Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Jak Surya Bonaly porazila v Naganu ledové princezny

Přemetem vzad s dopadem na jednu nohu Francouzka upozornila na nespravedlivé posudky olympijských rozhodčích.

Dvacáté výročí zimních olympijských her v japonském Naganu se v Česku připomíná většinou v souvislosti s vítězstvím českého hokejového týmu. I kvůli takzvanému Měsíci černé historie se ale sluší vzpomenout krasobruslařku, jejíž odvážný sportovní výkon nevedl k medailovému ocenění, nýbrž naopak k diskvalifikaci. Jde o silný příběh o vynalézavosti, výdrži a vzdoru.

V kinech právě běží film Já, Tonya o krasobruslařce Tonye Harding, která se do dějin zapsala jak sportovním úspěchem, kdy jako první Američanka předvedla tzv. trojitý axel, tak i nesportovním chováním. Nepřímo byla zapojená ve fyzickém napadení své největší rivalky Nancy Kerrigan během americké kvalifikace na olympijské hry v Lillehammeru v detroitské Cobo aréně. V devadesátých letech se však na poli ženského krasobruslení odehrály i případy, v nichž nehraje hlavní roli bezskrupulózní soutěživost.

Příkladem boje za uznání vlastního postoje a nekompromisního odporu k nespravedlivě aplikovaným pravidlům je krasobruslařka Surya Bonaly. Tato Francouzka začínala jako gymnastka a je trojnásobnou světovou a pětinásobnou evropskou krasobruslařskou šampionkou. Nejvíce se ale proslavila svým výkonem na olympiádě v Naganu. Jako první na světě – a to v ženském i mužském krasobruslení – předvedla ve volné jízdě přemet vzad na jedné brusli. Třem krasobruslařům před ní se sice také povedl backflip, ale Bonaly má prvenství právě díky odrazu a dopadu na jednu brusli i výkopu připomínajícímu bojové umění nebo Mortal Kombat.

Kromě obdivuhodného fyzického výkonu je ovšem důležité, proč se vůbec Surya Bonaly pro přemet rozhodla. Byla otrávená rasistickým podtextem hodnocení: soustavně dostávala nižší skóre než její bílé soupeřky. Stalo se tak i v den památného salta vzad. Bonaly byla přesvědčená, že sudí rozhodují nespravedlivě. Věděla, že přemet vzad je extrémně nebezpečný a kvůli rizikům zranění byl na olympijských hrách zakázán už v sedmdesátých letech. Jako oficiální důvod bývá uváděno, že všechny skoky musí být zakončeny dopadem na jednu nohu, zatímco u přemetu vzad je nutné dopadnout na obě nohy. Zároveň takový skok nevyhovuje stereotypní představě „tance na ledě“.

Bonaly ovšem neváhala jít za hranice pravidel i fyzických možností a zakázaný trik dokázala ustát na jedné noze, čímž ho vlastně učinila legálním. Chtěla ukázat, čeho je i přes své tehdejší zranění achilovky schopná. Po dokončení své naganské volné jízdy na Vivaldiho Čtyři roční období se k porotě Surya Bonaly otočila zády. Její výkon byl odmítnut a byl také odečten z finálního skóre, čímž porota zamezila šancím na medaili. Událost se ale zpětně stala symbolem boje proti rasisticky motivovaným hodnocením spojeným s kultem krásy bílých světlovlasých „ledových princezen“. Právě proti takovému pojetí se tehdy tato krasobruslařka postavila a vyslala porotě jasný vzkaz.

V Naganu sice skončila desátá, její kariéra ale pokračovala úspěšně dál. Svůj ikonický přemet vzad dále vylepšovala například o následné trojité axely. V roce 2004 se stala americkou občankou, z Las Vegas se postupně přestěhovala do Minnesoty, kde spolu se svým manželem působí jako trenérka. Je veřejně známá nejen pro své protirasistické postoje, ale také jako vegetariánka, která se opakovaně vyslovovala za práva zvířat a podpořila například organizaci PETA v kampani proti zvířecím kožichům.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image