Čeští středoškoláci touží po mobilu a autoritách


Výzkum Člověka v tísni ukázal, o čem sní studenti středních škol, pokud zrovna nesedí v lavicích.

Jaká je současná generace středoškoláků? Usínají a probouzejí se s chytrým mobilem v ruce, aby jim na Messengeru nebo Snapchatu nic neuniklo. I tak lze interpretovat výzkum společnosti Člověk v tísni, která spolu s Medianem zmapovala názory a zájmy českých studentů v letošním roce. Vzhledem k tomu, že tento výzkum prostřednictvím dotazníků na středních školách probíhal i v minulých letech, nabízí mnohem zajímavější objevy, než s jakými by si vystačili autoři stereotypních článků se staromileckou rétorikou typu „mladí pořád jen koukají na mobil a svět je vůbec nezajímá“.

Obliba stran s ostřejší rétorikou a výrazným vůdcem souvisí i s příklonem lidí k autoritativní vládě. Celá třetina studentů označila autoritářskou vládu za určitých okolností za přijatelnější než demokracii.

Zjištěné trendy v jejich názorech mají se světem internetových sociálních sítí mnohem širší souvislost, než by se mohlo na první pohled zdát. Získaná data ukazují, že za jeden z největších a nejzávažnějších problémů středoškolští studenti označují kromě mezilidských vztahů a korupce i soužití s romskou menšinou. Pocit problematického žití s Romy se v životě českých studentů přitom stále více upozaďuje (z šestadvaceti procent v roce 2014 na současných čtrnáct procent). Podobný propad zažila i nezaměstnanost. Naopak oproti předchozím rokům se do ohniska jejich pozornosti vyšvihly problémy migrace a také terorismu, který za nejzávažnější problém považuje třicet jedna procent z nich oproti pouhým sedmi procentům o tři roky dřív. Jestli existuje oblast, která je zcela mimo zájem českých studentů, je to globalizace.

Sociální sítě jako zdroje informací

Srovnání aktuálních studentských názorů s předchozími roky napovídá, že určování klíčových problémů vychází spíše z módních vln převládajících na sociálních sítích než z osobního prožívání reality. Jak autoři zprávy sami zmiňují, názorový obsah odráží spíše informační zdroje, ze kterých studenti své informace čerpají. Tento postřeh podporují i jiné výzkumy agentury Median, která se na výzkumu podílela. Podle nich se mezi léty 2014 a 2015 závažnost tématu migrace a uprchlíků v českých médiích dokonce zčtyřnásobila. Myšlenky středoškolských studentů zrcadlí obsah současné mediální agendy.

Pohled na zveřejněné statistiky navíc ukazuje, že ve všech zpracovaných tématech mají na formování názoru zásadní vliv třídní rozdíly. Sociální původ se projevuje už v samotném složení dětí na gymnáziích a učňovských oborech. Jak předložená práce zmiňuje, gymnazisté častěji pocházejí z rodin vysokoškoláků a bohatších rodin. Navíc se liší například v tom, jestli za zásadní problém považují ve svém okolí etnické menšiny či drogy (učni), nebo korupci a nízkou mediální gramotnost (gymnazisté). V případě terorismu a migrace však tyto rozdíly zcela mizí. Vliv sociálních sítí se projevuje i v tom, že ve srovnání se tři roky starým výzkumem jsou primárním zdrojem informací pro dvojnásobný počet středoškoláků.

ANO autoritářství i Okamurovi

Naopak na politické přesvědčení má třídní původ i navštěvovaná škola největší vliv. Zatímco gymnazisté by v případě, že by mohli volit, hodili nejvíc hlasů TOP 09 a na druhém místě by se umístilo hnutí ANO, učni po Babišovi nejvíce preferují uskupení SPD Tomia Okamury. Malou retro vlnu zažívá u studentů učňovských škol i lehce pozapomenutý kmet české xenofobie, Dělnická strana sociální spravedlnosti. Celkově je pro respondenty nejpřijatelnější ANO (24 %), následovaný TOP 09 (17 %), Piráty (17 %) a SPD (14 %).

Obliba stran s ostřejší rétorikou a výrazným vůdcem (Babišovo ANO a Okamurovo SPD) souvisí i s příklonem lidí k autoritářství. Celá třetina studentů označila autoritářskou vládu za určitých okolností za přijatelnější než demokracii. Podobný závěr zjistil i výzkum CVVM z letošního roku, v němž se stejným způsobem vyjádřila čtvrtina dotázaných starších patnácti let. Ostatně výzkum Člověka v tísni odhaluje, že demokracii samotnou považuje za nejlepší způsob vlády pouze třicet sedm procent dotázaných.

Zajímavý je vztah k socialistickému režimu v Československu v letech 1948–1989, který hodnotí pozitivněji než současný systém pětina dotázaných. Jedná se o srovnatelné výsledky s výzkumem z roku 2009. Studenti jsou dnes ale vůči minulému režimu o něco kritičtější než v předchozích letech. Výzkum tak u nás nepotvrdil nedávno prezentované zjištění, že zájem mladých lidí o socialismus je na Západě na vzestupu.

Autor je spolupracovník redakce.

 

A2LARM