Zatím asi nejpodrobnější analýzu volebních preferencí přinesla agentura Median, která se kromě celkového volebního modelu věnuje i bližšímu pohledu na složení elektorátu jednotlivých stran podle věku, vzdělání, pohlaví, práce a bydliště napříč celou populací. Průzkum z tohoto září ve svých základních číslech asi nikoho nepřekvapí, protože se nijak významně neliší od jiných šetření. Babišovo ANO se drží na 27 %, daleko za ním je ČSSD s 13,5 % a KSČM s 12,5 %. Do sněmovny se podle tohoto modelu mohou dostat i Piráti s 6 % a Okamurova SPD s 6,5 %. Na 6 % zůstávají i lidovci, 7 % procent voličů vyjádřilo podporu TOP09 a 9,5 % pak ODS. STAN se drží těsně pod hranicí volitelnosti na 4 % a Zelení klopýtají na hranici viditelnosti s 2,5 %.
Největší podívanou představuje analýza volební dynamiky, tedy přelivu voličů mezi jednotlivými stranami. 23 % voličů ANO z roku 2013 dnes deklaruje volbu jiné strany, a to především směrem k marginálním politickým subjektům.
Podíváme-li se nejdříve na věkové složení podporovatelů jednotlivých stran, uvidíme zřetelně několik zajímavých tendencí: jakkoliv se hnutí ANO daří prakticky u všech věkových skupin, nejsilnější podporu získává mezi staršími lidmi, především pak u věkové skupiny starší 65 let, kde by ho volilo celkem 34,5 % lidí. Jedná se také o tradiční elektorát levicových stran: ČSSD z této skupiny vyjadřuje podporu celkem 15,5 % lidí, KSČM pak celých 21,5 %. Naopak volební potenciál pravicových stran, včetně Okamurovy SPD, je u této věkové skupiny minimální. Nelichotivou zprávou však je zjištění, že Okamura slaví úspěch především u mladých lidí: jedná se o 13 % věkové skupiny 18–24 let a 9,5 % věkové skupiny 25–34 let. Zároveň u těchto věkových skupin asi nepřekvapí tradičně vysoká podpora Pirátům: 18,5 % (18–24 let) a 11,5 % (25–34 let). U ČSSD a KSČM zase dlouhodobě platí, že jejich volební zisky u mladé části populace jsou naprosto marginální. Podíváme-li se ještě na věkové složení elektorátu Zelených, zjistíme, že největší úspěchy slaví taktéž u mladých lidí, zatímco starší ročníky je téměř úplně ignorují.
ANO: plošný úspěch
Zabrousíme-li do rozložení volebních preferencí podle vzdělání, zjistíme opět, že hnutí ANO Andreje Babiše slaví plošně úspěch na všech úrovních vzdělanosti, nicméně nejsilnější podporu má u lidí se základním vzděláním (34 %) a vyučených (29 %). Sociální demokraty volí rovnoměrně lidé s různými typy vzdělání, ke KSČM se pak přiklánějí hlavně lidé se základním vzděláním (20,5 %), zatímco vysokoškolsky vzdělaní se komunistům vyhýbají obloukem (5 %). Pravicovým stranám obecně vyjadřují podporu vzdělanější lidé, což ovšem platí i o Zelených.
Někoho možná překvapí skutečnost, že mezi volebními preferencemi žen a mužů není žádný významný rozdíl. Obecně lze ale říci, že ženy na rozdíl od mužů nemají sklon volit marginální strany, vyjadřují o něco málo silnější podporu Zeleným, a naopak výrazně nižší podporu Okamurovi (5 % žen oproti 8 % mužů). Mají o něco silnější sklon volit levicové strany a vyšší sympatie chovají k hnutí ANO Andreje Babiše (29 % oproti 25,5 %).
Bohatí a chudí
Zajímavé je rozhodně srovnání volebních preferencí podle výše příjmů a typu práce. U studentů a prvovoličů je na prvním místě hnutí ANO (26,5 %) a své úspěchy zde mají už zmínění Piráti (14 %) a Okamurova SPD (13,5 %). V této sociální skupině se ale daří i Zeleným (8,5 %), zatímco levicové strany zcela propadají. U nezaměstnaných a nízkopříjmových zaměstnanců ale začíná Andrej Babiš hrát druhé housle se 17,5 % a dostává se před něj ČSSD s 22 %. Komunisté v této sociální skupině získávají jen devítiprocentní podporu, což je méně než ODS, která zde záhadným způsobem dokáže oslovit celých 14 % lidí, a také SPD, kterou by zde volilo celých 12 %. Zelení a TOP 09 tady každopádně prakticky nikoho nezajímají. Vysoký podíl tu získávají i marginální politická uskupení (celkem 7 %). Zaměstnanci se středními příjmy do velké míry kopírují celkové výsledky volebního modelu, nicméně nižší podporu vyjadřují komunistům, vyšší naopak Zeleným, Pirátům a SPD. U vysokopříjmových zaměstnanců už ale dochází k silným rozdílům: KSČM tady nemá šanci, ČSSD je u této sociální skupiny na 10,5 %, hnutí ANO na 21,5 % a slavit zde může nepřekvapivě ODS (17 %) a TOP09 (14,5 %). Zároveň docela rádi volí marginálnější politická uskupení (celkem 9 %). Velmi podobná je i situace u OSVČ, kde se velmi dobře daří ODS (18,5 %), Andreji Babišovi (21 %), levice se naprosto propadá a spolu s ní i spousta hlasů marginálním stranám (celkem 10,5 %). Nakonec u důchodců je situace poměrně jednoduchá: šampionem je tu Andrej Babiš s 32 % a KSČM s 23,5 %, kterou následuje s 16 % ČSSD.
Metropole a venkov
Zbývá ještě vztah mezi volebními preferencemi a bydlištěm, které se ukazuje být velmi významným indikátorem. V obcích pod pět tisíc obyvatel kraluje hnutí ANO Andreje Babiše s 30 % a v zásadě docela věrně kopíruje celkový volební model. Ve středně velkých městech do sta tisíc obyvatel KSČM předbíhá ČSSD (1 4% oproti 12,5 %). Ve velkých městech nad sto tisíc obyvatel je pak rozložení preferencí podstatně rovnoměrnější a především se zde o poznání méně daří hnutí ANO (18,5 %), zatímco TOP 09 zde naopak dosahuje na 11,5 %. Také je zde nejvyšší míra potenciálně propadnutých hlasů pro marginální strany (8,5 %). Je ale možná škoda, že zde chybí volební preference čtyř největších měst: Brna, Ostravy, Plzně a především Prahy.
Přeliv voličů
Největší podívanou ale možná představuje analýza volební dynamiky, tedy přelivu voličů mezi jednotlivými stranami. Je z ní patrné, že 23 % voličů ANO z roku 2013 deklaruje volbu jiné strany, a to především směrem k marginálním politickým subjektům. Například ČSSD se zatím podařilo přesvědčit pouhá 3 % někdejších voličů ANO. Naopak celých 20 % voličů ČSSD z roku 2013 se tentokrát přiklání k hnutí ANO, kterému se zároveň velmi daří oslovovat nevoliče. Od ČSSD také ale celých 9 % někdejších voličů utíká k marginálním politickým subjektům (celkem 9 %), zároveň ovšem oslovila některé nevoliče, což se daří i Pirátům a SPD. Propad TOP 09 pak znamená volební zisky především pro Andreje Babiše a ODS. Co se dvou nejsilnějších stran týče, můžeme každopádně shrnout, že zatímco v posledních volbách do Poslanecké sněmovny Andrej Babiš vyluxoval především pravicové hlasy, tento rok podobným způsobem odsává především elektorát ČSSD, který společně s hlasy dosavadních nevoličů tvoří hlavní dva zdroje jeho vysokých volebních preferencí.
Autor je spolupracovník redakce.