Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Justin Timberlake a hranice popového aktivismu

Když „probuzený“ Justin Timberlake zachraňuje svět, nemůže to dopadnout dobře.

Píše se konec druhé dekády 21. století. Svět sžírá nerovnoměrná distribuce bohatství, sociální nerovnost a strach z budoucnosti vedou k populismu a rasismu. Globální ekologická katastrofa je na spadnutí, stejně jako zuřivá válka pohlaví a vůbec to vypadá, že nad lidstvem se pomalu stahují černé mraky apokalypsy. Naštěstí ale právě našlo svého spasitele. Jmenuje se Justin Timberlake a disponuje schopností probudit všechny ty, kteří se modlí k falešným ikonám a nechtějí nahlédnout pravdu. Když se právě on postaví do čela hnutí odporu proti iluminátům, máme ještě naději.

Nebo to alespoň tvrdí klip ke skladbě Supplies, propagující nové Timberlakovo album Man of Woods, jež vyjde na začátku února. Video začíná záběrem na zpěváka sledujícího ve svém bytě v mrakodrapu zeď televizí, v nichž běží záběry ze zpráv – Donalda Trumpa střídají pouliční demonstrace a muži obvinění hnutím #MeToo. Když vyjde do ulic, potkává lidi v bílém oblečení a make-upu, kteří obtěžují krásnou snědou dívku celou v černém. Timberlake ji zachrání, pak padne noc a on tancuje se svým stínem. Ve městě pak narazí na shromáždění modlící se k rozsvícené pyramidě, kterou spolu se zachráněnou dívkou zapálí a odstartují tak divokou pouliční párty. Během zachraňování lidstva si ale najde i čas na projížďku městem v rychlém autě a žhavý sex se zmíněnou dívkou. Na konci se pak oba probudí zasypaní pískem a v postapokalyptické krajině potkají skupinku dětí, z nichž jedno v úplném závěru videa křičí do kamery: „Odejdi! Už umři! Pořád spíš! Probuď se!“

Je dobré rozlišovat případy, kdy je aktivismus jen prostředkem k zviditelnění dotyčného a přestává mít už cokoli společného se snahou problém vyřešit.

Komu jsou podivné vzkazy na konci absurdního klipu určené? Přece všem, kteří spí a nejsou ochotní nahlédnout skutečnou pravdu, jež by nás mohla zachránit. Jenže jaká je to pravda? Jde o to, že Justin Timberlake je náš zachránce. „Věci se brzy podělají. Já ale budu ten, kdo to všechno ustojí. Budu tvoje světlo, když neuvidíš, tvoje dříví, když budeš potřebovat teplo,“ zpívá v písni, nicméně zbytek textu je plný špatně maskovaných metafor sexu.

Bombastický klip režiséra Davea Meyerse měl premiéru minulý týden a okamžitě si vysloužil popisky jako „nejhorší hudební video roku“ (Independent) nebo „v nejlepším případě absurdní, v nejhorším agresivně trivializující“ (Pitchfork). Supplies jsou vizuálně opulentní a chvílemi i poměrně efektní, ale jejich nejhorším hříchem je to, že převrací protestní hnutí, které chce reálně něco změnit, v pestrobarevný spektákl, který už nemá nic společného s konkrétní politikou a stává se pouhou zábavou. Možná už skutečně žijeme ve světě Living Dead, jak se v písni také zpívá, spoléhat na údajné superhrdiny z řad popových zpěváků nám ale rozhodně nijak nepomůže.

Klikací aktivismus

Timberlakeův klip je špatným příkladem toho, co se může stát, když si popkultura vezme žhavá témata, přežvýká je a udělá z nich spotřební zboží. Vloni v únoru jsme na tomto místě v souvislosti s novými klipy Katy Perry a Kendricka Lamara psali, že politika se po Trumpově zvolení vrací do středu zájmu i mainstreamových hudebníků. O rok později je Timberlakeův klip důkazem, že angažovanost popových hvězd se může snadno převrátit ve zploštění nebo trivializaci problémů.

Supplies pěkně ukazují na hranice popového aktivismu. Metafora probuzení, s níž Timberlake a režisér Meyers (autor třeba oceňovaného klipu Humble právě od Lamara) pracují, odkazuje na rozšířenou hashtagovou kampaň #woke, která se poslední roky šíří po sociálních sítích. Lidé si touto značkou stvrzují angažovanost svých příspěvků na Twitteru nebo Facebooku. #woke naznačuje, že dotyčný si uvědomuje nějaký problém v širším kontextu a je schopný ho nahlédnout politicky. Jenže může to vůbec vést někam jinam než k sebepotvrzování vlastní důležitosti?

Samotné slovo #woke má zajímavou historii. Termín se vyvinul ze spojení „stay woke“, které před deseti lety použila afroamerická nusoulová zpěvačka Erykah Badu v písni Master Teacher z desky New Amerykah, Pt. 1: 4th World War. Rekapituluje v ní svoji duchovní cestu vstříc „krásnému světu“ a říká o sobě, že se o ní ví, „že je stále vzhůru“. Hashtag #staywoke se pak začal objevovat před pěti lety v reakcích na zastřelení neozbrojených afroamerických mladíků policisty. I v té době se ale jeho použití omezovalo na afroamerickou komunitu – #staywoke znamenalo něco jako ostražitost proti oficiálním vysvětlením incidentů z bělošských médií, schopnost vidět kauzy policejního násilí v kontextu institucionalizovaného rasismu.

Když následně nabíralo na popularitě hnutí Black Lives Matter, začal hashtag ve zkrácené podobě #woke pronikat i mezi bělošské uživatele sociálních sítí a stal se jednoduše rozpoznatelným emblémem angažovanosti. Největší popularitu paradoxně zaznamenal bezprostředně po zvolení Donalda Trumpa prezidentem v listopadu 2016. Zděšení liberální voliči si potřebovali hashtagem potvrdit svůj odmítavý postoj k novému šéfovi Bílého domu. Symbol černošského odporu proti bílému rasismu se stal symptomem levného internetového aktivismu na efekt, kterému se začalo přezdívat „slacktivism“.

Jako Michael Bay

Justin Timberlake má s vypůjčováním elementů afroamerické kultury bohaté zkušenosti. Jeho popová kariéra je postavená na kolaboracích s hiphopovými hitmakery, jako jsou Timbaland nebo Pharrell Williams. Jeho bělošská verze černošského R&B boduje v hitparádách od roku 2002, kdy opustil úspěšný boyband *NSYNC, a ačkoli nevydává desky tak často, patří mezi největší popové hvězdy 21. století. Svoji novinku Man of Woods popisuje v rozhovorech jako „Americana s 808 beaty“ s odkazem na bicí automat značky Rolland, který hrál důležitou roli v evoluci hip hopu, elektra a techna.

Metafora z kampaně #woke je tak jen dalším promptně vypůjčeným cool motivem v jeho portfoliu. Není to ale jediný problém absurdně nabubřelého klipu s nesmyslným obsahem. Timberlake se v něm mimo jiné prohlašuje za bojovníka za ženská práva – v jednom záběru zvedá dívka s tričkem „Pussy Grabs Back“ auto. Odkaz na Trumpův proslov z šatny tělocvičny je jasný, proč zvedá auto, už méně. Zpěvák, který v písni Supplies tvrdí, že „je štědrý milovník“, nicméně ve skutečnosti zase takovým fanouškem #MeToo není.

Když byl při předávání Zlatých Globů vyfocen s plackou ženského hnutí Time’s Up na klopě, připomněla mu na Twitteru Mia Farrow, že mu nevadilo hrát ve filmu Woodyho Allena. Režiséra obviněného ze sexuálního obtěžování (a bývalého manžela Farrow) už opouští i poslední příznivci a spousty herců, kteří s ním pracovali na posledních projektech se rozhodli věnovat své honoráře na charitu. Timberlake, který hraje v jeho nejnovějším filmu Kolo zázraků, nic takového neudělal. „Nemůžeš si pěstovat pověst aktivisty a zároveň oslavovat sexuální predátory,“ napsala mu Farrow na Twitteru.

Politika se asi skutečně stává pro popové hvězdy žhavým tématem. Je ale dobré rozlišovat případy, kdy je aktivismus jen prostředkem k zviditelnění dotyčného a přestává mít už cokoli společného se snahou problém vyřešit. Ve středním proudu poslední roky boduje civilnost a uvěřitelnost malých příběhů, Timberlake ale v absurdně nabubřelém klipu Supplies připomíná spíše hrdinu trikových trháků Michaela Baye.

Autor je hudební publicista.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image