Redaktoři a redaktorky Českého rozhlasu podpořili svého kolegu Janka Kroupu a vydali otevřený dopis, ve kterém se ohrazují proti výrokům generálního ředitele Reného Zavorala. Ten na jednání Rady Českého rozhlasu označil Kroupovy reportáže věnované Agrofertu za neobjektivní a pronesl, že bude své pro své podřízené pořádat „školení objektivity“. Před časem si vedení ČRo zadalo tři analýzy: první zpracoval novinář Karel Hvížďala, druhou agentura Newton a třetí Institut komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ) Fakulty sociálních věd UK.
V dopise, který mu dnes odeslali zaměstnanci, se mimo jiné uvádí, že ze tří zadaných analýz použil ředitel Českého rozhlasu jen jednu, a to ještě její nejkritičtější pasáž. „Důrazně se ohrazujeme proti jeho prohlášení, že jde o neobjektivní a nevyvážené reportáže. Ač měl generální ředitel Zavoral k dispozici tři nezávislé analýzy, zcela účelově si vybral jen jednu z nich a z té pak pouze citoval vybrané pasáže,“ píší zaměstnanci Českého rozhlasu.
Generální ředitel poslal zaměstnancům rozhlasu vyjádření, ve kterém se vůči dopisu vymezuje. Je to po skoro osmnácti letech od krize v České televizi možná poprvé, kdy to v českém veřejnoprávním prostoru takhle vře.
Část, která kontextualizuje Kroupovu práci ve vztahu k Babišově kumulaci moci, Zavoral na jednání Rady ČRo úplně vynechal. V analýze IKSŽ se přitom jasně píše: „Holding Agrofert je držitelem/vykonavatelem enormní ekonomické moci, stejně jako Andrej Babiš moci politické, nemluvě o navázané moci mediální. Monitorování (a možná i preventování či vyvažování) výkonu (a zejm. zneužívání) těchto typů moci je primárním úkolem veřejnoprávního média. Včetně investigativní žurnalistiky, na kterou nelze uplatňovat standardní žurnalistické normy bezezbytku.“ Signatáři dopisů dále uvádějí, že chování Reného Zavorala poškozuje dobrou pověst Českého rozhlasu, a obracejí se na etickou komisi s žádostí, aby se chování generálního ředitele věnovala.
Kontext ospravedlňuje
Otevřený dopis generálnímu řediteli podepsalo přes dvě stě redaktorů a redaktorek napříč stanicemi Českého rozhlasu. Zavoralův spor s Jankem Kroupou trvá už pár měsíců, naposledy jej Zavoral veřejně tematizoval v pořadu manželky Zemanova kancléře Vratislava Mynáře „Mocní Alex Mynářové“. Ze všech tří analýz je přitom jasné, že součástí kvalitní práce médií veřejné služby jsou investigativní reportáže, které se asymetrii moci snaží narovnávat. Kritika jednoho z nejbohatších a nejmocnějších mužů v zemi, podnikatele, mediálního magnáta a premiéra v jednom, k nim bezesporu patří.
Generální ředitel se proti dopisu ohradil a všem zaměstnancům rozhlasu poslal vyjádření, ve kterém se vůči němu vymezuje. „Ze tří zpracovaných analýz jsem mohl pro dané téma využít pouze jednu, analýzu Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, která byla nejkomplexnější a nejlépe zpracovaná,“ píše Zavoral. Tvrdí, že ostatní dvě analýzy se nevěnovaly obsahu, ta první od Karla Hvížďaly byla prý spíš „esejí“. Na adresu kritizované vybrané pasáže uvádí, že stejně tak v „Prohlášení zaměstnanců“ se s informacemi pracuje způsobem, který by se dal nazvat vytrháváním z kontextu. Na pondělí 5. února také svolal do Atria Českého rozhlasu setkání, kde chce o stávající kritické situaci pohovořit.
Analýza, kterou jako jedinou Zavoral cituje, připravoval mimo jiné Jan Křeček. Ten před časem stál za „kontroverzní“ analýzou předvolebního vysílání České televize a Českého rozhlasu a stejně jako v předchozím případě si i za touto prací stojí. Dodává ale, že kontext je pro její pochopení i pro Janka Kroupu samotného klíčový. „Ty nesporné žurnalistické nedostatky může Kroupa omlouvat jen tím, že jde právě o Agrofert a Babiše,“ říká Křeček.
Malá výtka, velké ocenění
Mediální expert Josef Bouška, který Křečka před časem za jeho práci pro ČT kritizoval, si v případě kauzy Českého rozhlasu myslí, že za analýzu v pravém slova smyslu se dá považovat jen práce Newtonu a IKSŽ. Ke konkrétní reportáži Janka Kroupy je i sám Bouška mírně kritický: „Dle mého názoru podpořeného určitou mediální praxí souhlasím s výtkami, že některé z prvních výstupů značně upozadily kontext svědčící o tom, že jde o rozšířenou a v oboru známou praxi, která se netýká zdaleka jen Agrofertu.“ Podobně jako Křeček ale dodává, jak je téma z hlediska veřejnoprávnosti klíčové, a je maximálně důležité, že všechna fakta, která Kroupa uvedl, jsou pravdivá. „Z celkového pohledu si Kroupa a vedení redakce, které jeho práci řídilo, zaslouží velké ocenění za prvotřídní investigativu a vzorné plnění služby veřejnosti, a menší výtku za upozadění kontextu v několika výstupech,“ uzavírá Bouška.
Iniciátoři a iniciátorky dopisu ze zpravodajství Českého rozhlasu nechtějí k jeho znění nic dodávat. „Myslíme, že mluví sám za sebe,“ říkají. Pod dopis se podepsala řada významných tváří ČRo, třeba Lucie Výborná, Jan Pokorný nebo Barbora Tachecí. Je to po skoro osmnácti letech od krize v České televizi možná poprvé, kdy to v českém veřejnoprávním prostoru takhle vře. A bude určitě důležité sledovat, jak se kauza vyvine. Nejen kvůli nezávislosti samotného Českého rozhlasu, ale i kvůli udržení mediální rovnováhy, kterou právě média veřejné služby můžou svou prací zajišťovat. V době, kdy z Poslanecké sněmovny nebo Pražského hradu čím dál tím častěji zaznívá, jak je Český rozhlas nebo Česká televize zbytečná, a kdy většina soukromých médií mezi sebou vede jen přenesenou válku oligarchů a politiků, jsou sebevědomá a odvážná veřejnoprávní média v Česku maximálně potřeba. Nezdá se, že by si to René Zavoral zrovna uvědomoval.
Autorka je redaktorka Alarmu.