Příslušníci protiletadlové baterie Gottwald
V pátek 22. prosince 2017 se městem Sagunto, vzdáleném třicet kilometrů od Valencie, rozezněla siréna. Stalo se tak přesně osmdesát let poté, co zde v době španělské občanské války došlo k masivnímu bombardování, jemuž padly za oběť desítky civilistů. Právě 22. prosince 1937 v 11:33 totiž zaútočily italské letouny bojující na straně frankistů a německých nacistů přímo na městské centrum, kde se zrovna konaly vánoční trhy. Při tomto náletu zahynulo čtyřiatřicet lidí. Více než stovka dalších utrpěla zranění. Zmíněný nálet byl součástí několikatýdenního bombardování, během něhož německé a italské letouny v opakovaných vlnách útočily na toto přístavní město a tamní komplex oceláren. Když byly údery čím dál ničivější, byla k obraně Sagunta povolána, jak píše oficiální server města, legendární „československá protiletadlová baterie Gottwald“.
Ulice Dělostřelecké baterie Gottwald
Vzpomínková akce, kterou 22. prosince 2017 uspořádala Rada města Sagunto ve spolupráci se španělskými historiky, začala slavnostním zasedáním v městském sále. Akce byla věnována městům a obcím v oblasti Valencie, které se v letech 1937–1938 staly cílem systematického bombardování. S velkým úspěchem se zde promítl dokumentární film s názvem La mort ve del cel (Smrt přichází z nebe).
Současný starosta Sagunta, José Francisco Fernández, ve svém proslovu zmínil, že jde o mimořádně emotivní zážitek: „Sagunto se snaží naplnit zákon o historické paměti, který se týká i názvů ulic a odstraňování fašistických symbolů. Paměť je aktem spravedlnosti a důstojnosti. Spravedlnost neznamená pomstu, ale pouze uznání hodnot, které jsou základem demokracie.“ Starosta tak reagoval na zákon o demokratické paměti, schválený v listopadu 2017 legislativními orgány autonomní oblasti Valencie. „Není to zákon pomsty a zúčtování, ale zákon obnovy toho, co bylo desítky let zamlčováno,“ prohlásil na slavnosti Ferran Puchades, zástupce valencijského ministerstva spravedlnosti, který byl hlavním organizátorem celé akce.
Po slavnostním shromáždění došlo v přístavu k další významné události. Nedaleko kruhového objezdu v Puerto de Sagunto byla – za účasti starosty a dalších představitelů města – jedna z ulic slavnostně pojmenována po dělostřelecké baterii Klement Gottwald. Při té příležitosti profesor José Manuel Palomar, uznávaný španělský spisovatel a historik, věnoval městu repliku praporu této protiletecké jednotky.
Odrážení masivních náletů
Název brigády dnes může v České republice vyvolávat nejrůznější kontroverze. Přesto je nutné v zájmu historické spravedlnosti, která je v tomto ohledu španělským historikům, kteří se na vzpomínkové akci podíleli, vlastní, zdůraznit, že tato baterie vznikla v lednu 1937. Českoslovenští interbrigadisté, kteří do Španělska (čelícímu puči podporovanému německými nacisty a italskými fašisty) tehdy přijížděli bojovat a umírat, nemohli vědět, že muž, po němž byla jejich jednotka pojmenována, ponese později spoluzodpovědnost za věznění a smrt mnoha lidí, včetně některých bývalých interbrigadistů.
Českoslovenští interbrigadisté (Češi a Slováci, mezi nimi také třeba krajané z Kanady, USA a Argentiny, a dokonce i němečtí antifašisté) přišli do Sagunta na počátku května 1938. V té době už měli za sebou řadu bojových zkušeností. Čechoslováci úspěšně zasahovali při obraně Madridu v roce 1937 a také při bitvách u Jaramy, Brunete, Belchite i jinde.
Jak připomíná publicista Stanislav Motl v knize Peklo pod španělským nebem, baterie Gottwald patřila k nejúspěšnějším protileteckým jednotkám v celé válce. Například 25. května 1938 odrazili Čechoslováci bránící Sagunto masivní nálet padesáti letadel. Byly mezi nimi tři dvoumotorové Junkersy a šest Messerschmittů. Během dvou měsíců odrazili příslušníci této brigády jednapadesát bombardovacích vln mířících přímo na město. Sestřelili (podle vzpomínek příslušníka baterie Eugena Sterna) sedm italských letounů Savoia-Marchetti, dva německé Junkersy a jeden Messerschmitt. Podle jiných zdrojů to bylo až čtrnáct sestřelených letadel.
Českoslovenští dělostřelci odešli ze Sagunta koncem června 1938, aby bránili přístav ve Valencii. Během svého bojového působení zneškodnili příslušníci baterie Gottwald celkem osmdesát až devadesát nepřátelských letounů. Jak známo, ve Španělsku se tehdy řada měst stala terčem masivních náletů. Oběti zpravidla nebyli vojáci, ale především civilisté, jejichž jediné „provinění“ spočívalo v tom, že se nacházeli v oblastech, které byly loajální legitimní republikánské vládě. Například Valencie, která byla v čase obléhání Madridu frankistickými vojsky hlavním městem legální Španělské republiky, se stala cílem ničivého bombardování v noci 14. února 1937 a oběťmi byli výhradně civilisté. Byl to zcela nový fenomén, který se později měl stát „tradicí“ v době druhé světové války.
Autor je šéfredaktor Alarmu.