Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Útěk k bitcoinu

Jak se vyvíjí hodnota elektronické měny bitcoin a co nám tento vývoj říká o povaze oficiálních měn?

Tento článek zdánlivě představuje další v řadě podobných, které předpovídají pro kryptoměny tu dobré, tu zlé časy. Bitcoin je ale víc, než jen relativní hodnota vyjádřená v amerických dolarech. Umožňuje nám pochopit, jak vůbec vznikají peníze, kdo je kontroluje i kdo kontroluje jejich odmítnutí.

Proč nelze utéct od měny

1. ledna 2017 byla cena za jeden bitcoin jeden tisíc amerických dolarů, 1. září 5 tisíc dolarů, 1. prosince 10 tisíc dolarů, 24. prosince 14 tisíc dolarů. Kdyby za stejné období zhodnocovalo stejným tempem euro vůči české koruně, za jednu eurominci byste dnes ve směnárně zaplatili 350 korun. Za kafe ve Vídni byste dali tisícovku a nový smartphone byste pod stromečkem hledali marně. Jenže to není možné. Nebo ano?

Pravidla bitcoinu jsou podobná pravidlům kolonialismu. Velcí a bohatí si rozdělují hrací plochu, zatímco chudí bez přístupu k internetu, technologiím, IT znalostem a dnes i velkým penězům a velké energii mají vstup zakázán.

Směnné kurzy mezi oficiálními (tzv. FIAT) měnami, například mezi eurem a českou korunou, chápeme jako relativní hodnotu první měny vyjádřenou v hodnotě měny druhé. Kurz ovlivňuje poptávka a nabídka měny. Každý zahraniční turista, který nakoupí české koruny za eura, tlačí na zhodnocení domácí měny. Naopak dovezený suvenýr ze zahraničí kurz domácí měny znehodnocuje. V případě dramatického znehodnocení české koruny by pravděpodobně došlo k situaci, že byste raději rovnou použili eura a korun se co nejrychleji zbavili. Zahraniční kapitál by skoupil české podniky, mzdy by se začaly vyplácet v eurech a znehodnocení by se ještě prohloubilo. Takový řetězec událostí je přitom teoreticky možné rozběhnout i v období relativní stability. Stačí, pokud by lidé v Česku náhle přestali českou korunou platit a začali by mezi sebou používat jen eura. Mohli by kurz koruny natolik znehodnotit, že by byla otázka přijetí či nepřijetí eura v Česku jednou provždy vyřešena.

To se neděje z několika důvodů. Češi totiž české koruně věří a na našem území mají lidé i firmy povinnost koruny přijímat. Česká národní banka (ČNB) a přeneseně i komerční banky jsou tvůrci peněz a jako takové změnou nabídky peněz a úrokových měr ovlivňují i směnné kurzy. ČNB postupný nárůst europlateb ve společnosti očekává a může na něj reagovat. Devizové trhy, stejně jako komoditní trhy a kapitálové trhy, jsou příliš významnou částí toku peněz v ekonomice na to, aby chování spotřebitelů mohlo dramaticky změnit směnný kurz. Ve zkratce: víra, kontrola měny centrální bankou a volné obchodování (včetně spekulací) znemožňují občanům vzdát se oficiálního platidla. Zajímavé je, že přitom jsou to právě spekulanti na devizových trzích, kteří v historii sami několikrát úprk od měny rozběhli. V Argentině či Jižní Koreji jsou si toho dobře vědomi.

Kurz bitcoinu vůči americkému dolaru. Zdroj coindesk.com

Proč od měny utéct lze

Úprk k neoficiální měně typu bitcoin je teoreticky mnohem jednodušší. K neorganizovanému přesunu finančních prostředků totiž může dojít decentralizovaně, šifrovaně, globálně a nezávisle na hranicích států a působnosti centrálních bank. Již z dosavadního vývoje je ovšem zřejmé, že případný pokus o útěk k bitcoinu nebude poháněn občanskou touhou po alternativní a svobodné měně. Hraje se spíše o rozmístění figurek na nové finanční šachovnici. Základní vlastnosti finančních trhů a kapitalismu obecně – růst, hamižnost a tolerovaná spekulace – zůstávají zachovány. Bitcoin má k zachování statutu quo předpoklad i v extrémní nerovnoměrnosti bohatství. Pouhých 16 tisíc vlastníků drží 60 procent všech mincí a 110 nejbohatších jich vlastní 18 procent.

Postupným procesem přilévání dolarů a jiných měn do nákupu bitcoinů, přehazováním mincí mezi majiteli a také „těžbou“ mincí nových se zvyšuje nejen energetická náročnost systému (v současnosti bitcoin spotřebuje odhadem 37 TWh elektřiny ročně), stejnými procesy roste i tržní kapitalizace bitcoinu, tedy suma hodnoty všech mincí vyjádřených v oficiální měně. Na Štědrý den roku 2017 se jednalo o asi 250 miliard dolarů, což je více než české HDP i než celková hodnota peněžní zásoby v Česku (v přepočtu asi 200 miliard dolarů). Při scrollování této úžasné grafiky můžete uvažovat, zda je to v globálním rozměru hodně, nebo málo. Na první pohled se zdá, že bitcoin je pouhou jednou kostičkou v moři lega. Od poslední aktualizace grafiky z října 2017 si však dnes představte už kostičky tři. Při srovnávání je také potřeba rozlišovat, zda bitcoin chápeme jako měnu, komoditu nebo něco víc.

Hovoří-li se o bitcoinu jako o spekulační bublině, očekává se, že je jeho současné rychlé zhodnocování taženo spekulativní (budoucí) hodnotou. Jakmile investoři vycítí, že nárůst hodnoty se vyčerpal, bitcoin rychle opustí. Kryptoměna se přiblíží své reálné hodnotě vyjádřené objemem transakcí za skutečné produkty či služby, které je možné za bitcoiny koupit. Taková představa vychází z principů fungování současných trhů i z historických zkušeností. Za pravdu jí dává i poslední krátký, ale hluboký propad bitcoinu z jeho dosavadního maxima ze 17. prosince, kdy byl na úrovni 20 tisíc dolarů. Zapomíná se ale na zásadní věc – oficiální FIAT peníze také nejsou založeny na reálné hodnotě, ale spíše na moci, kterou mají jejich držitelé. Jistě, bitcoinové bubliny budou praskat a znovu bobtnat. Dlouhodobě by ale bitcoin svou hodnotu vůbec nemusel ztratit, pokud se stane nositelem změn na finančních trzích. Nabízí toho hodně.

Kdo poběží?

Útěk k bitcoinu by mohl být poháněn finančními investory, významnými IT hráči, jakými jsou např. Google či Facebook, obecně však každým, kdo chce využít možnosti být první na doposud neregulovaném trhu. V tomto ohledu jsou pravidla bitcoinu podobná pravidlům kolonialismu. Velcí a bohatí si rozdělují hrací plochu, zatímco chudí bez přístupu k internetu, technologiím, IT znalostem a dnes i velkým penězům a velké energii mají vstup zakázán, maximálně si mohou koupit lístek do hlediště. Na životní prostředí se nehledí. Bezpečí a pohodu pro své rodiny si zajistili jen ti, kteří přišli včas.

Pro úspěch útěku je samozřejmě klíčové, jakým způsobem zareagují centrální banky a Mezinárodní měnový fond. Americký FED, ale i česká ČNB dlouhodobě prohlašují, že nevnímají bitcoin jako měnu, nýbrž jako investiční komoditu, podobnou například uměleckému dílu. Pro centrální autority je, zdá se, důležité, že bitcoin doposud nekonkuruje oficiálním měnám jako reálné platidlo, což se nezmění, dokud nedojde ke konsolidaci směnného kurzu. Na podobné decentralizované inovace však budou muset reagovat, chtějí-li si udržet své výsadní postavení tvůrce peněz. Již nyní vkládají hodně úsilí do výzkumu potenciálního uplatnění technologie blockchain (decentralizované anonymní databáze transakcí), stejně jako do hledání budoucích regulatorních úprav. Centrální banky tak asi hodně potěšilo, že se bitcoin od pondělí 11. prosince poprvé začal prodávat na chicagských burzách, byť pouze v podobě tzv. futures, zjednodušeně sázek na budoucí hodnotu. Vstup bitcoinu na burzy sice potvrzuje jeho legitimitu a zvyšuje tím potenciál dalších nákupů kryptoměny od méně riskantních investorů. Na druhou stranu se může jednat také o veledůležitý krok k jeho regulaci (oficiální burzy jsou totiž regulovaným prostředím).

Bitcoin má jakožto globální měna velký potenciál rozhýbat devizové trhy, a tím i směr toků globálního kapitálu. Záleží, jak se hráči adaptují na nové ekonomické zákony, které bitcoin přináší. Centrální banky by přitom nemusely pouze bránit své tiskařské monopoly, ale aktivně užívat bitcoin pro naplňování svých zájmů. Již několik let je například ve finanční geopolitice patová situace, s níž nejsou spokojeny Spojené státy ani Čína. Čína by nejraději získala privilegium hlavní světové rezervní měny. Od kurzu takové měny (dnes americké dolary) se totiž odvíjí vše ostatní, zejména pak ceny na komoditních trzích (proto „petrodolary“). Méně bolestnou pro Spojené státy, a přitom stále výhodnou variantou pro Čínu by mohlo být opuštění současné čínské politiky „petrojüanů“ ve prospěch „petrobitcoinů“. Ostatně, většina dnešní těžby bitcoinu probíhá právě v Číně, jejíž výkonné servery jsou schopny držet krok s rostoucími energetickými nároky bitcoinu.

Bitcoin byl vytvořen jako decentralizovaná alternativa k oficiálním měnám, nikoli však jako alternativa k moci velkokapitálu. Jeho další vývoj tak vede především cestou osvobození finančních trhů a posílení finanční nerovnováhy. Společnosti útěk k bitcoinu žádné osvobození nepřinese.

Autor je ekologický ekonom.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image