Foto Petr Zewlakk Vrabec
„Víte o nějakém podobném případu?“
„Ne.“
„Jak to, že nevíte? V roce 2012 byli dva vaši podřízení, Jižák a Táborský, pravomocně odsouzeni za podobný delikt.“
„To bylo něco jiného. Tam nešlo o bezdomovce.“
V Mladé Boleslavi dnes dopoledne pokračoval soud se strážníky Jaroslavem Bělským a Martinem Roučkou obžalovanými z týrání lidí bez domova. O případu jsme již dříve publikovali rozsáhlou reportáž. Jako dalšího svědka si dnes soud předvolal nadřízeného obviněných, ředitele místní Městské policie Tomáše Kyptu, podle kterého jsou strážníci nevinní. Kypta naopak obvinil svědčící bezdomovce z toho, že jde z jejich strany o sofistikovanou pomstu. Strážníci podle něj lidi bez domova vykazují ze všech možných veřejných míst a ti jim to chtěli tímto způsobem oplatit. Jeho podřízení prý slyšeli přímo od bezdomovců, že jim jedna paní radí, jak vysoudit na policii milion korun. Tou paní má být sociální pracovnice Martina Brzobohatá.
V Mladé Boleslavi je víc bezdomovců než v jiných srovnatelně velkých městech. Místní Škodovka zaměstnává tisíce lidí přes agentury a často se stává, že po propuštění zůstanou ve městě zcela bez prostředků.
Kypta na žádost soudu popsal situaci lidí bez domova i „boj“ městských strážníků proti nim. Mladoboleslavští strážníci musí vyjíždět kvůli bezdomovcům několikrát za noc a často i přes den. Reagují na stížnosti občanů, kterým zapáchající lidé bez domova znemožňují užívání veřejných prostor. Jedná se například o čekárnu na autobusovém nádraží, poštu, dětské hřiště nebo uzavřený prostor nočního bankomatu. Z těchto a dalších míst bezdomovce strážníci pravidelně vykazují a těm nezbývá nic jiného než tato místa střídat. A právě proto se podle Kypty chtějí mstít.
Soudce si sice povzdechl, že i on zná lavičku, která je „obsazená imrvére“, ale nad konstrukcí o spiknutí bezdomovců za účelem pomsty se podivil. „Jak si to mohli všechno vymyslet? Vždyť se ani navzájem neznali?“ ptal se překvapeně a poukázal na množství svědectví proti obžalovaným od různých lidí, kteří ani nebyli v Mladé Boleslavi ve stejné době. Na teorii o spiknutí bezdomovců proti strážníkům se nejspíš pokusí vsadit i obhájci dvou strážníků. I oni poukazují na sociální pracovnici Martinu Brzobohatou, která měla bezdomovce proti strážníkům popouzet. Soudce se ale k jejich hypotéze stavěl skepticky i s poukazem na to, že Brzobohatá už jednou jako svědkyně mluvila. Soudce také zamítl předvolání dalších svědků z řad strážníků, které navrhovala obhajoba s tím, že by mohli zprostředkovat lepší vhled do situace.
„Lidé bez hygienických návyků“
Přímé svědky událostí, tedy poškozené bezdomovce, se soudu nepodařilo kontaktovat. Jediný, o kterém soud přesně věděl, kde se nachází, byl Roman Vrabec. Ten byl totiž až donedávna v nemocnici v České Kamenici na Děčínsku. Dva dny před začátkem soudního řízení byl ale propuštěn. Sanitka ho odvezla do mladoboleslavského centra Naděje. Tam mu ale odmítli poskytnout péči, protože nejsou vybaveni na lidi se sníženou pohyblivostí (Vrabec má amputovanou jednu nohu a zcela zdravou nemá ani druhou dolní končetinu). Vrabec tak na vozíku strávil dva dny před centrem Naděje a v noci před začátkem soudu byl opět hospitalizován na interně v mladoboleslavské nemocnici.
V Mladé Boleslavi je víc bezdomovců než v jiných srovnatelně velkých městech. Místní Škodovka zaměstnává tisíce lidí přes agentury a často se stává, že po propuštění zůstanou ve městě zcela bez prostředků. Šéf městských policistů hovořil o lidech „bez hygienických návyků“, pocházejících z Polska a Slovenska. Jeden z bezdomovců popsal v naší reportáži politiku města vůči agenturním zaměstnancům, kteří se ocitli na ulici: „Bili je třeba kvůli tomu, že pili alkohol na lavičce. Byli to cizinci, co dělali pod agenturama, který je využily. Hodně z nich ve Škodovce skončilo, někteří vlastní vinou a někteří ne, ale neměli ani na cestu domů, tak tady zůstali. Vedení města udělalo čistku. Pak se ale vykašlali na cizince a šli po nás.“ Faktem zůstává, že město tento problém nijak neřeší a spoléhá pouze na represi. Starosta Raduan Nwelati (ODS) dokonce vyznamenal jednoho z obviněných strážníků za desetiletou službu.
Autor je redaktor Alarmu.