1. Hrdinové kapitalistické práce (Saša Uhlová)
Saša Uhlová se ve svém šestidílném seriálu vydala do míst, která zůstávala českou mainstreamovou žurnalistikou po dlouhá léta ignorovaná. Ve svých investigativních reportážích z pěti různých nízkopříjmových zaměstnání, bez kterých se naše společnost neobejde, popisuje otřesné pracovní podmínky, porušování zákoníku práce i každodenní snahu pracujících vést důstojný život. Nejdůležitější projekt našeho webu pro rok 2017 a jeden z přelomových počinů celého českého mediálního spektra. Připomeňte si ho spolu s námi!
2. Měla jsi mi to říct, feministický komix (Emma)
Francouzská kreslířka Emma v komixovém stripu ukazuje, proč žena nemá povinnost být „manažerkou“ domácnosti. Běžné situace, které všichni z partnerského soužití s dětmi znají, prožívají většinou muži a ženy rozdílně. A třebaže muži na otázku, zda se podílejí rovnoměrně na chodu domácnosti, odpovídají často ano, jejich partnerky to mnohdy vidí jinak. Emma se snaží ukázat, proč tomu tak je.
3. Data, jež obrátila svět vzhůru nohama (Hannes Grasseger, Mikael Krogerus)
Velký ohlas měl v českém překladu text švýcarských novinářů, který poukazoval na možné využití dat ze sociálních sítí k cílenému ovlivňování amerických voleb. Vynesla analýza facebookových lajků Donalda Trumpa do prezidentského křesla? Podle autorů za Trumpovým úspěchem stála mimo jiné firma Cambridge Analytics, která vypracovala podrobný systém personalizovaného politického marketingu s rysy psychometriky – to vše na základě digitální stopy uživatelů internetu.
4. Závěrečná řeč Kateřiny Krejčové (Kateřina Krejčová)
Už dva roky trestně stíhaná Kateřina Krejčová, obviněná z napadení úřední osoby, pronesla počátkem loňského roku u Obvodního soudu pro Prahu 1 závěrečnou řeč, ve které se vyrovnávala se svou situací. Obžalovaná Krejčová se stala obětí zvůle moci, ale snaží se najít na svém stíhání i pozitiva. Patří k nim solidarita, kterou pocítila od lidí, kteří se v minulosti utkávali se státní mocí na straně slabších, stejně jako její vlastní proměna a větší citlivost k porušování lidských práv.
5. Proč není Hugo Toxxx debil (Jan Bělíček, Pavel Šplíchal)
Nebývá u nás příliš zvykem, aby české rapové beefy řešila mainstreamová i bulvární média. Roztržce mezi Hugo Toxxxem, PSH a Mikem Traffikem se to ale podařilo. Naši redaktoři Jan Bělíček a Pavel Šplíchal se (nejen) jí detailně věnovali v textu, který popisuje generační střet současných českých rapperů. Vznikl tak článek vysvětlující nejen kontext špičkování dvou pražských rapových crew, ale také vyzdvihující novou vlnu českého rapu, která oslovuje nebývalý počet především mladších fanoušků.
6. Nechte ženy rodit normálně (Apolena Rychlíková)
Navzdory doporučení Světové zdravotnické organizace se v České republice pořád nedaří prolomit nedůvěru lékařů k přirozeným porodům. Apolena Rychlíková napsala reakci na rozhovor se zástupcem ředitele pražské porodnice Podolí, který byl ukázkovým příkladem porodnického paternalismu. V textu mimo jiné říká, že schopnost přirozeně porodit je jedinou výhodou, kterou ženy v patriarchální společnosti mají. A i proto by si ji neměly nechat ukrást.
7. Nechtěla jsem řídit Rekola jako firmu (Anna Bromová)
Rekola, start-up, jehož zakladatel je v seznamu nejúspěšnějších mladých podnikatelů časopisu Forbes, původně vznikl díky usilovné práci a nasazení dobrovolníků. Ti své neziskovky ale zakládali s úplně jinou vizí. Původní myšlenka sdílení kol a fungování na komunitní bázi vzala za své. Jedna ze zakladatelek spolku Rekola Brno popisuje, jak se projekt postupně proměňoval, až se proměnil natolik, že z něj musela odejít.
8. Linkin Park – zločin proti lidskosti, nebo varování společnosti? (Karel Veselý)
Koncem července spáchal sebevraždu zpěvák americké numetalové kapely Linkin Park, Chester Bennington. Karel Veselý se ve svém netradičně vystavěném článku nejdříve svěřuje s pohrdáním, které vůči celé numetalové hudební vlně v minulosti pociťoval. Až mnohem později začal nu¨metal a Linkin Park chápat jako výsledek společenského tlaku na generaci vyrůstající na přelomu tisíciletí. Chester Bennington byl pro Veselého frontmanem, který se nebál vzepřít diktátu rockového chlapáctví a otevřeně zpíval o svých slabostech, ale i duševních problémech, které ho nakonec stály život.
9. Moje hnutí ANO (Pavel Šplíchal)
Redaktor Alarmu Pavel Šplíchal pracoval před volbami v roce 2013 v komunikačním oddělení hnutí ANO. Když nastoupil, mělo hnutí preference zhruba 0,02 procenta. Odcházel po úspěšných volbách. Ve svém textu se vyrovnává se svou zkušeností a zároveň přináší vhled do strategií politického marketingu. Je to vzácná příležitost nahlédnout, jak se vytváří úspěšné politické hnutí.
10. Nová česká levice musí opustit intelektuální safe space (Táňa Zabloudilová, Jan Bělíček)
Po spektakulárním neúspěchu Zelených si část jejich voličů kladla otázku, jak je možné, že jejich strana ve volbách tak moc propadla. Na vině sice nebyl jen moralismus a arogance zelené volební kampaně, ale určitě sehrály svou roli. Tento i další důvody, proč se z malé, do sebe zahleděné bubliny nedá dělat reálná politika, analyzovali v povolebním komentáři Jan Bělíček s Táňu Zabloudilovou.
BONUS. ÚSTR: Od totalitarismu ke komplexitě minulého režimu (Rozhovor s Muriel Blaive)
Ačkoliv nepatřil k první desítce nejčtenějších textů za uplynulý rok, mezi nejdiskutovanější texty na našem webu patřil rozhovor Veroniky Pehe s Muriel Blaive. Historička z Ústavu pro studium totalitních režimů v něm vyslovila tezi, se kterou se sice v akademických kruzích již řadu let běžně pracuje, ale v českém mediálním prostředí zůstává zejména pro antikomunisticky laděné komentátory kontroverzní: „Namísto aby [archivy StB] přinášely důkazy o zlém totalitním režimu, ukazují, že mezi vládci a ovládanými probíhal neustálý proces vyjednávání.“ Po úvodní reakci na webu Forum24 se s články zatracujícími, ale i hájícími Blaive doslova roztrhl pytel – po dobu několika týdnů téměř neuplynul den, kdy by se neobjevil další text či post na sociálních sítích odkazující na rozhovor.