Nová knížka předního ideologa a komentátora amerických konzervativních republikánů s názvem The Big Lie: Exposing the Nazi Roots of the American Left (Velká lež. Odhalení nacistických kořenů americké levice) se snaží spojit rasismus a americký progresivismus první poloviny 20. století se současnou Demokratickou stranou a usilovně hledá paralely mezi Rooseveltovým Novým údělem a evropským fašismem. Proč vůbec o takové knize mluvit?
Mimo pravidla
Můžeme se díky ní seznámit se současnou rétorikou amerických konzervativních republikánů, kteří od autora knihy Dineshe D’Souzu mnohé přebírají. Jeho myšlenky reprodukuje také hlásná trouba pravicového konzervativismu, stanice Fox News. A kromě toho se jeho poslední publikace stala americkým bestsellerem. D’Souza se snaží konzervativní republikánské politiky zbavit nálepky fašistů a rasistů, která se v souvislosti s republikány v době Trumpovy administrativy objevuje v podstatě neustále, a přisoudit ji demokratům samotným.
D’Souza je úspěšným obchodníkem s konspiracemi. U nás na podobnou strategii úspěšně navázala kapela Ortel nebo politik-byznysmen Tomio Okamura.
Kdo to vůbec je Dinesh D’Souza? Narodil se v Indii, ale ve velmi mladém věku se s rodinou přestěhoval do USA. Brzy se vypracoval mezi přední americké konzervativní politické komentátory. V letech 1987 a 1988 dokonce působil jako politický poradce prezidentské administrativy Ronalda Reagana a v současné době patří mezi nejvlivnější republikánské komentátory a ideology. Průlomem pro něj bylo vydání knížky Iliberal Education (Neliberální vzdělávání), která se držela patnáct týdnů na předních místech žebříčku bestsellerů v New York Times. Zatímco kniha Iliberal Education patřila k solidním vědeckým publikacím a stála na zevrubném investigativním výzkumu, jeho další publikace End of Racism (Konec rasismu) narazila na ostrou kritiku. Ta autora zcela právem rozcupovala například za pasáže, kde popisoval vztah mezi Afroameričany a americkou vládou jako parazitický. Reakce kritiků na tuto knihu D’Souzu definitivně přivedla na cestu, po níž kráčí až do současnosti. Přestal se ohlížet na názory odborníků a zcela se odpoutal od pravidel objektivní vědecké práce. D’Souza se stal miláčkem pravicově konzervativní televizní stanice Fox News a prodej jeho knížek šel strmě nahoru.
Návrat na výsluní
Své politické názory D’Souza v posledních letech prezentoval také formou dokumentárních filmů. Jeho úspěchem v této oblasti byl hned druhý dokument s názvem 2016: Obama’s America (2016: Obamova Amerika), který se stal komerčním hitem, a co se týče prodejnosti, je druhým nejúspěšnějším politickým dokumentem všech dob. Ve stejné době byl D’Souza vyhozen z postu ředitele newyorské univerzity King’s College, jelikož porušil přísné zásady této křesťanské vzdělávací instituce, když podvedl svoji manželku. Do roku 2012 také spadá jeho finanční podvod v souvislosti s financováním senátorské kampaně republikánské kandidátky Wendy Longové. O dva roky později se D’Souza u soudu přiznal k tomu, že daroval v roce 2012 peníze, jež dostal od jiné osoby, pod svým jménem na senátorskou kampaň své republikánské přítelkyně, což je považováno za trestný čin. Vyhnul se tím uvěznění a vyklouzl pouze s podmínkou a pokutou.
V kontroverzním dokumentu o Obamovi, který se objevil pouhý měsíc před prezidentskými volbami v roce 2012, D’Souza prezentuje Obamovu politiku jako záměrnou snahu o hospodářský a de facto všeobecný úpadek Spojených států. O dva roky později navázal na snímek dalším filmem America: Imagine the World Without Her (Amerika: Představte si svět bez ní), který se stal třetím nejprodávanějším politickým dokumentem v historii.
Rok 2016 představoval pro D’Souzu velký comeback. Jeho favorit Donald Trump se stal prezidentem Spojených států a on začal opět ovlivňovat americkou politiku. Ve své knižní novince The Big Lie se rozhodl definitivně odhalit „pravou“ tvář Demokratické strany. Co je tedy onou „velkou lží“, kterou se snaží D’Souza demaskovat? Údajná snaha poválečných levicových elit zakrýt rasistickou a fašistickou historii Demokratické strany. Konspirační příběhovou linku začíná autor u prezidenta Andrewa Jacksona, který stál u zrodu americké Demokratické strany. Odhaluje ho jako otrokáře a masového vraha Indiánů. Americkou občanskou válku pak neprezentuje jako boj Jihu proti Severu, ale jako souboj rasistických demokratů a republikánů. Příběh pak vede dál k americkému progresivismu na začátku 20. století, který přinášel velkolepé sociální reformy. D’Souza se chytá především otázky potratů a Institutu plánovaného rodičovství, založeného roku 1942. Jedná se prý o obdobu holocaustu a Mengeleho experimentů z Osvětimi a Institut dodnes zabíjí miliony dětí, především z chudých afroamerických rodin. Nejdéle se však D’Souza zastavuje u Roosevelta a Nového údělu. D’Souza se prostřednictvím analýzy fašistického politického systému a nacismu snaží ukázat, že mezi těmito systémy a Novým údělem neexistují pouze paralely, ale že se jedná prakticky o totéž. Roosevelt se tedy v očích D’Souzy mění v diktátora a oblíbence Adolfa Hitlera. A nejen to. Fašismus a nacismus podle něj ani nemají nic společného s pravicí, ale jedná se o svébytnou součást levicové ideologie.
Šíření strachu jako byznysmodel
Jak je patrné z výše uvedeného výčtu, D’Souzova kniha je kombinací hrubé dezinterpretace amerických a evropských dějin a mnohokrát vyvrácených teorií o spojitosti mezi levicí a fašismem, kterou by bod po bodu dokázal argumentačně vyvrátit i začínající historik. U politiky Nového údělu se autor zastavuje i z toho důvodu, že se jedná o vzor, k němuž často odkazoval právě Barack Obama. Obamova politika je pak popisována jako pokračování Nového údělu, v očích D’Souzy je tedy pokračováním fašismu. Co je však skutečným obsahem jeho knihy, zjistíme až na jejím konci. D’Souza zde hovoří o programu denacifikace, o tom, že je třeba čelit nepřátelskému kulturnímu prostoru, který ovládli demokraté, již díky němu můžou snadno šířit svoji „velkou lež“. Proto je potřeba zdiskreditovat zejména mediální, filmový a univerzitní prostor a vytvořit k němu vlastní paralelní instituce. V politické rovině je pak D’Souzovo učení de facto kopií Hayekovy slavné knihy Cesta do otroctví. Jediné východisko ze současné totality nastolené demokraty vidí D’Souza v omezení státního aparátu na minimum, zrušení federální regulace a v privatizaci zbytků státního sektoru.
Pro D’Souzu je však snaha o formulaci vlastního ideologického programu druhotná. Všiml si totiž, že objektivní pravda zajímá jen omezenou skupinu lidí. D’Souza, poučený neúspěchem knihy End of Racism, přešel na byznys model, který v současné Americe skutečně prodává – a to je konspirace. Mistrem této obchodní strategie je například rozhlasový komentátor Alex Jones, jehož rozhlasový pořad Infowars poslouchá pravidelně několik desítek milionů lidí. Jones přitom ve svém pořadu šíří různé konspirační teorie a fake news, které mají jediný cíl – vystrašit posluchače. Jakmile strach na posluchače patřičně dolehne, následuje krátké intermezzo, v němž začne Alex Jones naléhat na své publikum, aby přispělo na jeho pořad finančním příspěvkem. Často také nabízí různorodé produkty, které mají údajně chránit před nebezpečím, které zrovna popsal. Tato strategie skutečně funguje a z Jonese se díky ní stal milionář. Jonesův spolupracovník Paul Joseph Watson například nedávno v Infowars propagoval zázračné pilulky na podporu mozkové aktivity, které prý zvyšují energii. „Každodenně se vystavujeme nebezpečným toxickým látkám, které jsou obsaženy v jídle a vodě a díky kterým jsme tlustí, nemocní a hloupí. Je na čase se proti tomuto nebezpečí bránit novou pilulkou Brain Force PLUS,“ tvrdí v upoutávce na „zázračnou pilulku“ Watson. Strategie je jasná – vytvořit pocit ohrožení a prodat produkt, který vás před ním ochrání.
Dinesh D’Souza nedělá nic jiného. Nejdříve svým čtenářům předloží základní příběh, který prezentuje jako „tajnou historii“. V případě knihy Big Lie to je obecně známý fakt, že v 19. století patřila Demokratická strana k táboru hájícímu zájmy farmářského Jihu, a tedy amerických otrokářů, zatímco republikáni (strana založená o mnoho desítek let později) stáli na straně abolicionistů a hájili zájmy průmyslového Severu. S tímto základem pracuje dále selektivní argumentací, kdy si z dějin demokratické strany (v tomto případě především ze vztahu mezi Rooseveltovou Amerikou a Hitlerovým Německem) vybírá pasáže vytržené z kontextu, které mají podporovat jeho velký příběh o „skutečné“ historii demokratické strany. Jejím posláním podle D’Souzy není nic jiného než ovládnutí americké společnosti za pomoci známých fašistických metod.
U čtenářů jeho knížek a diváků jeho dokumentů je tato pohádka doslova hitem. Jak ukazují čísla prodejnosti, D’Souza je podobně jako Alex Jones a Infowars úspěšným obchodníkem s konspiracemi. U nás na podobnou strategii úspěšně navázala kapela Ortel nebo politik-byznysmen Tomio Okamura. I oni se snaží prodat produkt, který údajně dokáže jejich konzumenty ochránit. Ve své podstatě se neliší od Alexe Jonese, který je schopen svým posluchačům nabízet i přípravek, jenž je má ochránit před nebezpečnou vodou měnící žáby v homosexuály.
Autor je spolupracovník redakce.