Squatujeme mediální prostor od roku 2013

- Inzerce -

Češi se klimatických změn nebojí. Vědcům navzdory

Podle výzkumu veřejného mínění Češi v existenci klimatických změn příliš nevěří. Drtivá většina vědeckých výzkumů přitom tvrdí pravý opak.

Modrá, nikoli zelená planeta Václava Klause vyvolávala svého času v české společnosti spíše pobavení. Semínko pochybností o existenci klimatických změn u nás ale zakořenilo. Podle celoevropského průzkumu veřejného mínění totiž patří Češi k největším pochybovačům ohledně existence globální klimatické změny v Evropě. Téměř polovina českých respondentů si nemyslí, že by se v posledních sto letech světové klima změnilo. O změnách je přesvědčeno čtyřicet procent dotázaných, evropský průměr přitom dosahuje padesáti čtyř procent. Češi se tak ocitli v roli největších evropských skeptiků ve společnosti Rusů, Estonců a Finů.

Popíračská hnutí se těší výjimečným příjmům, které jim umožňují lobbovat u americké vlády proti omezování emisí a dalším regulačním opatřením.

Souhlas s tím, že se klimatické změny dějí, automaticky neznamená, že vyvolávají v lidech obavy. Čtyřicet tři procenta Čechů se změn klimatu nebojí, přestože v jejich existenci věří. Ve své environmentální nebojácnosti tak Češi vévodí Evropě. Krok s nimi drží pouze Izraelci a Estonci. Byť většina lidí u nás klimatické změny považuje převážně za produkt lidské činnosti, nemyslí si, že by ke zmírnění pomohlo masivní omezení energetické spotřeby. V tomto postoji se Češi opět řadí do předvoje evropského skepticismu po boku Ruska a Estonska. Spíše než sami na sebe spoléhají na vládnoucí elity a potenciální dohodu velkého množství světových zemí. Paradoxně opačný postoj mají Němci, jejichž země přitom patří ke světovým lídrům ve využívání obnovitelných zdrojů.

Extrémní nejsou jen názory Čechů, ale hlavně klimatické změny

Průzkum tak Čechy zařadil do skupiny lidí, kteří v klimatické změny příliš nevěří, případně v nich nevyvolávají žádné obavy. Vědecké prognózy dlouhodobě potvrzují, že klimatické změny jsou nejen reálné, ale že jsou také přímým důsledkem lidské činnosti. Vliv člověka dokazuje časová osa vývoje teplot na Zemi. Pohled na průměrné teploty za posledních dvaadvacet tisíc let prokazatelně ukazuje posledních sto let jako radikální vychýlení z dlouhodobého trendu.

V otázce klimatických změn panuje mezi vědci jednoznačná shoda o změně teplot a celkovém klimatu. Americká NASA nebo japonský meteorologický institut a spousty dalších vědeckých institucí se shodují na nárůstu teplot vlivem člověka. Vědecký konsenzus panuje i v otázce příčiny klimatických změn. Více než devadesát sedm procent studií o klimatické změně, které byly publikovány v recenzovaných vědeckých časopisech, totiž označuje za viníka člověka.

Rozkol mezi názorem světových vědeckých institucí a klimatickými pochybovači může mít různé příčiny. Jednou z nich je i dobře placená propaganda velkých korporací, které patří k čelním znečišťovatelům přírodního prostředí. Environmentální sociolog Robert J. Brulle si dal tu práci a dopodrobna analyzoval financování organizací, které klimatické změny vehementně popírají. Obsáhlý výzkum zjistil, že popíračská hnutí se těší výjimečným příjmům, které jim umožňují lobbovat u americké vlády proti omezování emisí a dalším regulačním opatřením. V letech 2003 až 2010 dostalo jednadevadesát podobných organizací 558 miliónů dolarů od sledovaných společností, které mají zájem na popírání klimatických změn.

Otázka je, zda mají tyto organizace vliv také na názory českých obyvatel. Výše zmíněná kniha bývalého prezidenta Klause dnes patří mezi výstavní tituly v Levných knihách. Možná právě proto se jí daří oslovovat tak široké masy.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image