Foto Petr Zewlak Vrabec
Přibližně před rokem proběhl převod budovy Autonomního sociálního centra Klinika z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na Správu železniční a dopravní cesty (SŽDC). Dle Tomáše Drmoly, náměstka ředitele zodpovědného za správu majetku SŽDC, je Klinika v Praze jediným vhodným objektem pro potřeby jejich geodetického oddělení a celý převod je prý standardní a výhodný. Tato tvrzení jsou nepravdivá a snadno vyvratitelná. Převod byl jednoznačně nestandardní a nevýhodný, stejně tak Klinika není vhodným objektem pro potřeby SŽDC a už vůbec ne jediným možným. Proč probíhal převod majetku za desítky milionů v utajení, navíc bez jakékoli rozvahy či studie? A čí zájmy asi za zničením kulturního a sociálního centra stojí?
Zatímco o všech předchozích zájemcích ÚZSVM informoval, jakmile zájem projevili, převod Kliniky na SŽDC probíhal v utajení. Jak převod na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), tak převod na Ministerstvo práce a sociálních věcí prošly dislokační komisí, tedy orgánem zabývajícím se smysluplností převodů státního majetku, jehož funkci ještě při převodu Kliniky na GIBS ÚZSVM obhajoval. Oba dva projekty se pod veřejným tlakem nakonec ukázaly jako nesmyslné a odstoupilo se od nich. Převod Kliniky na SŽDC však nebyl vládní dislokační komisí nikdy projednán. ÚZSVM převedl Kliniku v rychlosti a utajení, i když v té době již věděl o zájmu Magistrátu hl. m. Prahy, který si dal získání Kliniky dokonce do koaliční smlouvy. SŽDC převod tajila před kolektivem Kliniky, veřejností i magistrátem. O převod budovy požádala 13. června 2016 a o více než tři měsíce později stále tvrdila, že žádný projekt pro využití budovy v Jeseniově ulici nepřipravuje. O pár dní později byla přesto Klinika oficiálně převedena.
Neplatné argumenty a zajíc v pytli
SŽDC při převodu jasně nevěděla, proč a k čemu Kliniku převádí. Dokonce ani půl roku po převodu neexistovala žádná rozvaha či studie, na jejímž základě by byl převod majetku za desítky milionů uskutečněn. Ačkoliv dříve SŽDC uvažovala o vybudování zdravotnického zařízení, dnes tvrdí, že má objekt sloužit pro kanceláře geodetického oddělení, které prý potřebuje větší prostory. Toto oddělení dnes sídlí na Florenci, v pronajaté budově v ulici Pod Výtopnou, se sklady v nedalekých obloucích Negrelliho viaduktu. Celkově se jedná o zhruba 1340 m2 hrubé podlažní plochy. Oproti tomu je hrubá podlažní plocha budovy Kliniky 1217 m2. Srovnání čisté využitelné plochy vychází také v neprospěch Kliniky, která poskytuje cca 852 m2, zatímco si dnes SŽDC pronajímá 963 m2. Základní argument, že Klinika poskytuje větší prostory, tedy neplatí.
Technicko-ekonomické důvody převodu jsou nesmyslné, pravděpodobně se tedy jedná o politicko-ekonomické zájmy.
Ke Klinice navíc neexistují oficiální plány současného stavu, dokonce nikdy nebyla zkolaudována. SŽDC si budovu před převodem neprohlédla zevnitř, a tak nemohla znát její technický stav. Nechala si tedy převést zajíce v pytli a ani nevěděla k čemu. Naopak jsou zde skutečnosti, které by každého od převodu odrazovaly. Klinika není na rozdíl od jiných prázdných státních budov nevyužívaná, ale slouží jako sociální a kulturní centrum s podporou tisíců lidí. O užívání budovy se také stále vede soudní spor. Další kolo soudu proběhne už zítra, v úterý 5. září. Ani plánované administrativní využití budovy není v souladu s platným územním plánem a jeho změna může trvat roky.
SŽDC má lepší alternativy než nákladnou rekonstrukci Kliniky, kterou dříve GIBS vyčíslila na 40 milionů korun a která bude trvat několik let. Dle Centrálního registru administrativních budov, který se zabývá ekonomičností nájmů státních budov, jsou možné úspory nájmu na současné adrese geodetického oddělení nulové. Dle dat z roku 2015 je zde totiž nájem 1432 Kč za m2 na rok oproti průměrnému nájmu v dané lokalitě 2507 Kč za m2 na rok. Proč se tedy zbavovat tak výhodného nájmu? Roční náklady na pronájem jsou pak 1 125 000 Kč. Návratnost rekonstrukce je tedy minimálně 35 let. V deníku E15 se k tomuto záměru vyjádřil Petr Kareš, specialista na pronájmy nemovitostí z poradenské společnosti JLL: „Pokud by se jednalo o klasického komerčního klienta, pak bychom mu takovou rekonstrukci nedoporučili. Kromě dlouhé návratnosti je ve hře i pravděpodobnost měnící se potřeby plochy v tak dlouhém čase nebo náklady, které v nájemním vztahu nese majitel.“
Vhodných objektů je mnoho
Lepší alternativy samozřejmě existují. Kromě klasického flexibilního pronájmu lze v širším centru Prahy za cenu rekonstrukce koupit i jiné kancelářské plochy, navíc bez potíží a hned. A nakonec si také mohla od ÚZSVM vyžádat jiné prázdné budovy. Tomáš Drmola však v rozhovoru pro Lidové noviny tvrdí, že o jiné prázdné budově v Praze neví. Buď lže, protože jako člověk starající se o majetek a dlouhodobě spolupracující s ÚZSVM musí vědět, že takové budovy existují, nebo to opravdu neví, ale pak sám jednoznačně ukazuje na účelovost převodu Kliniky, protože se o jiné volné objekty ani nezajímal či mu jiné objekty nebyly ze strany ÚZSVM nabídnuty. Ve veřejně přístupné databázi spravované ÚZSVM lze nalézt mnoho prázdných a vhodnějších objektů. Například mnoho let nevyužívaný objekt v ulici Washingtonova s 2209 m2 volné kancelářské plochy nebo 2850 m2 volných ploch v ulici ve Smečkách. Nemluvě o vlastních prostorách SŽDC: v ulicích Křižíkově a Dlážděné totiž SŽDC prostory pronajímá, místo toho aby je využila pro své zaměstnance. Navíc v roce 2016 získala od Českých drah cca 1500 nádražních budov, o kterých Tomáš Drmola tvrdil, že je opraví a využije pro úředníky.
Celý proces je doprovázen nehorázným chováním SŽDC. Ta podala absurdní žalobu, kde požaduje po člence Kolektivu stotisícové náhrady za užívání budovy, i když Klinika by reálně v tomto stavu nemohla být nikomu komerčně pronajata. SŽDC také do médií prokazatelně lže, když tvrdí, že s nimi kolektiv Kliniky nechce komunikovat, a přitom sama na četné výzvy k jednání ze strany Kolektivu opakovaně nereaguje. SŽDC navíc bezdůvodně Klinice vypnula vodu, přestože ji Kolektiv řádně odbíral a platil. Klinika se přitom snaží jednat korektně a například nebránila vstupu projektantů do objektu. Plánování rekonstrukce a schvalovací proces územního a stavebního řízení bude trvat minimálně ještě rok či dva. V tomto období se logicky nabízí dohodnout se alespoň na dočasném užívání objektu. SŽDC ovšem i nadále odmítá komunikovat.
O celý převod by se kromě médií či kontrolních orgánů měla zajímat také nadřízená ministerstva, tedy ministerstvo dopravy a financí, ta ovšem spadají pod hnutí ANO a hnutí ANO je úzce spojeno s lidmi ve vedení ÚZSVM i SŽDC. Pan Drmola ze SŽDC, jenž má převod na starost, je například médiem Aktuálně.cz označován za muže pana Faltýnka, prvního místopředsedy ANO, který v SŽDC soustavně rozšiřuje svůj vliv. Médii také proběhla kauza, že paní Kleslová z ANO dostávala od SŽDC měsíčně 95 tisíc korun, aniž by někdo věděl za co.
Technicko-ekonomické důvody převodu jsou nesmyslné, pravděpodobně se tedy jedná o politicko-ekonomické zájmy. Minimálně ty politické jsou neskrývané, ať už ze strany radnice Prahy 3 či ÚZSVM, pro které je nekomerční prostor založený na solidaritě a samosprávě zdola z ideologických důvodů nepřijatelný. Kvůli politickým soubojům či ekonomickým zájmům (především pozemek Kliniky může být z developerského hlediska velmi lukrativní) se tak mrhají miliony korun. Možná později z projektu sejde a někomu se nemovitost tzv. přihraje. Nebo jde jen o to Kliniku vyklidit od nepohodlných aktivistek a aktivistů jako v případě Milady, která po osmi letech od vyklizení stále chátrá. Jedno je ale jasné, město znovu kvůli zástupným důvodům přichází o živé místo pro alternativní kulturu a emancipační politiku a stát přichází o desítky milionů, které mohl smysluplně investovat nebo utratit jinde.
Autor je architekt dlouhodobě sledující dění okolo Autonomního sociálního centra Klinika.