Donna Brazile, politická analytička a bývalá předsedkyně Demokratického národního výboru (DNC), ve čtvrtek na webu Politico publikovala ukázku ze své chystané knihy, v níž hovoří o existenci tajné dohody ze srpna 2015 mezi vedením stranického orgánu DNC a kampaní Hillary Clintonové. Ta měla demokratickou kandidátku upřednostnit před jejím největším rivalem Berniem Sandersem a napomoci jí k výhře v primárkách. Brazile se v kapitole podrobně rozepisuje o financování strany, která zůstala po prezidentství Baracka Obamy zadlužená (především po jeho prezidentské kampani z roku 2012). S velkou částí dluhu, přibližně 80 procenty, měla pak straně vypomoci právě Clintonové kampaň Hillary for America a Hillary Victory Fund.
Podle dohody podepsané výkonnou ředitelkou DNC Amy Dacey a manažerem kampaně Robbym Mookem měla Clintonová za velkou finanční výpomoc požadovat kontrolu nad financemi strany, její strategií, následnými výdělky a zaměstnanci spolu s právem na zvolení mluvčího strany (podle vyjádření jednoho ze členů kampaně pro Vice News DNC poslední bod odmítl). Sám Sanders během kampaně několikrát poukázal na to, že DNC se ke svým kandidátům nechová neutrálně a upřednostňuje Clintonovou například výběrem atraktivních termínů pro veřejné debaty a nedostatkem prostoru pro ostatní kandidáty.
Brazile se stala předsedkyní DNC v létě 2016 po odstoupení Debbie Wasserman Schultz, která svou rezignací reagovala na první vlnu mailů zveřejněnou serverem WikiLeaks. Tyto maily naznačovaly, že strana nadržuje Clintonové. Své zjištění v září sdělila Sandersovi, ale nezveřejnila je, aby prý nepoškodila demokratickou kandidátku během nadcházejících debat s Donaldem Trumpem.
Férové primárky?
Na zprávě je nejdůležitější, že finančně strádající DNC byl ochoten vyměnit značnou část své autonomie za finanční výpomoc, a to dávno před primárkami. Brazile ale netvrdí, že by DNC „ukradla“ Sandersovi volby, jak psala některá média. Nelze s určitostí tvrdit, že bez dohody by Sanders vyhrál, málokdo ale bude vliv velkých peněz zpochybňovat. Třebaže i Sandersova kampaň se na financování strany podílela, neměla na žádné rozhodování vliv, protože nedisponovala bohatými dárci z řad milionářů a miliardářů jako Clintonová.
Vice News se ale nad rozhořčením Brazile pozastavuje. Sama totiž měla podíl na zvýhodnění Clintonové před Sandersem. Během primárek jí jakožto přispěvatelka CNN poskytla minimálně během dvou debat materiály k otázkám předem, což nejdříve popírala, ale v letos v březnu to v magazínu TIME přiznala s tím, že toho bude navždy litovat. V článku ale zároveň tvrdila, že čím byly primárky vyhrocenější, tím víc se zaměstnanci DNC snažili, aby byly co nejférovější. Přesto nyní tvrdí, že už v září 2016 Sandersovi řekla, že férové rozhodně nebyly.
Sanders už loni během jedné z debat nařkl Clintonovou a DNC z praní špinavých peněz a po zveřejnění kapitoly se bývalý finanční ředitel jeho kampaně nechal slyšet, že Sanders „měl celou dobu pravdu“. Jenže vztahy mezi vermontským senátorem a stranou se od prohraných prezidentských voleb zlepšovaly. Sám například hodně energie věnoval kampani za záchranu systému zdravotní péče známého jako Obamacare.
Podle portálu Vox tak jedna z interpretací spočívá v tom, že odhalení establishmentovým demokratům pomůže, protože mnozí se snaží stále populárního Sanderse včlenit do oficiální politiky strany. Tím, že se distancují od toho, co se dělo během primárek, a sbližují se se Sandersem, si možná připravují půdu pro budoucí politická klání, například pro prezidentskou kampaň Sanders 2020.