firmách a jejich vedení,“ tvrdí Damore v Manifestu. Svůj text založil na pseudovědeckých argumentech, které byly nekriticky přijaty jeho zastánci a pravicovými médii. Vážnost jeho tvrzením navíc dodával doktorát z biologie. Později se však ukázalo, že ho nedokončil.
Pokusy ospravedlnit nerovné postavení žen vědeckými důkazy byly v minulosti běžné a objevují se i v dnešní době. Psychologické studie nicméně dokazují, že v matematických či verbálních schopnostech jsou mezi pohlavími jen minimální, pokud vůbec nějaké odlišnosti.
Podle reakce bývalého vysokého manažera Googlu Yonatana Zungera práce na vyšších pozicích vyžaduje víc než jen technickou zdatnost. „Inženýrství není umění konstruovat zařízení – je to umění vyřešit problémy,“ vysvětluje Zunger, proč se autor Manifestu mýlí. Přístroje jsou podle něj prostředkem, nikoli výsledkem. „Vyřešení problémů spočívá především v jejich pochopení – a celá záležitost, na které pracujeme, má za cíl vyřešit problémy ve vnějším světě, problémy lidí,“ uvádí Zunger.
Damore v Manifestu tvrdí, že nedostatek žen v IT i ve vedoucích pozicích je způsoben tím, že ženy jsou oproti mužům více zaměřeny na péči, nevyhovuje jim stres a jsou spíš emotivní než systematické, a proto si vybírají práci v sociálním odvětví. Podle studií však na středních školách i na univerzitách v matematice dosahují lepších výsledků ženy. To, že si vybírají dále kariéru v sociálním odvětví, je pak zapříčiněno stereotypní výchovou nebo tím, že technické odvětví komunikuje především s muži a ženy jako potenciální zájemkyně o zaměstnání opomíjí.
Kdy ženy přestaly kódovat?
Ve skutečnosti bylo IT dříve doménou žen. Dlouhou dobu v oboru studovaly převážně ženy a obecně se usuzovalo, že je to ženské odvětví. Často proto, že byl zakořeněn stereotyp o tom, že ženy mají lepší verbální schopnosti a při kódování je potřeba používat jazyk jedniček a nul. V roce 1984 se však poměr žen a mužů výrazně změnil. Často je ústup žen z IT spojován s tím, že byznys začal být výnosnější, a tak se perspektivnější práce ujali muži.
Výzkum Jane Margolis z roku 1990 ukazuje, že v roce 1984 se začali informatiku na univerzitách studovat častěji chlapci. Tento trend nadále pokračoval v neprospěch dívek. Margolis šetřením zjistila, že oproti dívkám má větší počet chlapců doma osobní počítač. Rodiče totiž počítače kupovali mnohem častěji synům než dcerám. Ti pak měli ve výuce náskok a dívky, které doma počítač neměly, za chlapci zaostávaly. Postupně tak z odvětví vypadly a IT se začalo pokládat za odvětví vhodné pro muže. Nyní se do něj pomalu snaží dívky vrátit a vydobýt si v něm rovné podmínky.
Celá kauza a její medializace mohou být pro odvětví a postavení žen i menšin v něm prospěšné. O nerovném postavení se konečně mluví. I když značná část lidí stojí za Damorem, dostalo se hlasu mnohým ženám, které diskriminaci v IT čelí. Vedení Google se jednoznačně postavilo proti Manifestu a nyní by se mělo také zasadit o skutečné narovnání podmínek mezi bílými muži, ženami a zaměstnanci z minorit. Stane se tak? A bude Google případně následovat celé Silicon Valley?
Autorka studuje žurnalistiku.