Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Uberu zvoní hrana (a je to dobře)

Dopravní platforma se po roce skandálů a finančních ztrát bude muset v Evropské unii podřídit přísnějším pravidlům. Proč je to správně? A jakou alternativu potřebujeme?

Užijte si cestu Uberem, dokud můžete oblíbená digitální platforma totiž může brzo skončit. Soudní dvůr Evropské unie ve středu rozhodl, že firma poskytuje přepravní služby, takže se musí řídit stejnými pravidly jako běžná taxislužba. Uber přijde o hlavní výhodu, kterou na dopravním trhu měl právě kvůli tomu, že se mohl vydávat za pouhého zprostředkovatele transakcí. Přestože se s Uberem každý měsíc po celém světě přepraví desítky milionů lidí, firma prodělala jen za třetí čtvrtletí letošního roku 1,46 milardy dolarů. Dostat se z červených čísel jí nepomáhá ani to, že zisky převádí přes nizozemského prostředníka do daňového ráje na Bermudách.

Uber má za sebou špatný rok plný skandálů a proher ve sporech s úřady, které se pokoušejí dostat přepravce pod kontrolu. Koncem září přišel o licenci v Londýně kvůli společensky nezodpovědnému jednání. Firma se proti rozhodnutí odvolala, vede s městem „konstruktivní dialog“ a asi 40 tisíc řidičů zatím provozuje taxislužbu dál. Podle deníku Guardian je britský Uber podezřelý z daňových úniků: z obratu kolem 23,3 milionů liber měl státu odvést pouze 411 tisíc. S obtížemi se firma potýká i v České republice v dubnu letošního roku zakázal soud v Brně Uberu provozovat taxislužbu. V Praze i dalších městech po celém světě protestují proti Uberu taxikáři a upozorňují na to, že firma nedodržuje pravidla a dopouští se nekalé soutěže.

Miliardy, které od řidičů inkasuje, Uber utrácí za udržování svého pozitivního obrazu a za politický lobbing v zemích, které se snaží firmu regulovat.

Před několika dny byl v Libanonu zadržen řidič Uberu Tarik H, kterého policie viní z vraždy britské diplomatky Rebeccy Dykes. Incident posílil obavy, že rychle expandující přepravce není schopný dostatečně zajistit bezpečnost zákazníků a ohlídat, jaké řidiče najímá. Na světě si ježděním s Uberem vydělává už přes dva miliony řidičů, ale firma nemá jednotné standardy kontroly jejich případné kriminální minulosti ani řidičských schopností. Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie podmínky najímání řidičů zpřísní: budou totiž muset získat licenci a skládat zkoušky odborné způsobilosti.

Uber pro všechny, ale za jakou cenu?

Mnozí cestující používají Uber kvůli špatným zkušenostem s taxikáři, mezi kterými se najdou také rasisté, násilníci nebo zloději. Zejména kvůli taxikářům, kteří rutinně okrádají turisty, má dnes Praha pověst města podvodníků. Současný systém zkoušek a koncesí těmto excesům zřejmě zabránit nedokáže. „Řidiči Uberu jsou jiní. Pro velkou část z nich je Uber opravdu jen přivýdělkem a cestou z nesnadné ekonomické situace. Vezly mne samoživitelky, které tak záplatují rodinný rozpočet. Jela jsem s cizinci, kteří kvůli jazykové bariéře těžko shánějí zaměstnání. Romové, kteří si stěžovali, že najít slušnou práci pro ně byl problém, a na Uber nedali dopustit,“ zdůvodňuje Johana Nejedlová v A2, proč dává přednost digitální platformě před taxíky.

Na obhajobu přepravní platformy často zaznívá argument, že nabízí možnost výdělku lidem, kteří by jinak kvůli svému vzdělání nebo původu byli vyloučení z trhu práce. Uber skutečně netřídí lidi podle barvy pleti a může do jinak velmi jednotvárné Prahy přinést alespoň iluzi chybějící multikulturnosti. Díky cestě s aplikací můžeme na chvíli nahlédnout do jinak uzavřených sociálních světů, a neposlouchat nadávky na migranty od nevrlého taxikáře v obavách, že nás natáhne. Spíš než o blahodárnosti Uberu to však svědčí o tom, jak špatná je současná společenská a ekonomická situace, ze které firma těží. Ubývá standardních smluvních úvazků a nahrazují je práce na dohodu nebo na živnostenský list s malou pracovně-právní ochranou pracujících. Po léta podkopávaný systém sociální podpory, nízké mzdy, rostoucí nájmy, ale i stigmatizace chudých a nezaměstnaných – to je živná půda, z níž bují digitální platformy využívající levnou pracovní sílu, jíž často nezbývá než ochotně nést veškerá rizika za menší než minimální mzdu.

Novodobí otroci

Mýty o společenské prospěšnosti Uberu vyvrací v rozhovoru pro Deník.cz Daniela Vrbů, která pro platformu jezdila víc než rok a půl: „Je toho hodně, co mě na Uberu trápilo víc a víc. Ať už se jedná o přístup k řidičům, kteří ve skutečnosti dotují celý Uber, a mladé hipstery v kancelářích, kteří si nikdy nezkusili, jaké to je dělat tuhle práci. Zklamalo mě, jak neobratně a trapně mlží ohledně důvodů už druhého snížení cen jízdného.“ Dále popisuje, jak spolu s Uberem začaly fungovat takzvané flotily: „Většinou se jedná o podnikatele, který si hromadně pronajme větší množství vozů a za určitých – většinou extrémně nevýhodných – podmínek je nabídne potenciálním zaměstnancům, nejčastěji lidem v existenční tísni. Až vás poveze ukrajinský řidič, možná patří právě k těmto novodobým otrokům, kteří řídí v šestnáctihodinových směnách za 60 korun na hodinu.“ Vrbů také zpochybňuje, že by pro Uber jezdili především lidé, kteří potřebují krátkodobý přivýdělek. Většinu tržeb společnosti podle ní tvoří řidiči na plný úvazek, kteří jezdí až sto hodin týdně, protože jinak by se při nevýhodné cenové politice Uberu nemohli uživit. Od běžných taxikářů se „uberisté“ údajně tolik neliší ani v podvádění cizinců a často si prodlouží cestu z letiště do centra, aby si zvýšili rito.

Americká firma expanduje i v zemích globálního jihu, kde se také pokouší vydělat na práci nejchudších. V indickém Hajdarábádu vypukly protesty poté, co čtyřiatřicetiletý řidič jezdící pro Uber spáchal sebevraždu, protože nebyl schopný splácet dluh za pořízení auta. Řidiči aplikací Ola a Uber po celé Indii demonstrovali za zvýšení platů a zlepšení pracovních podmínek. V listopadu minulého roku se stovky řidičů ve Spojených státech připojily k protestům za patnáctidolarovou minimální mzdu. Další řidiči v Kalifornii a Massachusetts žalovali Uber, aby byli uznáni jako regulérní zaměstnanci a měli nárok na odvody do sociálního systému. Internetový deník Buzzfeed navíc prokázal, že Uber platil řidičům ve třech velkých severoamerických městech méně, než je zákonem stanovená minimální mzda 13,25 dolaru.

Družstevní platformy

Uber si úpěnlivě střeží svou dobrou pověst a ve své poslední marketingové kampani se snaží vyvolat dojem, že jezdit neoznačeným taxíkem je skutečně velká zábava. Odvádí tak pozornost od problémů, které působení predátorské digitální korporace provázejí po celém světě. Firma sice nevlastní auta, veškerá rizika za ni nesou pracovníci, ale přesto generuje stále větší ztráty. Miliardy, které od řidičů inkasuje, totiž utrácí za udržování svého pozitivního obrazu a na politický lobbing v zemích, které se snaží Uber regulovat. Do letošního roku nalili investoři do tohoto nepříliš vydařeného start-upu už skoro 19 miliard dolarů (velkou část přitom tvoří saúdské petrodolary). Je jen otázkou času, kdy se pracně udržovaný PR obraz firmy zhroutí jako domeček z karet a spekulativní fondy najdou nové start-upy, do kterých nasypou své miliardy.

Odpůrci přísných regulací digitálních platforem, mezi které se řadí i premiér Andrej Babiš, často namítají, že se jedná o zpátečnické brzdění pokroku. V politickém zápase za omezení Uberu však nejde o odmítání nových technologií, ale o to, aby sloužily celé společnosti, a ne jen malé skupině nejbohatších. Verdikt Soudního dvora Evropské unie je jen prvním krokem k narovnání podmínek. Snad se díky němu snáze prosadí lokální alternativy k Uberu jako české Liftago, které respektuje zákony a řádně odvádí daně.

Do budoucna bude zásadní nalézt využití digitálních platforem také k organizaci pracovníků, kterým dnes technologie spíše brání v kolektivní obhajobě práv. Algoritmy Uberu, které určují trasy, jsou nastavené tak, že brání řidičům, aby se potkali na jednom místě například při čekání na další rito. Měla by proto vzniknout aplikace, která umožní digitálním nádeníkům sdílet své zkušenosti a společně obhajovat své zájmy. Dalším krokem mohou být aplikace, které usnadní organizaci práce na družstevním principu.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image