Squatujeme mediální prostor od roku 2013

- Inzerce -

Podvodníci z krajní pravice míří za Okamurou do Prahy

Na pozvání Tomia Okamury se v Praze sejdou špičky evropské populistické pravice. Antifašisté chystají nenásilnou blokádu.

Ve dnech 15. a 16. prosince se v Praze sejdou zástupci frakce Evropy národů a svobody (ENF), která v Evropském parlamentu sdružuje krajně pravicové strany s protiimigračním programem. Sjezdu nacionalistické „internacionály“ se zúčastní její zakladatelé – předsedkyně francouzské Národní fronty Marine Le Pen i nizozemský pravicový populista Geert Wilders ze Strany pro svobodu (PVV). Do nejmenší frakce v europarlamentu, která vznikla v roce 2015, dále patří zástupci Svobodné strany Rakouska (FPÖ), polského Kongresu nové Pravice (KNP) nebo italské Ligy Severu (Lega Nord). Za FPÖ možná dorazí i předseda Heinz-Christian Strache a také ostatní strany na pražský sjezd vysílají své hlavní představitele.

Strana Tomia Okamury i její evropští spojenci jsou ztělesněním všeho, co sami tak hlasitě kritizují na nenáviděném establishmentu.

Od roku 2016 se k uskupení hlásí také Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury, která kongres hostí i přesto, že sama žádné poslance v Evropském parlamentu nemá. „Bude se mluvit o novém modelu evropské spolupráce – co nejužší spolupráce suverénních zemí bez diktátu Bruselu na základě vzájemné výhodnosti,“ popsal Okamura program sjezdu pro server Aktuálně.cz. Evropa národů a svobody má momentálně v europarlamentu pouze třicet sedm poslanců, takže její vliv na politiku Evropské unie zůstává marginální. Nacionalistická frakce se navzdory bombastické rétorice o „osvobozování Evropy“ od počátku potýká s existenčními potížemi. Le Pen s Wildersem oznámili její založení hned po volbách v květnu 2014, ale vzápětí museli přiznat, že nemají žádné další členy. Spolupráci odmítli kromě dánských i finských nacionalistů dokonce i čeští Svobodní.

Politicky spíše marginální seskupení pak dávali dohromady ještě celý rok a podle politologa Case Muddeho představuje spíše útočiště pro odpadlíky z ostatních stran. Místopředsedkyní ENF je například Janice Atkinson, která byla v roce 2015 vyloučena z britské UKIP za poškození dobrého jména strany. Na veřejnost se totiž dostala nahrávka, na které asistent poslankyně žádá zaměstnance hotelu, aby naúčtovali za její oběd 3150 liber, které si chtěla nechat proplatit z peněz evropských daňových poplatníků.

Namastit si kapsu na migrantech

ENF v europarlamentu funguje především jako účinný nástroj na vysávání veřejného rozpočtu ve prospěch úzké skupiny ve vedení a klientelistické sítě v pozadí. Proklamovaný „euroskepticismus“ a protiimigrační rétorika vynáší frakci ročně tři miliony eur z evropských fondů. Po započtení grantů kritici Unie za čtyři roky svého působení vytáhnou z kapes Evropanů až 17,5 milionů euro (v přepočtu skoro 448 milionů korun). Marine Le Pen tyto peníze potřebuje na provoz vlastní strany, která by zřejmě zkrachovala bez milionových půjček z ruských bank blízkých Vladimiru Putinovi. Devět milionů eur půjčila francouzským nacionalistům První česko-ruská banka, která v roce 2016 přišla o licenci. Její viceprezident Dmitrij Merkulov z ní údajně vyvedl přes dvě miliardy rublů (téměř miliardu korun) a v Rusku mu hrozí až deset let vězení.

Vzhledem k pochybným praktikám zástupců ENF vzbuzuje Okamurovo tvrzení o evropské spolupráci „na základě vzájemné výhodnosti“ značné obavy. Jeho SPD získá v příštích čtyřech letech na finančních příspěvcích od státu přes 173 milionů korun. Spojení s evropskou nacionalistickou frakcí u příštích voleb do Evropského parlamentu tak může přinést další miliony do rozpočtu Okamurovy strany.

Obchodníci se strachem

Pravicově-populistické subjekty sdružené v ENF nedrží pohromadě ani tak upřímná snaha o záchranu evropské kultury a dokonce ani odpor k migrantům, ale především velikost stranického konta a výhody, které z toho plynou pro vyvolené straníky. Tomio Okamura nabídl členům svého hnutí, kteří se často rekrutují z marginalizovaných společenských vrstev, možnost zlepšit si životní úroveň a podílet se na úspěchu jeho „politické firmy“. Mohou se však stát pěšáky ve hře zájmů vlivných zákulisních hráčů, jako je Tomáš Hrdlička nebo Vít Bárta, kteří za SPD stojí. Pro ně může být případný vstup SPD do ultrapravicového křídla europarlamentu vítaným zhodnocením jejich investic.

Strana Tomia Okamury i její evropští spojenci jsou ztělesněním všeho, co sami tak hlasitě kritizují na nenáviděném establishmentu. Za kouřovou clonou řečí o nebezpečných migrantech, kteří podle nich oslabují evropský sociální systém, sami vydatně vysávají veřejné finance po milionech. Plivou na zbytnělou byrokracii, která prý omezuje svobodu občanů, ale neváhají přitom ze všech sil ohýbat pravidla, aby vydojili maximum.

Proti kongresu krajní pravice se spojily levicové a protirasistické skupiny, které připravují protest nazvaný Proti politice strachu. Ve svém prohlášení píší: „Jedná se o strany využívající společenskou krizi k posílení své moci. Sociální napětí chtějí přesměrovávat na ty nejvíce bezbranné – na skupiny, jejichž hlas v médiích neuslyšíte.“ Na pátek 15. prosince od 18 hodin svolávají demonstraci v centru Prahy. Druhý den pak hodlají nenásilně blokovat samotný sjezd ENF v Hotelu Praha na Chodově.

Autor je redaktor Alarmu.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image