Ve středu 17. ledna oznámil francouzský předseda vlády Edouard Philippe, že je navždy zastaven plánovaný projekt výstavby letiště v severofrancouzském městečku Notre-Dame-des-Landes v blízkosti Nantes. Tento týden si tak nejen francouzské ekologické a sociální hnutí připsalo další významné vítězství.
Padesát let konfliktu
Projekt výstavby zbrusu nového letiště v blízkosti Nantes se zrodil koncem šedesátých let, v době bujaré decentralizace. Nové letiště mělo odlehčit poměrně malému letišti Nantes Atlantique a fungovat ve spojení s dvěma hlavními pařížskými letišti Roissy – Charles de Gaulle a Orly. Ovšem, jak zaznívá i v krátkém videu, které shrnuje dění okolo jednoho z nejvýznamnějších bojů současné Francie, již od začátku projekt doprovázel nesouhlas environmentálních aktivistů, místních zemědělců, ale také obyvatel míst, kde měla obrovská stavba vyrůst.
Úspěch iniciativy „Ne letišti Notre-Dame-des-Landes“ spočívá ve spolupráci ekologických aktivistů, místních zemědělských kolektivů, větších nevládních organizací, ale také politické reprezentace.
Francouzské vlády přesto na svém záměru trvaly a začátkem sedmdesátých let udělaly z okolí zhruba dvoutisícového městečka tzv. oblast odloženého plánování (zone d’aménagement différé neboli ZAD). Tyto oblasti jsou určené k větší veřejné výstavbě a místní komunity nebo družstva je dočasně mohou využít pro zemědělskou a jinou produkci. Ovšem jak čas plynul, odpor stoupal a navíc každá nově nastupující vláda či zvolený prezident měl vlastní představu o realizaci projektu. A tak šla výstavba v osmdesátých a devadesátých letech stranou a na přetřes se vrátila až na začátku nového tisíciletí. To ovšem vyvolalo další a ještě silnější vlnu odporu.
K organizacím, které s výstavbou nesouhlasily, se připojovaly i velké světové neziskovky jako například Greenpeace. Aktivisté si pohráli se slovíčky a „oblast odloženého plánování“ přejmenovali na „oblast určenou k obraně“ (zone a défendre, tedy také zkratka ZAD). Na přelomu roků 2008 a 2009 se několik organizací a kolektivů spojilo, aby mohly oblast obsadit a bránit. V létě 2009 se pak v místě konal první Klimakemp, kterého se zúčastnily tisíce aktivistů a místních zemědělců. Ti následně začali vytvářet samosprávné a autonomní oblasti. Postavili stany a vytvořili společné prostory, z vypěstované zeleniny si vařili a s využitím přírodních zdrojů vyráběli elektřinu.
Jiný svět je možný
Kolektiv v Notre-Dame-des-Landes byl založen na podobných principech jako český kolektiv kolem centra Klinika – a ani ve Francii to nebylo jednoduché. Aktivisté čelili policejnímu násilí a snahám o vyklizení prostoru. Největší operace s názvem César proběhla v roce 2012, kdy do místa vtrhla tisícovka policistů. Ti několik menších samosprávných farem rozbili, na obou stranách byly desítky zraněných, ovšem okupace místa pokračovala dále. Nakonec se vládní představitelé rozhodli situaci řešit jiným než represivním způsobem. Probíhaly debaty, demonstrace, interpelace zodpovědných politiků na lokální i národní úrovni, až nakonec François Hollande před dvěma lety uspořádal místní referendum, které ale dopadlo ve prospěch výstavby (55 procent pro, 44 proti, účast 51 procent). Tudíž se měly zahájit práce a aktivisté byli požádáni, aby prostor vyklidili.
S rokem 2017 a nástupem Emmanuela Macrona se o projektu začalo znovu vyjednávat. Macron ustanovil koordinační skupinu, která měla zvážit pro a proti a dát projektu za více než půl miliardu eur případně zelenou. Nestalo se tak a jeden z nejvýznamnějších případů dějin sociálního a ekologického hnutí ve Francii tedy dospěl tento týden do zdárného konce. Jak trefně prohlásil zelený europoslanec Yannick Jadot, „jde o rozhodnutí, které v sobě zahrnuje desítky let místního odporu, občanské aktivity a významnou celostátní mobilizaci. Nelze to proto chápat jako vítězství konkrétního politika, ale spíše jako zprávu o tom, že se ekologické myšlení dostalo hluboko do nastavení společnosti.“
Úspěch iniciativy „Ne letišti Notre-Dame-des-Landes“ spočívá ve spolupráci ekologických aktivistů, místních zemědělských kolektivů, větších nevládních organizací, ale také politické reprezentace. Francouzští Zelení se totiž účastnili jak blokád, tak jednání na nejvyšších politických pozicích. I když stejně jako jiné evropské zelené strany nemají v poslední době úspěch v celostátních volbách, jejich neutuchající boj za ekologickou spravedlnost nese své ovoce. Otázkou je, co bude s místem dál, protože se samozřejmě objevily další, byť snad méně devastující projekty (např. vlakový koridor). To je nyní na rozhodnutí současné vlády, která se snad alespoň trochu poučila a zapojí tentokrát do plánování již od začátku i místní a ekologické aktivisty.
A co bude se samosprávnými oblastmi? Snahy aktivistů jistě nekončí (po celé Francii existuje kolem dvacítky podobných oblastí), ale s oblastmi okolo Notre-Dame-des-Landes je to nahnuté, i když většina aktivistů zatím zůstává. Na jejich podporu je na únor naplánovaná demonstrace. Zatím se budou aktivisté snažit prosadit, aby oblast zůstala tak, jak je, a sloužila mimo jiné i ekologické výchově.
Autorka studuje politologii.